Jdi na obsah Jdi na menu
 


Týna 03, Fišta, Hubert a Bert

26. 11. 2016

tyna250.jpgKočka, kastrovaná, nar. 12/2014

Týna je madá kočka, potulovala se u popelnic ve Veselí nad Moravou a hledala něco k snědku. Všiml si jí pán, který nedaleko krmí kočky, bylo mu jí líto ale protože už doma má svoje kočky a na víc nemá finance, přivezl ji k nám. Týna je pěkná mourovatě zbarvená kočička, milá a mazlivá. 27.9.2015 byla Týna společně s Fištou umístěna do Chudčic, do domu, ke třem dalším kocourům a také pejskům a koňům.

Další fotky Týny z pobytu nás zde.

Týna byla adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byla Lucie Strmisková a kocourek Amorek. Děkujeme!

 

 

fista250.jpgKocour, nar. 4/2015

Fišta je kocourek, kterého sundaly děti i s jeho bráškou Pištou ze stromu, za školou na Vančurově ul. v Hodoníně. Jsou to milá uvrněná, umazlená a ukecaná koťata, ale jako správná koťata i pořádně akční. U všeho musí být, žádná sranda jim nesmí utéct. 27.9.2015 byl Fišta společně s Týnou umístěn do Chudčic, do domu, ke třem dalším kocourům a také pejskům a koňům.

Další fotky Fišty z pobytu u nás zde.

Fišta byl  adoptován na dálku - jeho adoptivní rodinou byla Adéla Blahová. Děkujeme!

 

hubert270.jpgKocour, kastrovaný, asi 6letý, nar. cca r.2009

Hubert je černý kocour, který nějaký čas žil u autobusové zastávky v Ostopovicích, přespával tam v krabici pod lavičkou a lidé ho tam krmili. Onemocněl, měl rýmu a tak se díky všímavosti naší známé dostal k nám. Zjistili jsme, že je už vykastrovaný, a podle místních ho někdo na zastávku přivezl a vypustil ho tam! Nevíme, ale Hubert se uzdravil a hledá nový domov. Je to nádherný, statný kocour, neobyčejně hodný, klidný a mazlivý medvídek. U nás vzpomíná na staré časy a touží se proběhnout venku ... pouze do domku se zahrádkou. 16.3.2016 byl Hubert umístěn k Týně a Fištovi do Chudčic, do domu, ke třem dalším kocourům a také pejskům a koňům.

Další fotky zde.

Hubert byl adoptován na dálku - jeho adoptivní rodinou byla firma IZOVELLA s.r.o. a kocour Markus. Děkujeme!
bert250.jpgKocour, kastrovaný, nar. 6/2015
Umístění:
depozitum Hodonín I.

Bert je mladý kocourek, kterého někdo odložil u statku v Mutěnicích. Je to úžasný mazlík a velký asistent u všeho co budete dělat. 16.4.2016 na naší VI.umísťovací výstavě opuštěných koček v Brně byl Bert umístěn do Jihlavy, do bytu, ke kočičce. Více zde.
18.4.2016 byl Bert vrácen. Zpočátku jsme mysleli - po zprávách z nového domova, že mu budeme muset hledat domov jako jedináčkovi, ale Bert je u nás s tolika kočkami a vychází s nimi! Nikoho nenapadá, je mladý a rád se hraje a prohání s ostatními, kteří jsou ochotni se do hry zapojit. Myslíme si, že samotnému by mu bylo v novém domově smutno. 26.11.2016 Bert byl umístěn do k Týně, Fištovi a Hubertovi do Chudčic, do domu, ke třem dalším kocourům a také pejskům a koňům. Domov našel na VII.umísťovací výstavě opuštěných koček v Brně.

Další fotky zde.

Bert byl adoptován na dálku, jeho adoptivní rodinou bala Darja Čablová. Děkujeme!

 

Zprávy z nového domova:

28.9.2015
Dobrý večer,
moc děkujeme za úžasná koťata. Večer se s námi bavil jen Fista, Tynka se schovala pod postel a přišla az po dvou hodinách, ale pak se mazlila i zrala. Ráno jsem ji zas přemlouvala, aby vylezla, az jsem zalitovala, ze jsme nevzali i Pistu, ale během dopoledne se rozkoukala a začala litat jako dračice. Uz byla mazliva jako u vas a nedame je ani za nic. Jsou skvělí, umazlení, zvidavi, divocí a strašně moc milí. Vůbec se nám nechce do prace. Fista je ukecanej a Týna taky vola ostatní kamarády, ale snad si zvyknou, ze jich je míň. Naši stari na ne zatím syčí a pres den opustili dům, ale chodili se nazrat a kouknout jestli tam ještě jsou. Teď večer se vrací spát a uvidíme kdo vyhraje. Mladochy na noc zase zavru do jejich pokoje at se vyspí všichni. Týna psy vůbec neřeší, ale Fista je dvakrát větší. Ale prochází kolem sebe všichni. Jen budu mít strach az bude chodit ven, jestli pochopí, ze tam nejsou všichni hodní. Donesla jsem jim trávu tak se do ni pustili a kousali. To me překvapili. Záchod používají bez problémů, jsou super! A jak šplhají po sloupu! Řadí na kamnech a trámech a koukaji na nás shora. Fista tam i usnul. Jsou skvělí a doufám, ze budeme skvělí i my pro ně.
Zítra napisi, jak to tu zvládli sami. Mějte se hezky, moc děkujeme a hladime ostatní chlupacky, které jsme si už vzít nemohli.
Zdraví Týna, Fista a nova rodina

30.9.2015
Dobré odpoledne kočičím holkám,
co se týče našich  nových miláčků, tak jen co je odpoledne pustíme z "jejich" třetiny domu, řádí jak černá ruka, pořád šplhají nahoru dolů po sloupu, kočkují se na sloupu nebo kamnech, bojují na sedačce (jsem ráda, že jsme ještě tu novou nekoupili:-)), tu vletí do vany, šup pod postel a než se stihnu otočit už jsou zas jinde. Pak sebou buchnou na podlahu, chvilku to rozdýchávají a začnou nanovo. Trošku to u nás rozdivočili:-) ale je to krásný se k nim vracet...
Moc hezká byla včera Týnka. Matěj na ni první den udělal 3x dlouhé zasyčení, aby uhájil pozice, ale pak už kol nich chodil jako král a spíš ho zajímalo kdo jsou, čím smrdí, no a včera, když už je opravdu neřešil, tak k němu dorazila Týna, stoupla před něj 2x prskla dlouze a pak ještě jednou krátce, aby si nemyslel a důstojně odkráčela! Senzační byla. Mourek Myšísek, ten před nima radši opouštěl dům, už taky nesyčel, ale zatím je nevyhledává a 11letý zrzeček Macínek, tak ten je řeší a syčí pořád,  ale u něj je to na dlouho vždy a tam trpím já, protože mě miluje nejvíc a spí se mnou pod peřinou a koupe se se mnou a tak mi teď vyčítá, proč mu to dělám:-). Ale on bude na ně pak nejhodnější a bude je olizovat a čistit.
Včera odpoledne i ráno jsme je našli na posteli na dece a hned k nám letěli na uvítání. Týna přes okno pozorovala ptáky a jen se jí klepal ocásek. Má to jako televizi, už ví, že z každého okna je vidět něco jiného, tak přebíhá a překvapila mě, že se vidí v zrcadle, šla a najednou hodila hřbet a syčela. Byly jsme tam spolu samy a fakt koukala do zrcadla, no prý se tam kočky nevidí, ale...
Fišta je neuvěřitelně drzý a nebojí se vlézt do misky i Matějovi... a ten ho nechá, jen na mě kouká, ať s tím malým něco udělám:-).
Už se na ně domů moc těším, jsem zvědavá co nového zase vymyslí a najdou. Ven je určitě pouštět nebudeme, ještě neslyší pořádně na svá jména, tak by se nevrátili a to je to poslední co bych chtěla zažít. Jak budou trošku fotky s ostatními hned pošlu.
Mějte se moc hezky.
Týna a Fišta zdraví všechny své ztracené kočičí kamarády.
Jolana

5.10.2015
Dobrý den Lucko,
tak za sebou máme týden v novém a myslím, že vše probíhá nadmíru dobře. Naši kočičáci už se snesou i u papky bez syčení, jen jim ocásky trčí do všech stran a jsou strašně krásná smečka:-). Fišta už i usnul mezi námi v posteli a Týnka ležela v nohách. Když vrní, tak je to slyšet do půlky baráku a pořád se chtějí oba mazlit.  Ale nejradši na zemi, na klíně nevydrží a v náručí taky jen chvilku. Pak si jdou zaběhat a zasoutěžit, kdo bude dřív na trámech, honí mouchy, nosí hračky a pozorují dění venku ze všech možných úhlů. V sobotu jsme je poprvé vzali na "procházku" kolem domečku, tak zprvu velmi nejistě nakračovali a u divných zvuků se utíkali schovat do otevřených dveří. Pak se jim tam moc líbilo, hráli si s hlínou, včelkama na kytkách, lístečkama, moc se jim líbila neposekaná vysoká tráva a vůbec nejlepší je to v tůjích. To mají jako prolézačku, že mnohdy nevím jestli jsou vlevo nebo vpravo. Týna se schovává víc, ale naštěstí vždy na druhé zavolání vyleze a pak se zas schová zpět nebo utíká pod přístřešek a čeká na pohlazení. Fišta je nejradši mezi kytkama a nechodí zatím nikam daleko. No máme co hlídat, ale v hezkým počasí mi přišlo líto je nechat jen doma. Fišta odkoukal jak chodit přes flap ven, tak už je tam zatížená krabice, protože jen krabici si oddělal :-) je moc šikovný:-). Čekám, kdy začne nahánět Matěje, aby si taky hrál. Zatím jen naznačuje a před ním uhne, jako že se ještě neodváží. Ale to přijde. Týnka si hrála včera venku na schovku se štěnětem jorkšíra, tak jsme měli divadlo. No a pak usnuli a vzbudili se až navečer, tolik nových vjemů je unavilo. Jsou skvělí. Ale mám o ně strach, nejsou až tak ostražití, tak to bude ještě nějakou dobu na hlídanou, než se odvážím nechat flap navolno. Navíc jsem asi sobeček, protože se mi líbí, že jsou se mnou doma... Ňuhňáčci moji ukecaní.
No já všude říkám, jak máme 3 koťata od Vás z útulku a ono to tak není. Nevadí, jsem ráda, že jsme k Vám dojeli a vzali si tyhle dva divočáky a můžeme jim dát domov.
Na adopci na dálku si vezmeme Lojzíčka, málem byl taky náš, tak ať má papku jistou než si ho krasavečka někdo vezme. Děkujeme.
Přejeme krásný den a zdraví všem.
Jolana a kočičí tlapky

