Želvovinovou kočičku Lizetku jsme k nám přivezly v polovině listopadu 2006 z chatové osady Radějov. Chvilku jí to trvalo, ale nakonec se z ní stal velký mazlík. Nový domov našla díky 8. celostátní umísťovací výstavě Vánoce v útulku - byla umístěna do Prahy. Tříbarevná Anuška a černobílý Geret se narodili přitoulané kočce v Hodoníně. Maminka je už vykastrovaná a zůstala u lidí, kteří nám koťata nahlásili. 20.9.2008 odjeli z umísťovací výstavy Sen zvířat do nového domova za Lizetkou. Jejich nová majitelka nám napsala:

3.12.2006:
Dobrý večer, tak myslím, že Lizetka už si pomalu zvyká. Jen mě trápí, že zatím nechce nic žrát a a ni nepije:(. Má v dosahu suché i konzervu. Snad se to spraví.

3.12.2006:
Dobrý den, Lizetka se chová jako nejšťastnější kočička:-). Je hodná, čistotná, mazlivá, moc jí chutná. Jsem ráda, že ji mám.

21.5.2007:
Dobrý den,
posílám Vám a Vašim číčám moc pozdravů z Prahy. Konečně se mi podařilo půjčit si foťák a vyfotit mou Lizetku.
Z Lizetky se vyklubala krásná kočičí slečna, je to taková moje berušenka. Je moc hodná, nic neničí, je čistotná, hravá a hlavně mazlivá. Úžasně jí vyhovuje, že u nás hraje 1. housle a má tu své nezastupitelné místo. Dokáže být taky pěkný ďáblík, když na ni přijdou "pudy", je to síla. Změní se v krátkou, nízkou, černou čárku a pohybuje se po bytě rychlostí blesku. A ještě u toho pěkně křičí. Když to udělala poprvé, myslela jsem, že se zbláznila. Pak jsem se ale v moudré knize dočetla, že je to zcela normální. Taky je Lizetka úžasná lovkyně. Miluje ty nejmenší plyšové myšky, pěkně je prohání a pak jim ukousne ocásek a svlékne je z kožíšku. Potom vydrží hodiny cpát onu nebohou myšku pod křeslo či lednici a pak ji zase dolovat ven. Vůbec jsem netušila, že kočky mohou být tak "ukecané". Hodně si s ní povídám, ale poslední slovo má vždy Lizetka. Má neuvěřitelnou škálu mňoukacích zvuků, je fakt ohromně sladká. Jediný malý poblém je v tom, že se pořád dost bojí lidí, o dětech ani nemluvě. Já žádné sice nemám, ale při návštěvě to nikdy neustojí a prchá se schovat. Je prostě zvyklá jen na mně a na mého otce. To ale nevadí, hlavně že kamarádí s námi. Třeba se to časem změní, do ničeho ji ale nenutím. Od dubna má volně přístupný balkón (nechala jsem ho zasíťovat) a tam je přešťastná. Tráví na něm celé hodiny, baští svou trávu a někdy se tváří, že mě snad i vyhlíží. Prostě je skvělá a já jsem moc ráda, že jsem překonala sama sebe a odnesla si ji tenkrát domů. Děkuji ještě jednou, že jste jí daly šanci a ona si teď užívá kočičí ráj. Přeju to všem kočičkám i kocourkům. Vám přeju hodně úspěchů a sil ve Vaší neuvěřitelně záslužné práci.

20.9.2008:
Prckové jsou úžasní, hrají si, prozkoumávají okolí a Lizetka trpí. Vrčí jako pes, syčí jako had a děsně prská. Dám jim ale čas na sbližování, jen noci se bojím.

21.9.2008:
Noc proběhla v klidu, prcky jsem zavřela do koupelny a oni tam byli moc hodní. Teď už zase pokračuje seznamování - malí si hrajou a pokračují v průzkumu, ale jakmile se přiblíží k Lizetce, tak Lizetka hned vrčí, syčí, prská. A taky před nima utíká, asi se jich bojí.

9.10.2008:
Ahoj holky,
posilam par dalsich fotek mych uzasnych kamosu.. Jsou fakt skveli,porad se mazli,hraji si,dovadeji... proste k sezrani.

Fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.