JAK BOJUJEME
 

Většina ochránců zvířat by nám jistě dala za pravdu: na práci se zvířaty není nejnáročnější práce a péče o zvířata jako taková, ale vyjednávání s lidmi, s kterými člověk během této práce přijde do styku. Vyjednávání s úřady, které by mohly pomoci, ale nedělají nic (v tom lepším případě) nebo vydávají nesmyslné zákazy, je mnohdy problematické, deprimující a jen málokdy se dostaví kýžený úspěch (alespoň co se Hodonína týče), ale velmi náročné je mnohdy i jednání se soukromými osobami, které se snažíme přesvědčit, aby své kočky nechávaly kastrovat a pomohly nám tak zabránit dalšímu množení nechtěných koček. Oba tyto problémy spolu přitom souvisí - kdyby město uznalo důležitost a prospěšnost naší práce ať už formou materiálních či finančních příspěvků, nebo třeba jen poskytnutím prostoru v Hodonínských listech, kde bychom mohly občany o problematice přemnožených koček informovat, vyslyšeli by naše slova možná i lidé, po jejichž kočkách sbíráme každé jaro a léto na nejrůznějších místech koťata. A tak zatímco podle rubriky Naši v novém domově se může zdát, že se nám daří a problémy se nám vyhýbají, zákulisí vypadá trochu  jinak...

ZOO Hodonín

23.6.2011 nechal ředitel ZOO ing. Jiří Koliba bezdůvodně utratit 3 zdravé kočky, které do té doby žily bez problémů v areálu ZOO Hodonín, kde je krmila pokladní. Na něj i MVDr. Burského, který utracení provedl, jsme podaly oznámení u příslušných orgánů. Více zde.

MÚ Hodonín

• V prvé řadě je tu stále nedořešená kauza Nekrmte toulavé kočky. Tento boj není zdaleka ten největší, který jsme musely svést, ale lze na něm zcela nepochybně nejlépe doložit postoj Městského úřadu a styl, jakým se zastupitelé hodonínských občanů snaží problematiku přemnožených koček řešit.
   

  
  5.12.2011 jsme daly venkovním kočkám do Sadové ulice novou krmicí boudu, kterou vyrobil manžel jedné z našich krmiček. Byla tam sotva týden. V úterý 13.12.2011 večer ji někdo podpálil, na místě zasahovali hasiči. V Perunské ulici zas hodonínským občanům pro změnu vadí krmení, které sem kočkám dáváme. Už 4. den po sobě jim sebrali granule i s miskama.

• O tom, že je tato kauza stále nedořešená, svědčí i rozhovor s MUDr. Kubrickým, který jsme měly 22.7.2011 při krmení venkovních koček v Perunské ulici. Pan MUDr. Kubrický poté, co se nás zeptal, zda víme, kdo on je, že on je doktor a velmi vlivný člověk ze zastupitelstva, prohlásil, že se chováme jako Hitler a že kočky nemáme kastrovat ani krmit. V návaznosti na tento rozhovor jsme 25.7.2011 MUDr. Kubrickému i ostatním zastupitelstvům zaslaly otevřený dopis.
   
• Dalším případem byla též kauza Kočky žijící v areálu hodonínských lázní. O neúnavném boji paní místostarostky Mgr. Zuzany Domesové (ČSSD) proti třem vykastrovaným, veterinárně ošetřeným kočkám žijícím již minimálně od r. 2002 v areálu hodonínských lázní, se můžete dočíst zde.  Situace se uklidnila až po odchodu Mgr. Domesové z funkce.
  
   
• 6.5.2008 jsme obdržely vyjádření ohledně výsledku naší žádosti o grant na rok 2008  - bohužel ani tentokrát jsme neuspěly. Kompletní výsledky grantového řízení pro rok 2008 najdete na webových stránkách MÚ Hodonín.

Zatímco v některých ostatních městech městské úřady na kastrace opuštěných koček přispívají, Hodonín zvolil cestu zákazů a bojkotu činnosti lidí, kteří se snaží situaci efektivně řešit. Nezbývá než doufat, že se složení zastupitelstva po příštích komunálních volbách změní tak, abychom v zastupitelstvu získaly větší podporu. Apelujeme tedy na hodonínské občany - volte prosím v příštích komunálních volbách Stranu zelených nebo Nezávislé. I to je způsob, jak nám pomoci.

...a jiné instituce financované z veřejných zdrojů

• Za zmínku jistě stojí i okolnosti, za nichž se k nám dostala nyní již šťastně umístěná Amanda, kterou jsme v červenci 2007 přivezly z areálu hodonínského domova důchodců. Důchodci ji tu krmili a velmi si ji oblíbili, ovšem vedení domova důchodců vydalo zákaz krmení a kočce hrozila smrt hlady. Paní ředitelku ing. Janu Matušinovou jsme následně kontaktovaly - korespondenci s ní si můžete přečíst zde. 

Média

• Poměrně důrazně jsme se ozvaly i v případě fejetonu šéfredaktora zpravodajství ČT Milana Fridricha, který byl pod názvem O lásce k němé tváři zveřejněn 14.11.2007 v regionálních Denících. V tomto případě byla však korespondence velmi krátká, neboť jsme nebyly jediné sdružení, které se proti fejetonu ohradilo, a notně unavený pan Fridrich již evidentně na obsáhlejší korespondenci neměl sílu - škoda jen, že argumentům lidí, kteří o kastracích vědí mnohem více než pan šéfredaktor, již v médiích prostor dán nebyl. Tématu se věnoval server Kočky-online.cz, kde se na toto téma strhla poměrně široká diskuze. Naši korespondenci s panem Fridrichem pak najdete zde.
  
   
• Zatímco pan Fridrich ve svém fejetonu vyjadřoval "pouze svůj soukromý názor", příloha MF Dnes Bydlení věnovaná kočkám ze dne 30.4.2008 se již tváří jako objektivní článek dávající celé množství rad budoucím kočičím majitelům. I zde je však uvedena řada nepravd, na které jsme redakci MF Dnes upozornily e-mailem. Odpovědi jsme se nedočkaly.

Netolerance a nepochopení

• Bojujeme i s lidmi, kterým velmi vadí přítomnost plachých koček ve venkovních lokalitách. Těchto koček je v současné době více než 80 a všechny jsou vykastrované. Pokud se objeví některá nová, okamžitě je nám nahlášena. Kočky se tedy dále nemnoží a jediné, co si přejí, je trocha životního prostoru, kde by rády dožily. Přesto se vždy najde někdo, komu jejich přítomnost velmi vadí. S takovými lidmi svádějí své každodenní boje naši spolupracovníci, kteří tyto kočky krmí a lokality monitorují.
  
   
• Valná většina koťat, která nám každoročně plní depozita, pochází od lidí, kteří se postarali o jednu kočku, která se jim přitoulala na zahradu, a začali ji krmit, nenapadlo je však kočku zároveň nechat vykastrovat, a tak jim kočka dříve či později přivedla koťata, která pak skončila u nás. Přesto je pro nás velmi těžké takovým situacím dopředu zabránit, protože dokud se koťata nenarodí, lidé řeči o kastracích neberou příliš vážně. Rovněž tak je těžké vysvětlit, že i když se jim třeba podaří najít pro koťata své kočky nový domov, rozhodně nejsou schopni zaručit, že i o potomky těchto koťat a o jejich potomky atd. bude po celý život dobře postaráno. A tak zatímco jsou útulky neustále přeplněné, lidé nechávají rodit další a další nechtěná koťata... Jeden příklad za všechny zde.