21.10.2015
Dobré odpoledne všem kočičím kamarádům z Hodonína a okolí,
naši noví chlupáčci už se k těm původním začlenili víc než dobře a společně se prohání jak doma, tak venku. Nafotit se moc nedají, pořád jsou v pohybu:-). Ven je pouštíme každé odpoledne po příjezdu z práce a to nás už netrpělivě vyhlíží a strašně se těší ven. Týnka se ani nenažere a už už letí prohlídnout zahradu, očichat myší díry, poskákat sloupy na plotě a poohlídnout se po ptáčkách nad hlavou. Fišta jako správný chlap jde ven až s plným bříškem:-) a patřičně prohlazeným kožíškem. Oba už ví, jak se prolézá flapem tam i zpět a při nebezpečí se utíkají schovat domů a pozorují  skrze okno až vetřelec či divný zvuk zmizí. Týnka je neuvěřitelná skokanka. Nejen ze sloupu na sloupek, ale skáče do trávy i ze střechy dřevníku, která je 2,5m vysoko! Jakmile se jí něco nezdá nebo není podle jejího nebo se někam nemůže dostat, hned nás volá a chce pomoct. je super! Ulovila si asi i myš! neviděli jsme ji u toho, ale donesla si ji (už mrtvou) domů k miskám a tam vrčela na každého kdo se přiblížil, ale když jsme ji chválili, tak se od nás nechala pohladit:-). Možná ji ulovili starší kluci, ale myslím, že v té době byli všichni doma, tak jsme jí tu myš připsali:-). Pak jsem ji stihla vyhodit, nechci aby to žrali.
Jinak už se setkali i koňma. Několikrát je pozorovali zpoza plotu jak se pasou a pak šli neomylně cestičkama co mají ostatní vyšlapané ke stájím a objevili seno a slámu a tak mají další prostor k řádění. Jsou tam strašně spokojení, šplhají po dalších sloupech nahoru a dolů, skáčou do sena a užívají si, jak se proboří:-). trošku se bojím, protože koně už vůbec neřeší a pletou se jim mezi kopyty... ale zvířata o sobě většinou ví a neublíží si. Takže s námi uklízí i sedlají a jak jedu ven, tak si tam řádí. Pak Fišta zmizí, protože je to kotisko unavený a najdeme ho v pelíšku doma a jen spokojeně přede a pak znovu vyrazí s námi za tmy až jdeme nakrmit. Jsou moc šikovní a i když je nevidím, tak se pak najdeme doma a v pohodě se nechají na noc zavřít do "svého" pokoje s patřičným přídělem kapsiček. Fišta vzorně chodí kakat ven do hlíny, Týnka má asi strach, že si umaže tlapičky, tak utíká udělat bobek domů a pak zas vyrazí ven:-). Ne, už jsme ji taky viděli něco udělat v trávě...
Jsou moc skvělí, strašně ukecaní, kožíšky se jim pěkně zahustily, Fišta roste před očima, déšť se jim moc nelíbí, ale prozkoumávání je prý super. Máme z nich moc velkou radost! Děkujeme, že na nás počkali!
Mějte se moc hezky, přejeme další hodné nové majitele. Zdraví Týna a Fišta

15.12.2015
Dobrý den k Hodonínu všem čtyřnohým i starajícím se,
po delší době musím zase napsat, že naše kočičí smečka je prostě úžasná! Nejen barevně, ale i lítáním a tím, jak je každý úplně jiný - hravý, skákavý, spavý, líný, mlsný, ukecaný... Opravdu se nemůžeme nudit.
Jak se na začátku listopadu ochladilo, Týna to nevychytala, svoboda byla důležitější a nechtěla moc být doma, začala kašlat a léčili jsme ATB. Ale v pohodě vše zabralo, dokonce jsem mohla dávat prášky i sama, ne že by se těšila, ale spolupracovala a nebránila se. Všem jsem kapala do mléka něco na zvýšení imunity a dobrý, nikdo další neonemocněl. Fištovi kožíšek zhoustnul ani nevíme jak hned od začátku, ale i Týna už má krásnou podsadu. Fišta je puberťák co kopíruje své starší kamarády a je sranda pozorovat, jak mu něco nevyjde, jak by mělo:-) když kopíruje nejčastěji Matěje. S tím se honí jako by byli oba od mala spolu. S Týnkou jsou neuvěřitelní myšilovové. Fišta našel nejlepší metodu ulovení myši. Donese si ji do vany, tam ví, že neuteče, tak si umyje tlapky k hostině a pak ji zakousne. Já vím, blbý, ale kočičí. Někdy ji sežere, někdy nechá. A oba mi nosí své úlovky domů a chlubí se. Někdy jsou živé úlovky hlasitě donešeny a vypuštěny v kuchyni a prý je mám dorazit sama, protože už mě dlouho neviděli nic ulovit... Nejčastěji to bývá, když nedostanou nějakou dobu syrové maso... Takže lehký náznak toho co by si představovali:-). Většinou chápu rychle:-)
Na sporáku nemůže nic zůstat, všecko ochutnají:-) i olej z pánvičky se prý dá... ale je po něm těžký bříško...Takže mě naučili uklízet vše dost dobře. Maso rozmražuji v hrnci v troubě přes noc a jen slyším, jak se k němu po tmě snaží dostat... Venku se nestíháme otočit a už jsou jinde. Šplhají po všem co se dá, u koní jsou společníci ve velkém, kydají i se motají pod kolečka, skáčou do sena a každá změna je vítaná a nutná k očichání:-). Už jsme udělali flap i v sedlovně, protože na sedlech a dečkách se spí nejlíp a už tam párkrát někdo nocoval. Koním po hřbetech nesedají, ale jinak klidně sedí na svém vyhřátém místečku a vedle nich ta obrovská hlava kouše seno. Onehdy jsem kontrolovala kamerou  koně a našla Týnu jak se vyhřívá u boxu. Představte si, že zjistila, že se kamera hýbe a šla si na ni "sáhnout" a kouknout mi do očí! Je moc šikovná všetečka.
Všichni teď v zimě znají časy krmení a nevynechají:-). V noci nám Týnka spí v nohách, přes den si to užívá se zrzečkem v peřinách stočení do klubíčka, někdy hřbety u sebe, Fištu přemlouváme, aby s námi večer chvilku byl, tak dá asi 20min a jde do svého pelíšku. Největší radost z toho má zrzeček, protože postel je na noc jeho:-).
Na nových dečkách z výstavy spí moc rádi, nejčastěji mladí a Matěj, miska na granule je taky využitá, vejde se k ní víc hlav a hrnky na čaj máme ke každé snídani. Jo snídani si s námi Fišta taky užívá. Zatím s námi snídával jen zrzeček a Matěj, Fišta už si plní bříško taky a Týna, pokud je doma, protože ta po kapsičce odchází lovit, tak už taky ví, že vždy se něco do tlamičky najde. Fotky pošlu, nemám je tady v práci. Jsou to naši miláčci a občas nemáme dost ruk na hlazení.
Koukala jsem na nové přírůstky a nechápu, jak tak krásná zvířata někdo nemůže chtít a klidně je vypustí. Mít možnost, tak hned jedu pro kotisko stříbrňačku, to je ještě můj sen mít stříbrno/šedo/bílou kouličku chlupů. trošku po britce:-). Ale to přijde a určitě si ji od vás jednou odvezu. Takhle jen posílám spoustu hlazení všem co měli štěstí, že jsou u vás a přeji brzo hodné majitele. Děkuji co vše pro ně děláte, jste obdivuhodné!
Mějte se moc hezky, ať jste všichni co nejvíce zdraví a zas se ozveme, kočičáci a Jolana

25.1.2016
Ahojky do Hodonína a okolí,
naši mladí jsou stále naprosto skvělí a úžasní a myslím, že nemají žádný problém. Umí použít pelíšky i postel, vymňoukat si jídlo i si ho sami donést a spořádat v teple, jít s námi na procházku i si to pořádně rozdovádět v seně nebo pilinách, projít blátem i sněhem a kličkovat mezi koňskými kopyty. Myši se před nimi jen třesou, není den, kdy by něco nedonesli, hlavně Týnka je myšilovka největší. Jen je blbý, že tu myš většinou i sežere. Ti tři starší jsou naučení, že za každou myš dostali Lipánek, tak Matěj myš nese jako aport a už z terasy se hlásí já já já ji mám, chystej papku a spokojeně vylizuje, ale mladí na tohle zatím nejsou. Třeba ještě pochopí. Jsou úžasní jak se střídají ve spaní na dečce na stole(pozorovatelně), vejdou se tam když chtějí i tři, ale většinou je to nějaké duo, jen ty pupky trčí vzhůru:-). No a honění po sloupu nestíháme sledovat, jak jsou rychlí, občas s přeskokem přes kamna, hned nahoru a už zas dolů, ještě se prohnat po křesle a už zas letět a šplhat. Pohyb jim myslím nechybí, ale Fištovi pupíček roste...
Chtěli bychom v pátek s Fištou na kastraci, tak doufám, že to vyjde a přes víkend se dá dokupy a bude moct dál řádit. Uf ať už je to za námi, vždycky se bojím. Ten jeho kukuč bych nedala za nic, jeho mňanknutí je sotva slyšitelné, ale je pořád tam, kde jsme my, mazlení (ležící) v posteli je pouze večerní do půl hodiny a pak jde zas na pelíšek, ale jak ten se slastně tváří a přede. Týna ta s námi vydrží i celou noc a neuhne. Jinak se mazlí a chcou hladit pořád, ale nosit moc nechtějí a na klíně taky ne. Ale to si vynucuje zrzeček, ale ten má už 12let, tak to možná věkem taky přijde. Ten spí i na mě na zádech a pod peřinou.
Byla jsem se podívat do kočičí kavárny za neteřinkou a hned u vchodu mě vítal FIN a vzápětí přišla i TRIŠA. Ti jsou tak úžasní a komunikativní a je to skvělý výběr! Hned to tam cele rozjasnili! Tím, že mají rádi lidi, tak se tam hned našli, jak jsou ještě kotěcí, tak si s nimi každý hrál, mazlil, házel hračky, no super. Starousedlíci po nich syčeli, ale oni nedbají a jdou si dál svou cestou k vytyčenému stolu. Výborná volba, snad se jim tam bude líbit i dál, zatím byli v novém chvilinku, ale už byli víc doma než domácí. I s lezením do talířků:-). Hlavně ať vše funguje a jsou zdraví.
Byla jsem teď 14dní doma s chřipkou, tak byli kočičáci spokojení a uvidím, jak to bude dnes až přijdeme domů a byli tam zas sami. Chudáčci hladoví jen s granulkama:-). To bude hladových očí, že jestli hned nedám kapsičku, tak určitě umřou:-). Už se těším. Doma mám fotky, tak pošlu, jestli mi chlupáčci dovolí mít volné ruce:-).
Mějte se moc krásně, zdraví všem a hodné nové majitele.
Jolana a kočičí banda

