Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pastelka

29. 7. 2017

p350.jpgKočka, nar. 10/2016
Umístění:
depozitum Hrušky

17.7.2017 - Pastelka - nádherná kočička, kterou paní nalezla v obilném poli u Blanska, když byla na vycházce se psem. Mezi obilím byly nasypány granule, takže tam kočičku někdo vyvezl i s "proviantem". 29.7.2017 - Pastelka byla umístěna do Lužic, do bytu místo Žofinky 02.

Další fotky zde.

Pastelka byla adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byla Anička Nádeníčková z Brna Jehnic a kocouři Moris Mýval a Márty Mourek. Děkujeme!


Zprávy z nového domova:

p-mala.jpg1.8.2017
Ahoj Peti,
chtěla jsem jen poslat info o Pastelce. Je to naša radost, hlavně Luďa je nadšený. Je zvídavá, všude leze a chce si hrát. Żere dvě kapsičky denně, ale granule moc ne. Když chce na sebe upozornit škrábe gauč a mňouká, ale jinak je to miláček. Konečně si može kočky užít i Luďa - teď spí vedle sebe na gauči. Pastelka běhá za náma jako pes. Zdraví Radka a Pastelka


5.1.2018
Dobrý den,
konečně jsem se i já odhodlala poslat Vám zase pár řádků o našich kočkách.
Máme od Vás kočku Julču (původně Pastelka) a k tomu Mito - tu jsme našli v létě v psím útulku. A jak jsme ji viděli, byla naše. Bylo to takové malé černé kulaté tvrdé bříško na tenkých špilkách a tak to pořád běhalo a skákalo, že se to nedalo ani vyfotit. Moc děkujeme, že jsme se mohli za Váma v den nálezu stavit pro odblešovací a odčervovací kapku. Mituška s náma samozřejmě hned první moc spala v posteli, přesněji na polštářích, které pilně střídala a my pak ráno jen překvapeně vybrali z našeho lože asi deset mrtvých blech. Chvála Vám a Vašim kapkám!!!
Po několika dnech bříško splasklo a pískle začalo prospívat. Musím teda říct, že ne všechno bylo lehké, některé věci jsme museli dost vychytávat. Třeba že Mituška ráda napadá ze zálohy starší Julču a hryže jí do uší atd, nebo že občas čůrá do postele, nebo do věcí. Do ložnice už mají kvůli tomu kočky zákaz a jinam (doufám) Mituška už nečurá, tak snad už bude vše OK. Říkám Mitušce pracovně zabiják, protože vypadá krutě - svítící žluté oči v temném stínu a dýmu. Je trochu zvláštní povahy. Když za ní přijdeme, nenechá na sebe skoro šáhnout, ale když si někde sedneme, hned ji máme na klíně a to je pak nějakého mazlení, vrnění a tulení. Dřív teda Mito i hodně slintala, teď už skoro ne. Asi měsíc zpátky jsme mysleli, že o ni přijdem. Ráno nežrala, ani skoro nechodila, jen ležela v krabici a měla pěnu u huby. Doktorka řekla, že si asi přiotrávila. Dostala něco na obnovu sliznice žaludku a od té doby vlastně neslintá. Spravila se skoro po hodinu po návštěvě lékaře.
Julča je proti divoké Mito úplně jiná. Když jsem ji prvně viděla v útulku u Petry, byla to láska na první pohled. Přišlo mi totiž, že Julča má v obličeji takový potroublý výraz, a to mi přišlo roztomilé. Je fakt, že Julča pilně tropí všechny ty vtipné kousky, které s přítelem občas sledujem na videích na youtube. Ráda si hraje s vodou, zkouší všechny krabice, chodí mi očichávat, případně packou shášet svíčky, do papírových tašek leze zásadně uchem, aby se v nich mohla zaseknout, když si vyndám pekáč na maso, lehne si do něj, když si čtu knížku, lehne si na ni, když vytáhnu počítač, lehne na klávesnici, nenápadně užírá cukroví a dělá jako že nic, pacičkou shazuje vše ze stolu, z mísy s ovocem po jednom packou uďobává hrozny a pak je honí po celém bytě, vydává divné zvuky, válí se na zemi, která je umytá savem, loví a žere muchy, spí v umyvadle a v kuchyňském dřezu, chodí s náma do sprchy sledovat vodu a po sprše si lehne na teplé místo, kam dopadala voda... Taky moc ráda asistuje u vaření - to miluje! Zvědavě očichává a pacičkuje všechno - slupky od brambor, pečivo, nedávno mi užírala syrové zelí.
Mituška je samý sval, Julča želatina bez kostí - dokáže se různě ohýbat a přimo roztékat. Mituška je inteligentní lovec a Julča srandovní pako. Mito je noc a Julča den.

pastelka300.jpgA když přijdu večer domů a ony dostanou nažrat, naskládají se mi na klín a jsme všechny blažené. A ještě chci zmínit jednu věc. Nedávno jsem na Vašich stránkách četla o starostce a lidech, kteří Vaši pomoc neocenili, ale spíš haněli. Znovu jsem pocítila obdiv a úctu k práci všech, kteří stojí za SOS Kočky Hodonín. Myslím, že Vaše práce není lehká. I já sama jsem dřív nemívala zrovna dobré mínění o kočkách. Ale mám ráda zvířata a můj přítel Luděk, který je u nás hlavní "kočičí mama", mě ke kočkám přivedl. Teď už vidím celou situaci jinak a soudě podle sebe věřím, že lidi postupně začnou kočky brát jinak. Prý už teď jsou na západě kočky populárnější než psi. Abych Vás aspoň trochu podpořila, rozhodla jsem se jednu kočku adoptovat na dálku. Vybrala jsem Andulku 04. První platbu pošlu teď v lednu.
Posílám taky pár fotek naší zvířecí části rodiny.
Zde důkazní materiál - Julča se chce nechat upéct, dále děvčata pilně hlídají sekanou a pro ilustraci jak vypadá psaní tohoto mailu - kočky mě chodí kontrolovat. Julča leží na klávesnici a za ní se objevilo okno "Opravdu chcete zapnout funkci Ozvučení kláves?"
Zatím všichni zdravíme
Radka + Luděk + Alfa Romeo Giulia (rezatá Julča) + Alfa Romeo Mito (černá Mituška)
PS: Jména koček vymýšlel přítel :-)

Kočky SOS:
Děkujeme za krásný domov pro Pastelku a za adopci na dálku!

Další fotky zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář