Bíločerná Brusinka byla nalezena v parku, kde se krčila u popelnice. Je velmi milá, hravá a mazlivá, vhodná do bytu nebo do domku se zahrádkou. 19.8.2010 byla umístěna ke kočce Číče do Prahy do bytu.

Děkujeme paní Martině Grepiniakové, která Brusinku během pobytu u nás podporovala formou adopce na dálku.

Zprávy z nového domova:

21.8.2010:
Dobrý den,
chci Vás informovat, jak se Brusinka má. Zatím to snad ani já nevím, je pořád někde skrytá, hlavně to jsou místa temná a téměř nedostupná. Po příjezdu ji moje Číča očuchala, ale pak na ni začala syčet, že se Brusinka dále krčila v přepavce, a pak zaběhla za skříň. Tu jsem musel odtáhnout, protože bylo zřejmé, že se odtamtud nemůže dostat. Krátká nepozornost mé Číči (spánek) umožnil Brusince jít na toaletu, ale zřejmě jsem ji vylekal já rychlým pohybem aněkam mi zmizela. Už jsem si myslel, že se vypařila, poněvadž jsem prohledal celý byt, ale poté jsem něco uslyšel za kuchyňskou linkou. Takže je vše dobré v rámci možností. Já vím, že u zvířat je to jiné, ale jedna perla na závěr. Moje Číča má navrch akorát to, že je "služebně starší". Jinak je o dva měsíce mladší jak Brusinka a skoro o polovinu menší, drobnější (ne hubená).
Fotky Vám zatím neposílám, protože jsem ji ještě neměl možnost vyfotit. Snad příště.

25.8.2010:
Zdravím,
už jsem se chystal psát, že to s Brusinkou pokročilo, ale jen nepatrně, ovšem to bych se nesměl probudit do dnešního pozdějšího rána. Ale přeci jen začnu od začátku. Brusinka, jak už jsem psal, si našla úkryt za kuchyňskou linkou či přímo v ní (jak je ve skříňce výřez pro odpadze dřezu). Poněvadž jsem ale do teď chodil do práce, neměl jsem šanci ji více pozorovat. V neděli se mi ovšem stalo to, že jsem ji objevil skrytou u sebe na patře v peřinách. Nechtěl jsem ji vyrušovat, ale že to bylo právě v den kdy jsem dorazil domů o půl10 večer, tak už jsem byl unaven a šel si lehnout (ráno jsem šel znovu na 7 ráno). Brusinka samozřejmě utekla a šla se zase ukrýt na své místo.
Jinak jsem chtěl, aby si Brusinka očuchala "naplno" místo, kde bude žít, a tak mě napadlo vzít vždy po práci na večer moji Číču k rodičům (kde už je taky zvyklá) alespoň na 3 až 4 hodiny. Zabralo to a Brusinku jsem vždy objevil v místnosti. Po mém příchodu se ale vždy ukryla. Minulou a předminulou noc jsem slyšel vždy takový dupot nohou, prostě kočky běhaly po bytě. Ale neviděl jsem je. Až dnes ráno jsem se probudil a slyším to zase. Kouknu se z patra, kde spím a kočky ustaly, upřely zrak na mě a vičítavě se na mě koukaly. Poznal jsem tedy, že se sdružily, spikly se zatím proti mě a ten bordel, co jsem po nich dnes ráno musel uklízet po jejich kočkování, jsem ještě nezažil. Ujišťuji, že mezi nima to nebylo nepřátelský.
Takže na závěr hodně velký posun, teď ještě zbývá, aby sespřátelila se mnou, předemnou se furt ještě skrývá, ale před Číčou ne.