29.2.2016
"Dobré poledne do Hodonína,
holky jste strašně silný, protože tohle vidět je děsivý. Děkuji moc, že jste vzaly aspoň těch 5 koťat a moc přeji i těm ostatním, ať se odtamtud dostanou a zažijou opravdový kočičí život. Poslala jsem aspoň malou částku na pomoc pro ně a pokud byste myslely, že některý ze zatím Vašich kočičáků zvyklých být i venku, by zvládl soužití s koňma a pěti kočičáky a psicemi a pokud by to pomohlo, tak jeden ocásek k nám ještě určitě můžeme přidat. Týna s Fištou ho/ji přijmou určitě v pohodě a zbytek se po chvíli přidá.
Myslím, že naši se mají skvěle a tohle jim hned budu vykládat, aby si to uvědomili, až si zas budou vybírat mezi kapsičkama tu lepší chuť a budou si volně pobíhat po zahradě nebo seně. A budu je strašně mazlit, protože to co bylo v králíkárně mě fakt dostalo... mějte se moc hezky a děkuji. Jolana"

Nové zprávy po příjezdu Huberta:

17.3.2016
hubert350.jpgKonečně se dostávám k psaní, ale včera nebylo moc co.
Po ceste ani nemnankl, ale mela jsem u nej ruku, ani nechtel z prepravky do auta. Doma se na nej vsichni podivali, Fista v pohode,Tyna a Zrzek syceli, Matej cuci jak puk a Mysisek dela, ze tu neni. Hubik je mazlik i když se porad schovává. Vcera byl pod posteli, ale mame podlahove topeni, tak urcite nestradal. k veceru už vylezl, něco sezral, dostal i syrové, ale moc ani nechtěl. Byl curat, ale hoviso zatím žádný ani do ted. Občas se hlásí, ze je tady a nechce tam byt sám a dnes už obešel všechno co mohl. Nasel okna a koukal ven, nasel flap a chce projit ven, presne vi k cemu ta dira je. Moc toho nesezere, proti tem nasim otesankum, ale nejvic mu chutna taveny syr nebo kysana smetana. Prasek ráno si vzal na potřetí, dle nakonec se povedlo. Odpoledne přišel až  po pohlazení pod postelí, ale něco snědl a šel zkoumat. Skoro bez bání. Do postele vyskočil, i párkrát zaslapal, ale pak se přesunul na Fistovo okno a jak pisi tak tam spinka. Chce byt s lidma, je hodně klidný, vůbec nedivoci a myslím, ze to půjde. Teda az to naší chlupacci zkousnou. Doufám, ze bazarek dopadl dobře a je zase par korunek.
Tak já jdu mazlit a zítra zase nápisu a poslu fotky, odtud mi to nejde.
Pěkný večer a packu posílá Hubert krásný černý

19.3.2016
Ahojky do Hodonina,
musím napsat o dalších pokrocich Hubika. Sice se porad schovává pod postel, ale většinu času se snaží byt poblíž nás a jak se mu zda, ze si ho dlouho nevsimame, tak se hned hlásí mnoukanim a musíme hladit. Večer šlapal peřínu,packy kolem krku a předl. To bylo krásný a myslím,ze nám začíná věřit. Rano prášek v pohodě do sýru, pribinak a kapsicka a procházel se po domě. Objevil kockosloup a vyšplhal nahoru,ale dolu trošku problém. Ale je to kocour sikulka a zkusil si to ještě 3x a už je spokojený. Ostatní byli zrovna venku, tak to nikdo neviděl☺. Flap už dareba zkusil,ale venku byli psi a ty on zatím nezná, tak si to hned prolezl zpět. Už to je zamceno a děláme dverniky, když chce někdo ven. Ted se uvelebil na kamnech a cuci dolů. Syrové maso mu moc cbutnalo, jinak žere opravdu vše. Syčí na něj hlavně zrzecek a týna, fista je největší kamarad, dokonce mu Hubik blizal hlavu vecer v posteli. Nechali ho papat  vedle sebe, ale moc se k nim nezene, radši sám. Ale ještě nezasycel, důstojně je ignoruje. Je to mazilek, hodně klidny, ale dnes si hrál jak kótě. Na sloupu jsou třásně, tak jsme je lovili a protahoval tělo. Je brzy unavený, pak psika a jde si lehnout. A pak zas hledá, kde jsme a tak zas mazlime.
Dnes s námi šli na procházku se psy všechny kocky (bez Hubicka, ten az někdy příště). Je to srandovni, psiska a za nima ocasky střídavě se ukazující a schovávajíci. Týna s námi šla asi pred měsícem, fista šel uplne dolů poprvé. Dole pod vybehy jsou vysoké stromy kolem potoka, tak to maji jako obrovská škrabadla a nebáli se je použít a skákali jak veverky. Moc jsme se nasmali. Pak se zavolá jmény a oni pelasi jak rozdovadeny decka zas za nama. Poslouchají lip než psi a trenujeme fyzicku a sportovní postavy. Dohromady to da kilometr, myslím, ze jsou dobří☺. Ted teda spí vsichni.
Tak a to je asi dnes vše. Hubáček je sluníčko a už se tesim az bude moct ven, fakt se tam těší.
Hezky večer smečka z Chudčic.
Nejdou mi poslat fotky, zkusim jako další soubor, ale asi až zítra☺

20.3.2016
Ahoj Lucko,
trošku jsem to zahltila, ale jinak se k tomu zas nedostanu, posílám fotky! A fotky už tam od nás nejsou dlouho a bude poznat, jak Fišta strašně vyrostl.
Zde.

21.3.2016
Ahojky Lucko,
tak píši po příšerném ránu. Jak já se strašně bála, že Hubert utekl... ale popořádku.
Miláček Hubík je liška podšitá a všemi mastmi mazaná k tomu. Tváří se jako andílek a že neumí do pěti napočítat a přitom umí cirkusová čísla. Po příjezdu od středy obývá černý krasavec svůj pokoj, který je přes den otevřený, aby mohl po celém bytě a psy jsme zavírali venku  ať se jich nebojí, aby si zvykl a volně si obcházel kde bude chtít a poslouchal zvuky zvenku. Na noc se u něj dveře zavřou a otevřu dveře pro psy a flap  pro kočky na volný průchod domů i ven pro noční rejdění.
Napřed se nechával Hubík lákat ven vůbec z pokoje, pak teda nás volal, že už by šel za námi a pak nás pozoroval z kamen nebo sedačce nad kočkosloupem. Ale to jsme netušili co chystá a jak si to krásně namýšlí. Jak uviděl psy, utíkal znovu k sobě a nechtěl je ani vidět. No a včera ráno jsem šla na mazlindu a našla dveře otevřené... hrklo ve mě a pak jsem manželovi říkala, že špatně zavřel dveře a že měl Hubík možnost utéct. No nevěřila jsem mu, že je zavíral a kontroloval, kocour byl pod postelí a dělal, že se ho to vůbec netýká. Proběhla neděle, hráli jsme si na sloupu, spal na kamnech i křesle, slízal na každé krmení, vzorně čural do písku a zas se vracel na kamna, pozoroval mě jak se pinožím na záhonku a mě nedošlo, že mapuje terén.
A přišel večer a tma. Kocour ožil a začal narážet hlavou do flapu, že on jde ven a něco takovýho tenkýho mu v tom teda bránit nebude. Odnesla jsem ho na písek, do pelíšku, k misce nechtěl nic. jen se pořád vracel. Nakonec jsem pustila psy na krmení, ti si pak lehli kolem postele a Hubík ležel na Fištově okně v ložnici, jen občas zvedl víčko a pozoroval. Pak opatrně kočkovsky potichu se proplížil kolem obou, očichal si jejich tlapky a opět zamířil ke flapu. (Psi ho neřeší, je to jen další kočička, co si podřimuje v pelíšku a nesmí se prohánět). Tak jsme ho před 10 hod. zavřeli do "jeho" pokoje, zkontrolovali zavření a šli spát. No a pak jsme ráno po 5 zjistili, že kocour je pryč! Dveře otevřené na škvírku a flap už dobře pochopil a kdo ví, kdy odešel. Já lítala jak blázen kolem baráku, volala, lákala, ale vyplašila jsem akorát ptáky a naše starousedlíky, kteří nechápali proč je volám na jídlo tak brzy. Bylo mi strašně, tak jsem psala o pomoc co mám dělat. no a po odeslání koukám z okna a kdo si to štráduje po trávníku... Hubík krásný černý. Myšísek mi ho nasměroval na terasu a tam mi vklouzl přímo do náruče a byl na sebe tak strašně pyšný a spokojený, jak to pěkně dokázal a  co tady vlastně vyvádím, že jsem mu nemohla ani nadat... Ta úleva si neumíte představit. Doufám, že přišel DOMů, že to nebyla náhoda. Zamířil rovnou k misce a svalil se do pelíšku, předl, mlátil ocasem, vyškubával si blato z tlapiček a dělal jako že je to vše normál uďo.
Tak jsme mu zavřeli ať nemůže utéct a nesla jsem mu kapsičku a přichytla ho při činu. Vedle dveří a ve výšce kliky je peřináč, na něm stál obrovský Hubert, opíral se předníma o kliku a ta už skoro zase cvakla... (Fišta by to nedokázal, ještě nemá ty rozměry a váhu). No tak už měl zamčeno než jsme odcházeli a dělali mu to trošku větší o předsíň a koupelnu, ať se může přes den projít a čučet i z jiného okna. Jak ten nás vyděsil.

Jen nevím co s ním dál. Mám strach ho nechat už na volno, je u nás teprve chvilku a i když je zkušený, tak tady to ještě nezná a lehce ho někam zaženou psiska, co sem chodí venčit. Odpoledne ho zkusím vzít kolem domečku, ale mám mu ještě co ukázat? co když už to vše zná... a uteče mi rovnou někam dál. Nechytím ho. To nejsou koťata, který šly po delší době a byly navázané a zvyklé na náš hlas. Navíc jsou tam koně a ty ještě určitě neviděl. No doufám, že to nějak dáme, protože boj o místo u flapu bude večer opět. Třeba dnes nebude nikam chtít:-). Já vím, bude...
Tak jsem zvědavá, jak se s tím popereme. Zas napíši a třeba napíše i někdo další svoji zkušenost.
Mějte se moc hezky, díky a omlouvám se za ranní šok.
Jolana s těma nejšikovnějšíma tlapičkama

24.3.2016
Tak Hubíček je opravdu PAN KOCOUR neboť si včera otevřel další dveře a myslím, že v minulém životě byl kouzelník:-). takže jak já jsem se klepala celý den, jak mu odpoledne otevřu, aby si to mohl začít řešit po svém a jestli se vrátí, tak on mi to vyřešil a opět dokázal, že je dobré pochopit co chce:-). Miláček černokožíškatý nás spokojeně vítal na kočkosloupu a mňančel, že jsme konečně přišli. Ven vůbec nevylezl a počkal přesně na 9. hodinu a zmizel přes flap potichounku, jakoby to měl zakázané:-). Vrátil se za hodinu, mazácky prošel kolem psů a usídlil se na Fištově okně v ložnici a spinkal. K ránu ještě jednou odešel ven, okno honem obsadil Fišta, ale nevydržel dlouho a když se Hubík vrátil, měl opět volno a vstával s námi na budík.
Takže doufám, že si to řeší rozumně sám, nebude dělat žádné hlouposti a prostě jen chce mít možnost volnosti. Je úžasný, ukecaný a nesmírně milý. Miluje mléčné, ale kapsičky si vybírá, nechce ani Bozitu, tak jdem koupit maso, to si dá určitě s chutí a nebude sám kdo to ocení.-).
Přejeme krásné velikonoce a jak bude něco nového ozvu se.
Děkujeme moc za pomoc.
Jolana a kočičí tlapičky.

