Paxscal, kastrovaný, nar. 2006

Obrovského černobílého kocoura jsme odchytly v obchodě s potravinami, kde už týden přebýval. Přišli na to tak, že přes noc byly roztrhané kočičí granule a okousané rohlíky. Nastražily jsme přes noc klec a Pascal se chytil. Prvních 9 měsíců strávil v depozitu v Hodoníně, z toho první 3 měsíce zalezlý za vanou. Tak moc se bál. Po 3 měsících vylezl, začal se pohybovat po bytě a také se ukázalo, že je ohromný mazel. Po 9 měsících jsme jej převezly do Chýně u Prahy a byly zvědavé, jak dlouho si bude zvykat tam. Tentokrát mu zvykání netrvalo tak dlouho. Našel si pelíšek za postelí, zhruba po 3 týdnech začal postupně vylézat a další zhruba 2-3 týdny mu trvalo, než se přestal bát úplně a přestal při sebemenším hlasitějším zvuku nebo pohybu utíkat do svého útočiště za postelí. Pascal je starší kocour, který potřebuje opravdu trpělivý a citlivý přístup a je třeba počítat s tím, že jej jeho noví majitelé prvních pár dnů vůbec neuvidí. Bude spokojený v bytě i v domku se zahrádkou.

Další fotky najdete zde.

Děkujeme Aleně Čechové a Petrovi Ledvinovi, kteří Pascala během jeho pobytu nás podporovali formou adopce na dálku.

Pascal je do doby, než najde nový domov, adoptován na dálku - jeho adoptivní rodinou jsou Jiří Jokeš, Klára Chalupská a kocour Dickens. Moc děkujeme!

Videa, kde je Pascal:

13.6.2011

14.1.2012

Pascal byl již jednou umístěn, ale po 3 týdnech byl vrácen, protože jej domácí kocour nepřijal a byl na něj čím dál agresivnější. Jak probíhalo Pascalovo zvykání v novém domově, si můžete přečíst z následujících zpráv:

31.3.2010:
Vypadá to dobře, Pascal vlezl za kamna, dali jsme mu do samostatného pokoje záchod, misky a pelíšek. Dickens si ho jen prohlédl a jinak ho ignoruje. Chodíme za ním pravidelně, pohladit se zatím nenechal, protože byl zalezlý, ale zítra jsem celý den doma, tak už to možná bude mít nějaký vývoj.

1.4.2010:
Pascal je zalezlý pod gaučem, to platí pořád, nicméně už se myslím tolik nebojí, vlezl jsem k němu, vzal si z mé ruky šunku, pak jsem ho začal hladit a to bylo úžasný - začal příst jako dobře seřízený Harley a šťouchal mi do ruky hlavičkou s tím, že chce drbat za ušima. Určitě je to na dobré cestě. Dickens si ho prakticky nevšímá, při jeho infantilitě jsem v podezření, zda v něm vůbec rozeznal jinou kočku.
Kdy myslíš, že bych ho mohl opatrně "vylovit" z jeho úkrytu a ukázat mu okolí? Nechci na něj spěchat, aby se nevyděsil...

2.4.2010:
Ještě včera večer před spaním jsem se šel na Pascala podívat. Když jsem ho začal hladit, tak vylezl zpoza gauče, párkrát se mi otřel o ruku, šel k misce, sbaštil většinu masa, potom se párkrát proběhl po místnosti a zase se vrátil na svůj post. A dneska ráno přijdu do toho pokoje - na jedné straně parapetu sedí Dickens, na druhé Pascal a společně koukají z okna. Šel jsem si Pascala pohladit a normálně se nechal, neutekl.

2.4.2010:
Tak jsem Pascala na chvíli vytáhl z jeho úkrytu a pochoval si ho, vůbec se nebránil.

3.4.2010:
Pascal už je v naší ložnici, přišel tam v noci. Je sice zalezlý pod peřiňákem, ale zřejmě chce být ve společnosti. A mám takový pocit, že si v noci hraje s Dickensem.

6.4.2010:
Pascal je přes den zalezlý za postelí pod peřiňákem, protože je tam cca 1,6 m dlouhý tunel, tak za ním normálně nemůžeme. Ale v noci běhá s Dickensem po bytě. Dneska zkusíme odsunout postel a vytáhnout ho.

7.4.2010:
Tak jsme odsunuli postel a získali přístupovou cestu k Pascalovi. Vytáhnout ven ještě nechce, dokonce na mě i syčel (ostatně je to důstojný a moudrý kocour v nejlepších letech a nemá zapotřebí, aby ho nějaký dvounožec tahal jak se mu zamane...), ale když jsem si k němu lehnul a hladil ho, tak zase hlasitě předl a šťouchal mě hlavou do ruky s přáním drbat za ušima. Když dostal své oblíbené maso, tak spořádal skoro celou misku na posezení.
S Dickensem v noci po bytě běhají a zřejmě probíhají nějaká kočičí koaliční jednání.