3.9.2010:
Přeji hezký den.
Chci Vás informovat, jak to vypadá s Brusinkou a jak si zvykla na soužití s Číčou se mnou. Od té doby, co jsem Vám napsal poslední mail, se toho hodně změnilo a posunulo, samozřejmě jen k lepšímu. Brusinka se přestala schovávat za kuchyňskou linkou a s Číčou vždy pravidelně po ránu na mém patře u mě, kde spím, dělají ranní očistu, olizují se navzájem. Je ovšem pravda, že každá z nich si vyhradila své malinkaté teritorium, kam tu druhou nepustí. A to se chci zeptat. Je to pravidlem, nebo to je výjimka? Ony se mají rády, kočkují se, ale jakmile se chce ta druhá dostat k té první na "její území", syčí na sebe. Jinak mně ještě zbývá se s Brusinkou více sblížit, pohladit se dá, ale jen opatrně, jinak předemnou uteče, resp. poodejde. Chytit se zatím nedá.
Zasílám pár fotek, jak společných, tak jednotlivě. Snad je poznáte. Číča má poznávací znamení to, že je ještě mírně oranžová od dezinfekce od doby kastrace, a také to, že na krku má černý flek. Brusinka ten krk má bílý. Jinak já je moc taky někdy nepoznám (Jak jsem totiž psal, že Číča je menší, tak už to skoro není pravda, protože po té kastraci nějak Brusinku dorůstá.)
Mějte se hezky, pozdrav též kočkám.
P.S. Na první a poslední fotce je 100% Brusinka

18.10.2010:
Přeji v tuto chvíli hezký večer.
Na úvod, než začnu, bych rád něco vysvětlil. Budu psát o Brusince, ale jelikož na toto jméno absolutně nereagovala, neslyšela, říkám jí Micka. A to z prostého důvodu. Když jsem měl Číču samotnou, volal jsem na ni "Čičino, Micino", a teď, když jsem si dovezl Brussinku, a už si navykla normálně běhat po bytě, koupil jsem jim např. nějaký mls a zavolal jsem na ně (aniž bych si uvědomil, jak se jmenuje(í) doopravdy) "Čičiny, Miciny", a takhle asi vzniklo to přejmenování. Tudíž v e-mailu pro Vás uvádim Brusinku, u mě je už ale Micka.
Jinak s Brusinkou to ještě bude běh na dlouhou trať. Jak jsem Vám také volal o radu, tak opakuji, že ona je pořád ke mně méně důvěřivá. Ale všechno jde, když se chce, užjsem ji i držel. A to tehdy, když se vracím z práce, Číča čeká na zemi, aby mohla jít očuchat chodbu od psů a Brusinka čeká na lednici, nechá se pohladit a vzít tak na 5 vteřin. Důležité je, že mě nedrápne,což jsem se divil. Jinak docela vtipný je, z čeho si Brusinka děllá pelech. Jeden má u mě na patře z nesloženého froté prostěradla a dole na pohovce z deky. Musím ovšem ještě doplnit, že její pelechy jsou někdy ve tvaru nory, kam se ona zavrtá a je jí vidět pouze hlava a nebo ji vúbec nevidíte.
S tou hlavou to bylo zrovna dnes, ale než se mi zapnul foa´ták, byla už venku. Ale i tak Vám posílám pár fotek za to období od posledního e-mailu, a také jako bonus přikládám prvních 9 fotek (fotky 7,8,12-18) pro srovnání, kdy Číča byla malá.
Mějte se hezky.
P.S.: Ještě jeden poznávací znak, Brusinka má obě uši mnohem tmavší, Číča má jedno ucho skoro celé světlé. Posílám fotky na dvakrát.

20.12.2010:
Přeji hezký den,
tak s Brusinkou jsem už konečně, dalo by se říct, velký kamarád. Minule jsem Vám psal, že jí nemohu chytit, a když ano, tak mi nevleze do přepravky (potřebovala přeočkovat - pozn.). Na veterině mi řekli, že tedy až jí chytnu a podaří se mě to, mám ji přinést bez objednání. Já jsem jí ovšem nějak nechtěl zase tak moc nutit (po poradě s Vámi). Ale i tak se stalo. Přišel jsem totiž jednou domů, kočky mě ihned ve dveřích vítaly, a tak jsem popadl Brusinku a šoupl ji do přepravky. Je tedy pravda, že zasyčela. Měl jsem z toho strach, ale na té veterině to proběhlo ještě mnohem lépe, něž jsem čekal. Až jsem se divil. Bylo mi ale řečeno, že se na mě naštve a bude dělat přesně to, co dělala, když jsem si ji od Vás přivezl. A také ano. Přišli jsme domů, pusti l jsem Brusinku a ta se hned šla ukrýt za kuchyňskou linku. Jenomže to už ji viděla Číča a šla za ní. Po pár kňourání, které jsem slyšel od obou koček za linkou obě vyšly jako dámy. No samozřejmě Brusinka byla na mě ještě chvíli uražená, ale pak musela přijmout fakt, že já jsem jejím pánem a od té doby je to mezi námi jen lepší a lepší. Tam už je opravdu jen to, že ona na sebe nenechá vztáhnout ruku (na pohlazení) z výšky. Musím být v její úrovni, ale jinak je už jak Číča.
Chci se ještě zeptat, čím vlastně byla krmena? Ne, nemyslím to nějak zle, žere všechno, já jen že Číča je taková víc rozmazlenější a žere spíše přesně to, co je určeno jen pro kočky, dokonce i nad rybou ofrňuje čumák, zato Brusinka je spíše na "lidské pochoutky". Posledně jsem jim dal špičky od vařených kuřecích křídel a žrala to spíše Brusinka. Číča si jen tak zobla, "aby se neřeklo".
Fotky nyní neposílám, mám vybité baterky a nějak nejsem schpen si je dát nabít.
Já i za Brusinku a Číču Vám i Vašemu útulku - především kočkám přeji krásné svátky a do nového roku 2011 mnoho úspěchů.

27.2.2011:
Zdravím, nevím nyní, ani co bych Vám něco rozsáhlého o kočkách psal. Ty jsou mnohem spokojenější, jak já. Kočkují se, dělají nepořádek (schválně, aby mě to rozčílilo), atd. Také žebrají jídlo a když už se nad nima člověk slituje a dá jim něco, tak to potom nechtějí a musím to vyhodit. Jsou milé , ale zlobí Tak jenom nakonec Vám posílám nějaké ty fotky.

25.5.2011:
Zdravím,
píši po delší přestávce, byl jsem teď hodně vytížený. Ale k věci. Brusinku by jste nyní nepoznali. Chová se úplně jinak, už není tolik plachá, dokonce bych i řekl, že už vůbec není plachá. Ovšem není to ten klasickej mazel, kterého si mohu vzít do náruče, kdy budu chtít. Je prostě svá. Musím teda přiznat, že jí poslední dobou něco bylo - nevím co - a zhubla, až jsem s ní chtěl jít na veterinu. Ale přepravky se stále bojí, jak čert kříže a já ji nutit násilím nebudu. Jak se říká, kočky se ze všeho vylížou. Udělal jsem dobře, protože poslední měsíc nabrala a spravila se. Má teď i takovou jemnější srst (předtím jí měla takovou jakoby hrubou, dr snější). Jinak na ní musím prásknout, že je asi feťačka :-)) Ráno se probudím a ona mi někdy leží u nohou. Teď vážně, je to skokan, kam se hrabe Číča. V bytě mám strop tak 3m, možná i více, nejsem si jist a jak už jsem zmiňoval, spím na patře. A to je asi ve výšce 2 m. U zdi před patrem je komoda a brusinka úplně s přehledem (sice na 2x) vyskočí na patro. A dolů to dá najednou. Číča z té komody sice také vyskočí na patro, ale je vidět, že si není tak úplně jistá (rozhoupává se, než skočí). Ta, kdyby měla někam prchat, tak se radši někam zavrtá. Brusinka je prostě takový skokan a Číča spíše krtek :)  Musím též přpomenout jednu příhodu z jara, kdy s e u mě na balkóně uhnízdil holub. Nikdy jsem nic takového neviděl, co ty moje dvě kočky vyváděly. Okno je totiž situované v pokoji tak, že je přes celou délku stěny, tudíž mají velký výhled skoro na všechny strany. Po tu dobu jsem se bál i zalívat kytky mezi okny, poněvadž kočky měly na tom okně neustále přilepený čumák.
Ještě se vrátím k Brusince. Od té doby, co jsem si jí u Vás vyzvedl, až do dneška, si myslím že ta její tzv. rekonvalescence trvala hodně dlouho a přemýšlel jsem, jestli jí někdo, než jste jí našli, netýral. Protože, co si vzpomínám, tak i půl roku po příjezdu od Vás ke mně stále neměla důvěru v lidi; mě se už moc nebála, ale kohokoliv z mé rodiny ano. Nyní, i když jsem např. pryč a někdo je jde zkontrolovat, Brusinka se mu otírá o nohu. Já jsem si už fakt někdy říkal, že se mi tohle už nepodaří (vzbudit v ní důvěru v lidi), ale podařilo se. Trvalo to ale.
Mějte se moc hezky, zdravím celý útulek a přeji krásné léto.

22.10.2012:
Dobrý den,
po delší přestávce se Vám ozývám ohledně mých kočiček. Bylo to dlouhé období, co jsem se neozval. Trochu i má vina, furt jsem vše odkládal. Ale hlavní důvod je ten, že jsem se stěhoval a do dnešních dnů to tak nějak není 100% hotové. Jak jsem Vám posledně psal, že Míca (Brusinka) se nedá chytit ani do přepravky, tak to už je minulostí. Byl to "porod", když jsem se stěhoval z garsoniéry do 3+1 a ji chytit, ovšem nyní je to o něčem jiném. Mají také větší výběh, skáčou a dupou jak koně. Také jsem jim pořídil takové velké škrabadlo (mimochodem větší, jak já), takže se vyřádí. Ale Míca třeba vyskočí i na konsoli od záclon a že to je výška cca 3m. Pokusím se později zaslat nějaké fotky z nového prostředí. Ještě bych zapomněl. Myslel jsem, že Míca to zase bude špatně snášet, to stěhování, ale po půl dni vylezla z úkrytu, jako by se jí nic nestalo.
Mějte se a fandím Vám!

Naše odpověď:
Jéééé, dobrý den Jane,
to jste mi udělal velikou radost, že jste si po čase vzpomněl!:) Je perfektní, že jste si tak polepšili a máte všichni větší prostor k řádění.:-) Míca mě teda taky překvapila, udělala veliký pokrok, ale bude to tím, že tam kde jste doma Vy je ona doma taky. Tak se budu moc těšit na fotky Míci a Číči.
Mějte se zatím moc hezky a ať se Vám dobře bydlí!
Lucka Malečková

24.10.2012:
Dobrý den,
zasílám slíbené foto, nejsou v moc dobré kvalitě, to období jsem fotil přes mobil, i tak snad se budou líbit. Také bych rád přispěl a koupil si Váš kalendář 2013, takže, jestli bych mohl poprosit si ho touto cestou objednat.
Kochejte se.

28.4.2015
Dobrý den,  
chci se zatím informativně zeptat, zda by to nedělalo problém pořízení Pierra, jenž je narozen 10/2014, když už mám dvě kočky (stáří 06/2009 a 08/2009 - tedy ca 5 let) a že to jsou kočky a Pierre kocour?  
Jinak Mici (Brusinka) a Číča se mají jak v bavlnce, občas se perou, ale to asi jen tak z lásky. Ale někdy na sebe syčí, to už jde asi do tuhého. Pak se ovšem mazlí na posteli, na dece či jinde, mají se rády :)   Pěkný den, Jan K. 
P.S.: Popisky k fotkám
0063: Číča, Mici je v boudě
0028 + 0029: Mici
0021: Čiči s Mici na patře

Další fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.