29.3.2016
Ahojky Lucko,
on je tak úžasný, mazlící a tulící miláček, že jsem to ani nečekala. A už vůbec ne tak rychle. No prostě PAN kocour.
Po té, co jsme pochopili, že on chce mít jen možnost výběru být doma nebo venku, tedy jestli pelešit nebo se kochat volností, je to nejroztomilejší kožíšek. A nejtišší:-) Ostatní po vstupu do místnosti zdraví zamrčením, zamňanknutím nebo se jdou ukázat tam, kde zrovna jsme. Hubík ne, ten se proplíží potichounku do svého pokoje a nechá se odtam jako vylákat. Pořád má pocit, že když jde ven, že to má zakázané a tak hrajeme hru, že je to natajno:-). Ale už si i venku přišel pro pohlazení, takže to je na dobré cestě. Nikdy není venku dlouho a dokonce mám pocit, že ještě neopustil ani zahradu a jen někde v tůjích nebo pod autem nasává vůně a poslouchá zvuky. Nejdýl byl venku hodinu. Myslím, že začal chodit i do hlíny, protože v záchodku ubylo pokladů. Pořád jsme ho neviděli utíkat, jen se přilepí k zemi a komíhá nožičkama a prchne domů flapem. Jak jsou dveře otevřené, způsobně sedí na rohožce a dělá, že tam vůbec není natož, že by tudy prošel ven! V noci jsem byla spát párkrát v jeho pokoji, tak to mě neopustil celou noc a měl asi strach, aby mi nevychladla hlava, tak mi na ní nebo kolem ní ležel a předl do ouška. Po jídle čeká, že bude děkovat přešlapováním a objímáním a otíráním čumáčku po nose, do očí, drcáním a slastným pohledem. Myslím, že už pochopil, že je to domeček a bezpečí a plná miska, hlavně granulí, protože vše co mu nachystám a on hned nesní stihne sežrat Fišta:-). Ten má teď žrací období a jak někdo jen chvilku zaváhá, hned mu to z misky sebere. Jediná Týna zavrčí, ale pak ho taky nechá, je úporný jak čučí:-). Je krásné je pozorovat zas v teple venku. Fišta panáčkoval pod světlem, kde lítala můra, ale byla vysoko, tak ještě kecal. Asi to moc slušně nebylo:-). Honí trávu, lístečky a kytičky, předvádí se jak šplhají po holých větvičkách a občas jsou to akrobatická čísla. Jak pouštím koně do výběhu, nikdy nejdu sama, vždy se přidají ocásky skákavé a šplhající po sloupcích a utíkající a opájející se prostorem a pevnou zemí pod tlapičkama. Jsou nádherně rozpustilí.
Hubíka řeší jen Zrzeček je ve střehu a když jde kolem, tak syčí a nechce na sebe nechat ani sáhnout. Ostatní už k němu čichají jen ze zvědavosti a stejně on si občas čichne k nim a je to bez reakcí. Dnes ráno očichával Hubík skříň v rohu a přišel k němu Zrzek a syčel a to bylo poprvé, co Hubík odpověděl taky syčením.
Takže moc moc děkujeme za úžasného člena rodiny a těším se na nová poznávání černého prince.
Jarní pozdrav posílají všechny tlapičky.

11.4.2016
hubert250.jpgPíši zas po nějaké době, ale ON je prostě úžasný, skvělý, mazlivý, hravý, všetečný i tajemný! Jsme moc rádi, že se u nás ani ne za měsíc  takto zabydlel a bere nás jako doma. Přece jen je to starší kocour a měla jsem trošku strach, ale on si vše řeší tak nějak po svém a s milým ksichtíkem nás vždy dotlačí kam chce on:-). Ven si chodí kdy chce a většinou zůstává sedět na terase v závětří na židli a pozoruje dění kolem. Občas ho vidím jít zespod zahrady od cesty a úplně bych se roztekla štěstím, když zavolám a on se s takovou chutí rozběhne a skoro skočí do náruče! Někdy jde i dozadu na pole směrem ke koním, ale ti se mu asi moc nelíbí, ještě tam nebyl. Zřejmě ho tam budu muset donést, aby poznal slasti sena:-). Ale na pole chodí a čichá s chutí. Cítí tam určitě ostatní kočičáky, tak jde jen po jejich cestách. Letos je tam řepka, tak za chvilku budeme všichni žlutí, nateklí a smradlaví... a kočky to budou mít jako les. Přes noc spává mezi námi a podle toho kam má hlavu, tak tam na ni někomu lehá:-). Večer usíná se mnou a v průběhu noci jak mění polohu, mění i polštář:-) A přede... A přes den, hlavně po jídle mě "vede" do jeho pokoje a strašně chce mazlit. Musím si lehnout, on se mi usádlí na hlavě, žďuchá do mě čumáčkem, dělá různé spokojené zvuky a pak si lehne vedle mě a usne nebo se začne umývat a to je znamení, že můžu odejít:-).
Všichni ho vzali v pohodě, jen zrzeček Macínek přestal chodit do postele, když je tam Hubíček. a syčí mnohdy i po ostatních a pak je zas oblizuje. Ten nového člena bere pořád jako vetřelce a doufám, že to vezme a netrápí se moc. Snažím se mu věnovat a mazlit a nosit ho jak byl zvyklý a na procházkách ho volat častěji. Jestli je to tím, že je starší a už ty změny bere hůř, nevím.

Fišta se asi nachladil jak číhal na myši a ochladilo se, tak pšiká a dýchá přes tlamičku. Uvidím jak na tom bude dnes a skočím když tak k doktorce. Měli jsme jít na očkování a půjdeme s nemocí... no snad to zvládneme, doma ho nejsu schopná udržet, mňančel mi u dveří a u toho se dusil ještě víc. Pak jen prošel terasu a šel zpět do pelechu, ale musí to být navolno... jako u Hubíka... ale stal se z něj takový mazlivec, že taky někdy čumíme.
Týnka lítá a skáče a je úžasně kooperativní kočka.  V boxu mi pomáhá lovit myši, já zvednu slámu nahoru a ona  chytí myš a vítězoslavně odnese. Pak s sebou buchne do peřin a spí v neskutečných polohách, hrajeme si na balících sena i s Fištou a to jsou někdy tak krkolomný pozice, že čekám, že si ublíží, ale toto umí opravdu jen kočky. Nádherná podívaná. No a teď ve vodě a blatě jak se snažili najít něco suchého, aby se nušpinili a nenamočili....
Koukala jsem na krasavce z Milotic a jak si postupně začínají užívat volného prostoru a objevují co všechno je možné. Taky krásná podívaná. Je mi líto Žofíka i Rebeky, že se vrátili zpět. Nemůže nikdo počítat, že ze dne na den budou mazliví v novém prostředí bez kamarádů a známých hlasů.
Přejeme krásné jaro, hodné nové majitele a děkujeme, za doporučení černého prince.
Jarní pozdrav posílají neposedné tlapičky od koní a psů
Jolana

14.4.2016
Tak Hubíček si včera dodal odvahy a poprvé navštívil maštal. Koně byli ve výběhu dole, tak tam mohl prošmejdit vše. No a Fišta si našel nové místo na výpady a překvapení nepřítele :-)

26.4.2016
Tak byly krásné jarní dny a kočičáci si to užívali a nechali se i fotit, tak posíláme pár pozdravů, jak si tady žijeme.
Pořád se něco děje, předěláváme záhony, tak se jim to moc líbí, že je kde hrabat a skákat a blbnout. Pak si usnou někde v trávě nebo záhonech a překvapí odkud se vynoří.
Mějte se krásně a hladíme kočičí kožíšky.
Jolana a tlapičky

9.5.2016
Ahojky do Hodonína,
u našich kožíšků je vše v pohodě, užívají si sluníčka co to dá, kožíšky mají na pohlazení jako cukrovou vatu z té hnusné řepky, kočkují se, hrají, šplhají a různě dovádí, občas se v řepce ztratí a jak jsou rádi když voláme, že najdou směr... 
Hubíček pšiká občas, pořád stejně, občas má amok v drbání se na krku, ale do krve to není, je ukecaný hravý mazel, spává mezi námi nebo na nás, podle toho kdo líp mazlil přes den, tak ten je večer zalehnut:-). Macínek už se mnou chodí spávat, ale někdy je vzteklý a  jak je tam Hubík, tak syčí a jde do pelíšku, Matěj přestal chodit do postele úplně a Myšísek ten si tam lehá, když má začít pršet, tak aby měl měkko celý den. Týnka má svůj přesný čas od půl 9 do 10 večer, pak se přesouvá pod postel do pelechu nebo ven na lepšííí. Už je jediná, kdo teď loví, Fišta zůstane v posteli tak 20min a jde do pelíšku, ale v maštali je to největší mazel a hlídač.
Mějte se moc hezky a hladím kožíšky i u vás.
Jolana a tlapičky

30.5.2016
Musím poslat  pár fotek, jak si u nás kočičí tlapičky žijou:-) a my si užíváme jejich spokojenost.
Fišta se vrátil na krmení úplně mokrý, to lovení myší hold není jen tak!

fista250.jpgHubíček si hověl s Myšískem pod keřem a jen zpovzdálí pozorovali, jak se pinožíme po zahradě.
A ti co k vám nepatří si odpočívali v závětří a jsou tak krásní, že je musím poslat taky:-) Na tom stolku se honí všichni a hrají tlapičkovou :-)
Jinak si myslím, že je vše v nejlepším pořádku, Týna s Fištou si hlídají koně a blízké okolí, aby se tam neusadilo moc myší nebo cizí kočičáci, Fišta je nepředstavitelně nenažraný a hned ví, kdy ťukne prkénko, Týna skáče jak pružinka a tlapičkou mi to odebírá, aby mi při krájení to maso dlouho nepřekáželo, Hubíček se ozývá, že  krájím pomalu, pak uraženě odchází, protože to nemá správně nakrojenou míru, tak se snažím ho přemlouvat s dalším kouskem masa, to zas nesou nelibě Zrzeček s Matýskem, protože není dostatečně rychlý přísun a Myšísek stojí v povzdálí a kouká až se uvolní místo a bude k tomu i mazlinda. Občas bych potřebovala být chobotnice :-), abych je všechny stihla. Hubíček odmítá žrát dohromady s ostatníma, tak to dostává na stůl nebo okno, aby si to zvládl sám. Jak mu do toho Fišta dýchne, odchází i kdyby měl hlad nevím jakej. Je prostě důstojné veličenstvo, co přece nebude stolovat s nějakýma puberťákama... Je miláček, ale moc toho nesežere a vybírá si nejvíc ze všech.
Hubíček má pravidelný večerní mazlindo-boj v koupelně s kouskem uschlého listu z tchýnina jazyku, honí šišku nebo kuličku a moc se mu to líbí. Je jak kotě. Pak odpočívá a občas kousne u hlazení, pak pokračuje mazlinda v posteli, kde vyčumáčkuje pánečkovi ucho, nos a všechno kde se umyl, spokojeně usne na prsou a my koukáme občas na bednu, pak se přemístí mezi nás nebo na můj polštář a jdeme spat. Týnka vleze do noh nebo pod postel na pelech, Fišta na okno a Macínek mě na záda. Občas přijde spát do noh i Myšísek, ale častěji spí v obýváku na pozorovatelně a Matěj ten spí nejčastěji v pelíšku v obýváku kam v průběhu noci chodí i Macínek a Fišta. Matěj má pak ranní hladící rituál u mě na posteli po budíku a tahá mě ať už dám nažrat. No máme veselo. Hubíček má občas sopílek z jedné dírky a chrochtá, ale myslím, že je to fakt alergie na něco co kvete, Macínek to mívá už 10let taky v různá období, kdy se spojí nějaké pyly a pořád je v pohodě. Klíšťata se na něj nelepí, ty řešíme na Fištovi a Matějovi a ani Týnka je nenosí. Asi je tak rychlá, že nestihnou vylézt:-). Naštěstí to Fištovi nenatéká jako Matějovi s Myšískem. Kapičku dostávají všichni, ale moc to nezabírá a letos je máme hodně i na koních.
Moc děkuji za pomoc Cibulce i Jonáškovi, jsou nádherní a jak se uzdravuje krasavec Monty? Jsou to divní lidičkové mezi námi.
Mějte se moc hezky, přejeme všem dobré uzdravování a hodné lidičky na domov.
Jolana a kočičí tlapičky

7.7.2016
Musím napsat, jak zvládli kočičáci naši první delší nepřítomnost doma.
Byli jsme na 3 noci u moře a  protože jsme nesehnali nikoho kdo by tam s nima spal aspoň jednu noc, museli to zvládnout sami. Odjížděli jsme až před polednem neb jsme se nemohli odtrhnout a odmazlit a oni chodili jeden po druhém jakoby tušili, že se něco chystá:-).
Těsně před sednutím do auta jsem se šla rozpařená zchladit do bazénu a neuhodnete co se stalo. Fišta s mňoukáním přišel na kraj, tlamičku otevřenou a rychle dýchal. U Macínka to znamená - je mi horko, vem mě do náruče a namoč, pak ho dám na zem, "vyždímu" ocásek, ten nemá rád s vodou, že je moc těžký, on se slastně podívá a jde si čistit vodu pod keře do stínu a za 2hod přijde klidně znovu a řekne si. Tak jsem vzala stejně  Fištu a šel se koupat! Vůbec nic na to neřekl, ani drápky víc nezaťal! Pak jsem ho taky dala na zem, vyždímala ocásek a on nikam neutekl a nechal se hladit a chválit a vůbec se nebál. To bylo naše nové zjištění, že Fištovi voda nevadí. Uvidíme příště, Macek o mě měl takový strach, že se se mnou doma i sprchoval... takže jít se mnou do bazénu nebyl takový šok.:-)

Jolana a kočičí tlapičky

6.9.2016
Tak je to už pěkně dlouho, co jsem nenapsala ani řádek, ale myslím, že toho tam máte tolik, že se v tom ztrácíte:-) a nějaký čtení o tom ostatním jde teď trošku stranou. Nechápu jak to vše zvládáte a moc moc děkuji za všechny ty chlupáčky malé i velké.
U nás už to bude 28.9. rok, co jsme přijeli pro Fištu a "někoho" a vybrala si nás  předoucí klínomazlící Týna, co s pohledem tak jedeme ne? si nás omotala a  skoro rok už obohacují naši domácnost.
No a 16.9. to bude 6 měsíců, co si užíváme i Huberta krásného černého, našeho mazlícího prince, spoluspáče a miláčka. Všichni jsou úžasní, milí, divocí, mazlící a my se učíme, jak je každý jiný a děkujeme, že s nima můžeme bydlet.
Základní pozdrav už se naučili všichni, pohlazení zvednutého ocásku od půlky nahoru, Týnka pak nastrkuje hlavičku a ducá do nastavené ruky, Fišta chce podrbat na pravé straně krku, Hubík důstojně kráčí kolem a až řekne mňau, je povoleno si pohladit hřbet, ale ne jen jednou, ale pořádně dlouho.
Týně říkáme Týna-buch, protože jak jsme venku a uvidí nás přicházet, tak letí a jak je skoro u nás udělá buch na bok a čeká na mazlindu. Občas nám dělá vrásku, že nevíme kde nocuje, neb 1x do měsíce je na záletech či číhané a nepřijde celý den domů. Prostě se večer nažere a přijde až po celém dni ráno. Utahaná, vděčná za všechno, nenažraná a strašně se těšící na spaní, nožičky se jí podlamují, očička zavírají. Netušíme, opravdu ne, kde je. Jinak je pořád lovící a stále s námi, šťastná, že nás našla se motá kolem noh, lehá na záda a převaluje se ve výběhu, na seně nebo kdekoliv se dá. Ráno po snídani jde do svého pokoje (kde byli s Fištou když jsme je přivezli) na postel a spí celé dopoledne, aby mohla v noci lovit. Když je škaredě, přijde večer si lehnout do noh a spinká s námi. Trošku už přibrala, tak už jsme spokojená. a podle jejích poloh, kdy je dlouhá metr s tím krásným kropenatým bříškem nahoru je spokojená i ona.
Fišta je úžasně ukecaný, mazlivý, nedospělý veliký, zatím nohatý kocour stále si hrající a vtahující do hry i ostatní, občas žárlivec co skočí na Týnu, když je v nejlepším mazlení s námi a tak ji odežene a zaujme její místo pod rukou. Jinak miluje schovávání se v trávě v kolečkách a nechá se dovézt až z louky domů a jen si spokojeně čučí, kudy jedeme. Okamžitě se ozývá, že přišel, ráno mě stojí u postele a jemně mňauká, že už je čas:-) a ducá hlavičkou do ruky co trčí z pod peřiny. Když ho dáme do postele je nadšený a slastně kouká a usne, ale sám nějak nechce přijít. ale to asi ještě přijde. Myslím, že bude kousek menší než Hubík, velký kocour na dlouhých nohách. Ztloustnout určitě nestihne, furt musí něco objevovat, stejně jako ostatní. Je to předoucí šídlo a čertík. Když je horko, dělá lomikámen tzn. že si vylehne místo v listovém koberci a skoro se v něm ztratí. a kdyby mohl měnit barvu, tak to udělá taky.
Oba jsou lovci  a lezci neskuteční, není střecha, sloup či strom, kde by nebyly jejich drápky. Moc rádi spí v seně, vyvalují se v písku, schovávají v trávě na posečení a číhají na pokosených polích, lítají nahoru dolů po kočkosloupu a po sedačce a zas nahoru a honem flapem ven a druhým zpět a dokola. Občas je na Týnku až zlý a ukazuje jak je silný, ta syčí, ale vzápětí si zas hrají hezky, tak snad to není šikana... Občas ji tak honí i Matěj a ta utíká co jí nohy stačí a Matěje pak honí nejstarší Macínek a tak zas zdrhá Matěj. Matěj je žárlivec a sobeček, když chce on, nesmí nikdo jiný.
Hubík je opravdu mazlivec postelový a šlapadlo ramen i vlasů a hlavy, ale už se lepší a začíná chápat, že bez drápků je to pro nás lepší. Už si nechal sáhnout i na bříško, rád si hraje s provázky, mašlemi a vším co se dá honit, ale jen než si uvědomí, že už je to "dlouho"  a důstojně si začne olizovat tlapičku. Snaží se napodobit ostatní a taky čeká v polích jakoby čekající na myšku, ale ten opravdu neloví a myslím, že ani nechápe, co tam ti ostatní vlastně dělají. A když donesou myš ještě živou domů, tak ho vůbec nebere. Naše veličenstvo ví, že je to nezdravé a tak ho to nezajímá. Má rád přesné časy a rituály. Ráno snídá s manželem chleba s máslem, pak odejde ven, neb společného krmení se neúčastní a přijde za mnou do koupelny, kam mu nesu jeho porci namíchanou z několika druhů kapsiček a porce probináku. lipánek ani bobík mu nejedou. Hubík je vybíravý v jídle a nesnáší společné krmení, fakt sežere jen sousto na utišení hladu a odchází buď na okno nebo do koupelny, usadí se na kobereček a čeká až mu to donesu tam. Jinak mu zůstalo to pofrkávání v nose, rychlé pohyby nejsou jeho vášeň, ale autoritu má u všech.
Nejhladovější je pořád Fišta, ten shltá svoje a už se cpe k ostatním, že jsou moc pomalí. Týna mi krade maso přímo z prkýnka, Fišta čeká až mu to shodím aspoň vedle, ostatní jsou na zemi a čekají na vyvolání jména a podle toho si to žerou. Syrové nechce nikdo z misky, to musí být ze země.... nebo z ruky...
Jsou super a jsme nadšení, že je máme. Málokdy jsme sami, pořád je někdo v blízkosti, krásné je, když jdeme po krmení koní domů a oni se začnou vynořovat ze tmy, každý z jiné strany, ale hlídající každý náš krok, protože přijde krmení:-).  Myslím, že jsou spokojení všichni a doufám, že to ještě dlouho vydrží.
Tak jsem napsala téměř výroční zprávu:-). Moc za ně děkujeme, hladíme chlupáčky čekající na nové domovy a zas se ozveme a pošlu fotky, nějak mi nejde připojit mobil ke komplu... technika není můj obor :-) mějte se krásně a brzy nashle.
Jolana s nevšedními kočičáky

27.10.2016
K našim chlupáčkům přibyla před 3týdny mourovatá toulavá teď už krasavice, tak máme doma samé syčení a vyjadřování nespokojenosti... potulovala se kolem autobusové zastávky co já vím 14 dní u nás na dědině, pletla se pod kola aut a nechápu, že ji nic nepřejelo ... a tak když už jsem ji tam viděla potřetí, jak se snaží dostat do přízně kolemjdoucích a strašně pršelo, když jsem šla od kamarádky a ona se tak radostně rozběhla na čiči, že skončila pod bundou a protože se nebránila, tak jeu nás doma.
Nejvíc je proti ní Týna, ale ta syčela po ostatních i před tím, Hubáček ten darebák s náma pár nocí nespal, to je největší protest co od něj znám a je venku častěji, ale možná je to i oteplením, i když postel si hájil i před Fištou.
Fišta je neutrál a neví jestli si má s malou hrát nebo ji zahnat.
Matěj ji vysyčel stejně jako na začátku Týnku a teď ji ignoruje... malá je divoká a drzá a jak se otrkala, tak na ně útočí zezadu, z boku i z lehu a oni ani neví kam zase uskočila. Hubík ji propichuje očima, tak tohle už nedělej, ona hodí hřbet a mlátí ocasem, ale pak uhne:-). Týna bojuje o kočkosloup a spaní na kamnech, tak se to zas u nás honí, do toho si občas vzpomene Matěj, že tam taky spával a že by mohl ukázat jak rychle leze. No snad se to zvládne, mazlíme je co to dá. Malá se moc ven nežene, ani otevřené dveře ji moc nezajímají, užívá si tepla doma.
Kočkopozdrav posílají
Hubík, Fišta a Týna s ostatními

 

Nové zprávy po příjezdu Berta:

28.11.2016
Ahoj holky,
tak Bertík je kabrňák a myslím, že se mu s náma nakonec bude líbit:-)
Během cesty párkrát mňanknul, ale nic šíleného, pak se usadil, aby dobře viděl kudy jedeme a nechal se drbkat za ouškama. Doma jsem ho dala do "kočičího přijímacího pokoje", tak byl hned přivítán od rozespalé Týny a než stihla cokoliv říct, vysyčel ji, že opustila postel. Pak přišla Mícanda kotě, tak syčel taky, ale ta je drzá, tak si k němu vlezla a přestal ji řešit. Prolezl pokoj, chtěl být s náma i se schovat a tak se to v něm pralo chudáčkovi, ale ustál vše.
bert300.jpgSchoval se pod postel jako všichni, ale na první zavolání a pohnutí miskou hned přišel a neměl problém se napapkat. Dobré znamení. Postupně se u dveří vystřídali všichni starousedlíci, ale v podstatě bez reakcí, kotě už je docela vycvičilo:-). Nechala jsem mu otevřeno, ať si může dojít kam chce a slyší zvuky domácnosti a postupně se osměloval a chodil blíž a blíž ke kočkosloupu do hlavní místnosti a nasával. Vždy se utíkal schovat zpět k "sobě", ale zas přišel nebo se ozval na zavolání.
Je trošku jako pejsek. Manžela hned poškrábal, jsme zvyklí kočičáky chovat a přenášet v náručí a toho on se bojí, tak to bylo hned. Třeba ho to naučíme:-). Mícanda mu vše ukazovala, jak se leze na kočkosloup a kachláky, kudy se nejlíp skáče na sedačku, odkud je nejlíp vidět ven a on se postupně uvolňoval a začal běhat s ní. V noci byl sám v pokoji, ale hned ráno jsem zabezpečila flap, aby nemohl ven neb po něm hodně pošilhával a drabkal pacičkou a  neštěstí by bylo na světě coby dup. Ale voní mu to hodně. Byl v pohodě na záchůdku svém i Mícandiném, postupně prošel podpostelové pelíšky a další okna a hned mi asistoval u krájení a otvírání ledničky:-), tyhle zvuky má vyloženě rád:-). A už lítal s malou nahoru dolů a bojovali, že ji nepustil nahoru nebo dolů, když chce s někým mluvit, hned se ozývá, že ON je tady a kdo si ho všimne. Je mu jedno jestli přijdeme my nebo Mícanda, je rád, že má prostor a může blbnout. Aspoň si myslím. Našel si pelíšek se strategickou polohou uprostřed pokoje, tak o nic nepřijde, psa řešil obrovským zježením chlupů, ale postupně už jen ocas a teď už jen když ho překvapí, že se objeví, ale už neutíká. Dokonce když spala, tak jí oňuchával tlapy a zjišťoval co je zač:-). Večer si lehnul ke kamnům a čučel jak to u nás chodí v posteli, kdo kde leží a spí, ráno dokonce přišel ke snídani do postele a šunka mu jela taky dobře. Ukradl mi sítko ze dřezu! a odnesl si ho dolů na zem.
No myslím, že v blízké době se nudit nebudeme. Doufám, že se brzy přestane bát nenadálých (pro něho) zvuků a zvládne si tu s námi bydlet. Trošku se v těch mourcích začínám ztrácet... jsou si všichni moc podobní:-)
Hubíček je moc spokojený s měkoučkou dečkou mezi polštáři a začal okupovat více postelového území a hračky mají všichni mooooc rádi.
Doufám, že si všichni noví majitelé užívají chlupáčků, tak jako my a přeji ještě další nové zodpovědné majitele.
Děkuji za starost o ty nevšední miláčky, mějte se krásně  a brzy zase napíšeme.
Jolana a 8 kočičích chlupáčků

30.11.2016
Bertík zdomácněl celkem rychle, je to hračička a asistent a nechápu, proč ho někdo poprvé vracel, protože vychází se všema 7 v pohodě a to je starší.
S Mícandou lítá tam a sem, vítá nás jako nejlepší známé, nastavuje i bříško a nechá si ho pohladit, hraje si jako kotě a jak zašustí cokoliv, hned je u toho. Co kdyby se rozdávalo. Na noc a přes den jsou s Mícandou v rozšířeném budoáru a když jsme doma, děláme dveřníky všem ostatním, co chtějí jít ven, protože flap je zabezpečený. Ještě musí počkat. Mícandu pustíme jako že si uteče a už se těší domů, ale ta už si to obhlídla aspoň kolem domu před tím. Trošku si chlapeček vybírá konzervy, nechce ani Smillu ani Animondu, Felixe občas a nejraději syrové...to i vrčí:-) a je rychlý jako vítr. Už se těším, až bude moct být s námi pořád i na noc, ale uvidím, za jak dlouho si troufnu nechat flap na volno. Až budu mít jistotu, že pozná hlas a nás a my aspoň trošku jeho reakce. Snad na vánoce dostane dárek.
Včera už se čumáčkoval i se psem. Občas mňankne večer a nevím jestli volá někoho kdo mu od Vás chybí (snaží se dostat k černobílému Matějovi???) nebo je to jen postesknutí, že ho zrovna nikdo nevidí. Ještě musím vypozorovat. Z misky moc vodu nepije, ale z fontánky ano, tak mu ji asi přestěhuji do pokoje, naše jsme tím nezaujali. Už se nechal kousek i přenést a nebyl po položení úprk, ale mohli jsme dál pokračovat v hlazení! Takže jsme na dobré cestě na nosícího kocoura:-).

Mějte se moc hezky, hlavně všem zdraví v té zimě a hladíme ostatní chlupáčky.
Pac a pusu posílá Bertásek

6.12.2016
Ahojky mámo,
tak ti musím napsat, že jsem byl tak moc úporný a smutný u flapu, až se mi podařilo přesvědčit mou novou rodinu, aby mě vzala ven na sluníčko a jééééééé mě se tam tak líbí:-) všechno se hýbe, úplně jinej vzduch a bylo to strašně prima. U každého zvuku utíkám jak o život honem flapem domů a ven jdu zas až je klid a to se pořádně rozhlížím, jestli není nic jinak, než jsem viděl před tím. Na nebezpečí nás upozorňuje taková velká rezavá obluda štěkotem, ale jinak je moc hodná a nás si skoro nevšímá. Představ si, že tam roste tráva a dá se lézt po stromech a schovávat se v keřích a dělat výpady z tújí a
bert300.jpeghonit listí! Ostatní kamarádi mi vše ukazovali, kde se dá slunit, kde se skáče a jen mi vadí, že páníčci viděli, jak jsem se neudržel na stromě a spadl jsem... ale příště už se mi to nestane. Vzali jsme i Mícandu, ale ta ještě neumí flapem, tak letí se schovat do zahradního domku. Jinak jsme se hodně vyřádili a občas jsme nebyli ani vidět, protože splýváme se zemí, ale po 3hodinách na sluníčku jsem byl rád, že jsme šli dom.
Páníčci řešili, jestli nechat flap na volno nebo zavřít, ale protože jsem byl umazlenec umazlený a jako vyměněný a vděčný a pořád pletoucí kolem noh jak jsem děkoval, tak zůstal otevřený a já jen ze cviku párkrát prošel tam a zpět, zůstal jsem na terase na křesle a nasával pachy a zvuky a až bylo zima, zůstal jsem usměvavý doma. Mě se tak dobře spalo:-). Bylo to báječné a od soboty jsem svobodný uživatel všeho co může dát zahrada. Snažím se, nebýt venku dlouho, přece jen je tam moc divných věcí, ale já si zvyknu a budu si užívat! Tak jsem se chtěl pochlubit svým výkonem.
Pozdrav ode mě kamarády a mějte se moc krásně.
Bert

13.12.2016
Konečně posílám fotky jak byl Bertík venku a od té doby si to řeší sám. Stejně jako Hubíček mu šlo jen o nesouhlas, že "to" bylo zavřené a za "tím" něco úžasně vonělo. Jak je otevřeno, bert160.jpegodchází i přichází jak chce, ale jak je škaredě, stejně je doma a vyvaluje se v pelíšcích nebo se prohání s Mícandou celým bytem jako tornádo. Ta prohání každého kdo se jen objeví ve flapu a všichni trošku omládli, což je dobře, protože jsou vypapaní na zimu jako kuličky:-)
Dnes mi ráno chyběl na krmení Fišta a jak jsem ho volala, tak mi za chvilku donesl myš...  procpal ji flapem...  živou.... a když uviděl, že má plnou misku už ho nezajímala a je někde spokojeně v teple jako další domácí zvířátko... máme jich málo...schovala se pod sedačku, ale neměli jsme ráno čas ji lovit, tak máme na odpoledne radost jasnou. I Bertík chodil kolem dokola a moc mu to vonělo:-).
Nesnáší vysavač. Jak jsme odchlupovali domácnost, utíkal jak zběsilý a chudák zůstal radši venku i když pršelo... Ale na zavolání pak přišel a byl zas tak nadšený, že může domů:-). Zatím se ještě bojí některých zvuků, pohybů, ale už pochopil, že když štěká pes, je dobré vylézt na pozorovatelnu-stůl a koukat proč a co se venku děje. Na naše chování v náručí si pomalinku zvyká, vítá stejně jako ostatní, ocásek nahoru, okamžitě skáče na linku, tam chutná nejvíc, konzervičky si vybírá, syrové taky nechce 2x stejné, a zvuk ledničky a pytlíků je přímo omamný a letí jak vítr. Vůbec nechce do postele??? Stoupne si akorát na zadní a čeká až mu tu šunku podám z postele dolů. Nechci na něj spěchat, tak ho tam zatím nedávám, je u nás chvilku a je úžasný, jak si zvykl. Takže ano, máme od vás samé nadané a chytré kocourky a kočičku. Jen v těch mourcích nemám jasno když prosviští, kteří to byli... asi proto jsem pořád chtěla tu stříbrnou nebo nějakou zrzavobílou kuličku chlupů:-).
Tak se mějte hezky, co nejvíce nových páníčků pro chlupáčky a my se zase ozveme. hned jak napadne sníh budu psát jak divá, co na to myšáčci řeknou:-)
Pac na krásné dny posílají kočičí tlapky z Chudčic.

21.12.2016
Ahojky do vánočních dní,
posílám pár foteček Bertíka na sněhu. Napřed hledal útočiště pod tújí, kde je ještě tráva, pak nevěřícně hleděli mourci s Matějem na ty příděly sněhu a pak si s Mícandou říkali, jestli to tam teď bude pořád :-)
Byl kouzelný, jak na to nechtěl stoupnout. Dokonce mě přišel přivítat k autu a hned u výstupu se hlásil, že tohle jsme si nedomluvili. Utíkal kolem baráku po nezasněženém domů, hned zas ven a pořád nevěřícně koukal, co to tam je a prosil, ať to oddělám, že to zebe do tlapek. Teď  už to nějak vzal, už zase šplhá po kůlech a snaží se objevovat nové cesty. Nechali jsme večer otevřené ze zahrady jak jsem šli schovávat večer koně a hned se tam producíroval Bert i Mícanda po cestě a honili se s Fištou a Týnou, chytali stébla trávy a větvičky. Úplně nový svět :-). Zase tůje kolem plotu, takže supr úkryt na pozorování, ale tam dál smrdělo něco jinak... Nasávali, ale zůstali jen na cestě a blízko branky. No dlouho už to nevydrží a určo začnou obíhat i tady. A zase se budu bát, aby utekli před psama co tu lidi venčí.
Takže sníh zvládnul dobře, pak si zdříml na stole s Myšiskem a hurá se přenášíme do vánoční pohody.
Mějte se co nejvíc pěkně, penízky na ježíška pro kočičky u vás už kočičky od nás poslaly, tak teď už jen ten klid, zdraví a pohodu.
Děkuji moc za chlupáčky, posíláme pohlazení na dálku a hodné nové majitele.
Jolana a extra sněhem vyčištěné kočičí tlapičky z Chudčic

9.1.2017
S velkou radostí hlásím, že dnes přišel Bertík poprvé SÁM ráno do postele při budíku a nechal se mazlit! a okusoval nám palce u noh a předl! my měli takovou radost :-) Vždycky jen přihlížel ze dveří jak se ostatní lísají, na postel skočil do teď jen jednou a dnes jsme dostali dárek.
Jinak jsme silvestrovské šílenství přežili se zavřeným flapem asi od 9 hod., aby náhodou někoho nenapadlo jít ven a pak utíkat při petardách k neumětelům. Přes den bylo nádherně, tak jsem něco nafotila a posílám spokojeného krásně pózujícího Bertíka, jak si užívá sluníčka, hraje si s klacíkem, společně se s Mícou nahání a bojují v tůjích a prozkoumávají okolí. Myslím, že ti dva si sedli a jsou hodně spolu. Nádherní mourečci. Míca je teda drzá a prohání všechny, ale oni jí to tolerují a přidávají se různě, tak je to super a mají nějaký pohyb. V mrazech se museli vybít doma, tak to lítali všichni na sebemenší podnět fofrem přes celý byt, protože venku by se mrazem zlomili v zatáčce. Nejradši jsou venku s náma, ale my v té zimě taky nevydržíme. Ale to se předvádí a loví všechno co se hne a je to krásná podívaná. Už byl Bert i u maštalí a na seně, ale jak nemá naposlouchané zvuky, tak ještě utíká zpět do zahrady. To jsem ráda.
Fišta ho odtam vyhání, že to je jeho a snese akorát Týnu, ale zvědavost mu nedá a většinou  zas přijde :-). Fista a Týna jsou u koní nejvíc, jen beru bundu a jdu tam, tak mě věrně doprovází, hrajeme si na seně nebo v maštali, tam je tepleji:-) a jak jdu dom, tak nemusím ani volat a mám ocásky za sebou a hup hup jsou doma dřív než já. Mazlí se tam moc rádi. Týna má pak nejčastější stanoviště na kamnech vedle kočkosloupu, tak to jsou rozvalené polohy a má přehled. Teď se v nich i topilo, tak je vidět, že si umí nabrat teplo do kožichu. Na jedné fotce kouká přímo do foťáku a je krásná, že?
Hubáček náš medvídek ukecaný, mazlivý, ňuhňavý kožíšek s námi spává u hlav, samozřejmě po šlapacím rituálu a pročesání vlasů a pročumáčkování celého obličeje. Ten dělá tolik prapodivných zvuků, že se musíme občas smát. a chodí jako duch, je ze všech nejtišší i když skoro největší.
Bert si našel místo v pelíšku na sedačce odkud vidí i do ložnice i do pokoje a oknem ven a jde na něj teplo z kamen a když to stihne být první, tak leží na koberečku u kamen a nahřívá slastně záda. Většinou je to místo zabrané Matějem:-) Ale spal i pod stromečkem a moc mu to slušelo :-). Nebo byl v pelíšku pod mou postelí, jen čumáček mu koukal. Jinak jen se octnu v kuchyni, nejsem tam nikdy sama. Má absolutní přehled o výdeji stravy a neváhá se hlasitě připomenout. Umí tak krásně dát najevo, že je spokojený, přede, tlapičky otvírá a zavírá, očička přivírá a celým tělem říká ještě ještě. Už je to mazílek a zvyká si krásně. Ono to asi není jednoduché přijít do smečky, cizího prostředí a jiných pachů, zvuků a všeho. Ale dal to skvěle. Jen je udiven, když někde otevřu okno a může skočit ven :-) A ono je tam pořád to bílý, co zůstává v tlapičkách. Už mu ale sníh nevadí a užívá si to.
Máme teď trošku problém s  nejstarším Macínkem, už týden má ATB na zánět dásní. Vůbec netuším, jestli něco žere a pije, jak mě uvidí, tak už se utíká schovat, ale v noci pod peřinu přijde, tak zatím jsme léčbu nepřerušili:-) a tam si prášek nechá nacpat. Nevím jak to zjistit, ale kdyby nežral, tak asi je hubenější a to zatím nevypadá. Ve středu jdeme na dočištění, případně vytrhání, tak su zvědavá. No a v únoru budeme kastrovat Mícu. To taky su zvědavá jak dáme, kočičku jsme ještě po kastraci neměli.

Mějte se krásně, hladíme chlupáčky, je supr, že máte stránky a můžeme se dočíst, jak se kdo má. Plašanky z Milotic se mají skvěle, pán je úžasně šikovný a že už některé kočičky "přijdou" na pohlazení je nejhezčí projev důvěry. Moc díky za práci Vás všech!!!!
Pac a pozdrav posílají tlapičky z Chudčic

21.2.2017
Tak po dlouhé :-) době podávám hlášení o našich kočíčáčcích:
Po 3 měsících u nás je Bert naprosto skvělý, asistenční, komunikativní, vrnící, hlídací, mazlící, smějící se, veselý, hravý i číhavý KOCOUR. Vyklubal se z něj mazílek největší, i to nošení v náručí snese a moje ňuhňání do kožichu, je všude, lehá si vedle nás na sedačce a přede tak nahlas, že se neslyšíme, v noci spává v nohách, ráno chodí hned po budíku vítat a třít se, že by teda to jídlo už mohlo po té dlouhé noci přijít, při příchodu z práce čekuje kabelu a ňufá co bude dobrého a pak mě hlasitě popohání, aby už to bylo na prkýnku, u koní si hraje se senem a honí se s ostatními, už se nebojí ani zvuků, jak si je naposlouchal a je prostě úžasnej. My moc děkujeme za dalšího mazlíka, který k nám zapadl ani nevíme jak. Honí se s Mícou, Fištou i Týnou, prostě mladá vlna se prožene pokojem nebo zahradou jako tornádo a mimo Fišty moc nerozeznáme v tom letu v jakém pořadí byli:-) Teď bych je občas plácla hadrem, protože lítají jedním flapem z toho mokrýho blátivýho dovnitř, proletí barák a vyletí druhým ven... odpoledne tam mívám cestičku z těch jejich tlapiček docela dobře čitelnou:-). Dokáže se pomazlit i se psem a nastavit ucho k olízání nebo ji vyfackovat, že se k němu přiblížila a on to neslyšel:-). Dokonce za náma šel i do sauny!!! A fakt tam zůstal asi 10minut na prvním schodku. Byla už vypnutá a bylo tam asi jen 60stupňů, ale rozvaloval bříško a nabíral teplo do kožichu, stejně jako zrzeček, ten tam taky chodí. Myslím, že nás má rád:-)
Všichni jsou na sebe moc hodní, jen Matěj má občas "záchvat" a plíživě se přibližuje buď k Týně nebo Bertovi a někam je zažene. Týna syčí, Bert i mňoukne, že takhle si hrát nechce, ale jinak si neubližují. Nevím co to má znamenat, co si dokazuje, Týnu takhle honil i před tím. Jakoby mu vadilo, že jsme je taky pohladili. Ale myslím, že to je jediná vada, co tu Bertík má a dokáže ji vyřešit.
Hubert teď zase víc pšikal, ale není to nic nového, pořád spává na hlavě, šlape a vrní a nechá se večer mazlit a ňuhňat a je skvělý, jak pochopil, že ta dečka mezi polštáři je jeho, ale nikdo na ni nesmí a ani se přiblížit k našim hlavám. To jde drzouna hned zahnat škaredým pohledem nebo fackou. No a u jídla sice neber tlapičkou jako Bert, ale hlasitě se hlásí, že jsem pomalá.Náš medvídek princátko.
Fišta po odčervení už třetí víčko nemá a je to mazlící a vrnící vrkací raubíř miláček, který si to hlídá u koní a myslím, že mu uděláme ceduli TADY JE FIŠTOVO, protože odsud vyhání všechny. Na balíky může ještě Týnka, ale to už stačí:-).Jje zlatý když někam vyleze a neví jak dolů. Pobíhá a vrká a volá  a pak při záchraně přede, drápky vůbec nevyndá a je hrozně šťastný a vděčný za pomoc.
Týna je strašně asistenční a mazlivá, možná to jaro fakt přichází, na ní je tak vidět, že je ráda, že nás našla, že nás vidí a už nastavuje hlavičku na mazlení a nastrkuje kde ještě chce pohladit a když někam chce, tak si řekne a běží ukázat, kde je něco zajímavého, učí Mícandu jak správně lézt a skákat. Naše chytrá mourinka. Mladou učí teda tak nějak všichni. Už máme po kastraci, uf zvládla to dobře, vytáhla si teda jeden steh, ale jinak byla moc hodná.
Nejstarší zrzeček má nějaké tiky a nevím jestli je to po těch zubech nebo mu haraší a bojí se, že to bude bolet nebo tam pořád něco bolí. Nic jsme nenašli, ale někdy vezme kapsičku do tlamky, dvakrát zkousne, zatřepe hlavou a uteče. Nechce s nimi jíst dohromady, pak ho najdu jak vylizuje misky co ostatní nevyžrali, ale když mu přidám uteče. Taky nevím co to je. A z toho sežere v pohodě kapsičku bez problémů.
Doma už zas máme odpoledne nachystané chycené myši, jen nevíme kdo je donesl, Týna je stále požírá, ale zatím problém nemá, akorát zas musíme odčervit.
Mám velkou radost z Gobiho, že už se přiblížil lidem a děkuji za každého nového majitele, který si vezme kočičku a dá jí domov. Ne jako Leničce, ale to už jsou občas takoví divní mezi námi a je těžké je rozeznat. Těším se na výstavu, předělali jsme přijímací kočičí pokoj tak trošku na obývací dětský a potřebujeme dečky na parapet a skříňky, tak třeba se trefíme rozměrově a najdeme. A třeba nám chystáte nějaký další čtyřnohý dárek:-) ne, žertuji:-)
Mějte se moc krásně, ať je co nejvíc nových majitelů a těším se na březen.
Jolana a pac posílají tlapičky z Chudčic

21.3.2017
Tak 16.3. oslavil Hubíček roční bydlení a ochočování si nás ve svém novém působišti.
Je pořád úžasný mazel, večerní mazlindu si prostě pokaždé až vynutí, dokud není po jeho, tak brble a mňauká a pak si spokojeně lehne na prsa a šlape a čumáčkuje manžela, protože  jedno-dvoudenní strniště je prostě nejlepší škrabadlo, no a pak se přesune ke mě na hlavu nebo pokud jsem dostatečně mazlila před tím po příchodu dom, tak usne na své dečce mezi námi a na hlavu se přesune až kol 5ráno. Pak posnídá způsobně na stole chleba s máslem, sedí proti manželovi a kontroluje, aby toho moc nesnědl a při posledním soustu se přesunuje ke kočičím miskám a čeká na kapsičku. Občas jen ňufne a uraženě odchází neb jsem se netrefila do dnešní chuti a čeká v ložnici na okně až donesu s prosíkem něco jiného :-). Vycvičil si nás docela dobře:-) Teď nechodí ke koním, asi je tam moc blato, ale to se asi změní až se protáhne čas a budeme tam chvíli posedávat. Kam chodí vytrvale hned po snídani je k sousedům pod námi, asi zkontroluje co dostali jejich 2 černí kocouři a někdy se vrací po 10minutách někdy po hodině a jde spinkat, po té dlouhé 200m cestě :-). Je to miláček umazlený a tichý jako pěna a neumíme si představit, že by s námi nebyl. Takže moc díky a nejen za něj!!!
Ostatní začali být s jarem víc umazlení a pořád máme nějaký ocásek s námi. Ať vedeme koně do výběhu, vyvážíme hnůj nebo jen sedíme na terase a čučíme co se musí udělat. Hned je kolem nás živo, skáčí jeden přes druhého, honí se přes celou zahradu a zpátky, hups na stromy, schovat se za hlínu a už zase výpad na někoho, kdo nebyl dost ve střehu:-). Naštěstí jsou celkem opatrní a cizí lidi vyloženě nevyhledávají, jen když přijde návštěva domů, tak se nechají pohladit. Začali od nás 100m stavět nový dům, tak doufám, že jim vydrží ostražitost a nebudou se plést dělníkům do práce nebo prolízat barely s novýma čmuchama. Radost z toho nemáme, snad bude jinak normální, náš nový soused...

Mějte se moc fajn a přejeme co nejvíc zdraví chlupáčkům a hodných  nových majitelů.
Papa tlapičky z Chudčic

31.3.2017

25.4.2017
Ahojky holky,
krásné povelikonoční období přejeme. Byly to krásné prodloužené dny, kdy jsme se stihli mazlit víc než v běžném týdnu, což kočičákům značně vyhovovalo a teď nás každé odpoledne pěkně seřvou:-). Tenhle režim dodávky stravy byl prý super:-). Na zamňančení vždy někdo přišel, pohladil něco malého nabídnul a vůbec nebyli proti na jakékoliv bližší kontakty. Moc jsme si se všema užívali a je jen škoda, že teď v té zimě a větru se nedá být dýl venku a pozorovat je u předvádění kočičích her, výpadů, honění, šplhání, číhání a máchání packama po něčem pro nás neviditelném:-).
Pomáhali mi s plením i sázením cibulek či semínek, samozřejmě na špatná místa, takže opakování matka moudrosti a myslím, že letos neporoste nic rovně:-). Z česneku nebude nic, ten jim vyloženě nesedí.... ten prostě v jejich zahradě nebude. Milují listy lilií a schovávání v nich, jen fotit se ten pohyb nedá, jsou to jen šmouhy:-). Jsou to umazlenci umazlení a žárlivci žárliví jeden na druhého a hned jsou uražení, že jsme pohladili/ponosili někoho jiného. Klasika. Důstojná je jen Týna, ta přijde šikovně hned jak některý kocour vypudí druhého a užívá si nás o to dýl. Chytrá kočica.
Hubíček po odstranění kuličky z hlavy je úplně jako vyměněný a pořád nás svolává a hledá, chodí vítat k autu a už dokonce občas zvedne tlapku jakože ON jeho veličenstvo si teď nepřeje být rušeno. Jakoby se před tím cítil méněcenný a teď má zdravé sebevědomí:-). Úplně jiný kočičák. Strašně srandovně leze po žebříku! Není zrovna moc šikovný, ale nesmíme se smát, protože se fakt snaží a nakonec dosáhne svého a po hlavě dolů sešprušluje  jednu za druhou... Ostatní udělají hup hup a jsou dole nebo nahoře a bývá prča vidět ty nedočkavé čekatele na žebřík za ním stojící ještě na půdě, když zavolám čičičiči nebo otevřu ledničku. Jeho veličenstvo na úzkém žebříku s hlavou dolů a škaredým pohledem na každého kdo se chce přiblížit:-).
Bert se také zdomácňuje čím dál víc a tak jak prohání oni jeho, už jim to vrací  stejně a tak se postupně všichni nahání a číhají a odbíhají. Dokonce už i venku ve výběhu dá bříško a nechá se mazlit. Už nám víc věří, ale nesmíme mít jiné oblečení:-) Ale na hlas se hned přestává bát a přijde. Sranda je pozorovat je v písku u koní, jak si s těma kuličkama hrají a rozprašují a chytají, pak se schovají v díře po kopytě a vyrazí na někoho kdo chce projít kolem, převalí se, vyskočí a peláší se schovat do další díry. Včera jsme se nasmáli, že jsme ani neuklízeli:-). Taky bylo po dlouhé době trošku líp a dalo se s nimi dovádět.
Už s námi na procházku k potoku chodí i Bert a Míca, nahánějí se s Fištou a Týnkou, občas je tam prožene Matěj, prolezou stromy (ty opravdový, voňavý po ptáčcích), protože doma jsou jen nízký, úzký, nově nasazený a hledají se v rákosí odkud jsou opět výborné výpady a ještě to šustí... a pak stačí zas zavolat, přiznám, že několikrát :-) a jde se zas skotačivě nahoru domů. Ještě není vysoké obilí, tak je i vidíme:-), později se bude jen vlnit, jak poletí nějakou cestičkou. Hodně se teď v tom větru a zimě doma využívá stůl/pozorovatelna a jen se jim klepou bradičky a ocásky, když vidí ptáčky, jak mi vyzobávají semínka... Klíšťata se jim celkem vyhýbají, nosí je spíš Matěj a Myšisek, takže u nás se svěřenci od vás vládne klid, radost a pohoda a jediný smutek jsou zuby či dásně nejstaršího zrzečka, že už neví vetka co s tím. (asi k vám zavolám na konzultaci:-) a rady).
... Tak se mějte moc pěkně, hladím chlupáčky co jsem si mohla pohladit i osobně a moc děkuji za možnost návštěvy, bylo to prostě úžasné mít kolem sebe postupně se ukazující smečku zas úplně jinou:-). Jak prohlížím fotky vždycky cítím i ten kožíšek:-).

Zdraví všechny tlapičky z Chudčic a já, těšící se na další setkání:-)

Fotky Týny, Fišty, Heberta a Berta z nového domova zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

supéééééééér!!!

(DANIELA SE SVOU MAXIKOČKOPARTOU, 2. 4. 2017 21:23)

Teda to je luxus a suprový pohodový kocourek,jste vážně skvělí-všichni, tam u vás v Chudčicích,zdravíme vás.

Hubíčkovi i ostatním

(Mirka L., 20. 4. 2016 20:15)

Jéžiš,to je krásný počtení! To jsou nádherní lidičkové, kam ses dostal Hubíčku, ty jsi jako v ráji, protože tam, kde jsi, mají lidi srdíčko na správným místě!
Mějte se všichni jen krásně!
P.S.Myslím, že bych tam chtěla být milovanou kočkou...

Re: Hubíčkovi i ostatním

(jolana, 21. 4. 2016 8:08)

Mirko děkujeme za pochvalu. a kočka bych u nás chtěla být taky:-)

Hubertíku-Bertíku,

(Daniela se svými osmi kočkoláskami, 17. 3. 2016 19:31)

Dostal jsi se do pozemského kočičího ráje,moc ti to přejeme,jsi krásný kluk mezi nádhernou kočkopartou a u skvělých lidiček!Hodně štěstí!

Kočičí ráj

(H&spol., 17. 12. 2015 22:38)

To škrabadlo od země až po podkrovní strop je super. Kočkám se musí moc líbit. Ať se jim všem daří. Hezké Vánoce.

Nádhera!

(Mirka L., 24. 10. 2015 11:55)

To je tak krásný počtení,úplně z toho sálá láska k přírodě, životu, zvířátkům! Děkuji za takové lidi a doufám, že zasem časem si počtu, co ti krásní kočičáci vyvádějí a jak se mají.
Děkuji majitelům zvířátek i děvčatům v Hodoníně!

NÁDHERNÁ KOČKOPARTA!

(Daniela se svými osmi kočkoláskami, 5. 10. 2015 20:07)

Všem přejeme ať jste šťastní a zdraví,jste nádherný zlatíčka a domov máte určitě krásný to je z foteček zřejmé.Jen tak dál§

strašně moc štěstí a zdraví

(Daniela se svými osmi kočkoláskami, 28. 9. 2015 15:35)

krasavečkové,hlavně hodné lidi a domov!!!!!

hodně štěstí!

(Milena z Valašska, 28. 9. 2015 11:47)

Koťátka nádherná, přejeme Vám krásný domov plný dobrodružství, protože,jak je vidět, vzali si Vás milovníci přírody a zvířat. Krása!

Milena a kočičí tlapky Terinka, Lízinka a Mášenka

týna 03

(Lauermannová, 13. 5. 2015 17:55)

Dobrý den, kočička je ještě volná? A jaká je prosím povahově? příp. zda nemáte ještě nějaké fotky, děkuji!!