Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dášenka a Mášenka

5. 1. 2007

ObrazekTříbarevné kočičky Mášenka s Dášenkou byly dovezeny z chatové oblasti Radějov. Spolu s nimi jsme z jedné jediné malé chaty dovezly ještě 11 dalších koťat! Všechna koťata byla ve strašném stavu, podvyživená, nemocná a plná parazitů. 5.1.2007 - Mášenka a Dášenka byly obě společně umístěny do Adamova.

Jejich noví majitelé nám napsali:

5.1.20076:
Dobrý večer, cestu jsme zdárně překonali a Mášenka s Dášenkou byly úplně potichu. Teď jsme jim nechystali koupelnu, tak uvidíme. Když jsem se šla převléct do ložnice, tak jsem zaslechla, jak si něco potichu broukají. Ještě jednou moc děkujeme.

6.1.2007:
Dobré ráno,
píšu Vám další novinky o Mášence a Dášence. Chodili jsme je občas do koupelny navštívit a bohužel jsme nedomysleli to, že by mohly vlézt za pračku. Takže když jsme tam večer nakukovali, tak se na nás obě dívaly škvírkou mezi stěnou a právě zmíněnou pračkou... Vstávala jsem dnes v šest hodin do práce, takže jsem hned ráno šla do koupelny a tam na mě čekalo překvapení. Mášenka byla celá venku Sice se krčila, ale když jsem jí dala do mističky jídlo, tak dokonce začala příst. Ale s Dášenkou zatím žádný pokrok... pořád na mě smutně kouká a je schovaná za pračkou. Nevím jestli teda včerejší večeři snědla jen sama Mášenka, nebo si dala i Dášenka. Zatím byly jen na malé... takže průjem zatím nemají. Uvidíme, jak to bude pokračovat dál. Ještě je brzy, ale zdá se mi, že to vypadá nadějně.

Naše odpověď:
Dobrý den,
tak to je v pořádku, Dášenka se určitě taky najedla, když jste tam nebyla. Za pračkou určitě nebyly celou noc, všechno si tam prozkoumaly. Myslím, že za chvilku to bude úplně v pořádku. Až Dášenka uvidí Mášenku, že se nebojí, rychle se taky osmělí. Ale říkám, Dášenka byla plašší, sice jsem ji občas pohladila, ale na klín jako Mášenka mi nedošla. Ale určitě se z ní u Vás časem stane taky velký mazel. Není to plachá kočka.
Vypadá to, že zvykání probíhá daleko rychleji, než jsem si myslela. Když jsme koťata dovezly z Radějova, byla velice podvyživená a já jsem je skoro týden neviděla, jak byla zalezlá pod vanou, hned když jsem do koupelny vešla. Pokud se Vám Mášenku podaří i pohladit a nebude se Vás bát, myslím, že už zítra večer, až bude klid, můžete jim pootevřít dveře do dalšího pokoje. Půjdou si šmejdit.
Jsem vždy velice ráda, když se kočiček ujmou trpěliví lidé jako Vy a chápou, že pro některé kočky je veliký stres změnit prostředí a majitele. A taky když pochopí, že kočkám je ve dvou vždy líp. Jsou to společenská zvířátka. Teď mi tady zůstala jen sama
Koletka a stříbrná Micka, která si jí ovšem vůbec nevšímá (nová koťata jsou ještě v koupelně, mají svrab a musí si taky pomalu na mě zvyknout, než je vypustím) a vidím, jak je Koletka nešťastná, neví, jak by se pohrála, stále mě pronásleduje...
Musím se jí moc věnovat, tahat provázky, házet myšičky. Když tu holky ještě byly, pěkně se všichni pohrály a ke mě se chodily mazlit. Není dobré pro kočku, aby byla celý den sama doma.
Dášenka s Mášenkou jsou nerozlučná dvojka, chodíly mi po bytě bok po boku, pak se pokočkovaly a zase šly spolu spát.... Určitě si s nimi zažijete spoustu legrace. Pozorovat je je lepší, než program v televizi:-).
Tak jsem zvědavá, jak to půjde dál.
Pěkný den
Lucka

9.1.2007:
Krásné ráno.
Máme už jen samé pozitivní zprávy... V sobotu se ještě nic moc nestalo - Dášenka byla pořád schovaná a Majda (přejmenovali jsme Mášenku... ony se nám pletly, tak aby měly trošku rozdílné jména... a navíc se nám jméno Majda moc líbí) byla celá venku.
Jenže v neděli se role úplně obrátily... Majdička mi utekla z koupelny... vynutila si další místnost, tak jsme ji teda už od rána nechali otevřenou. No a když jsme nechali otevřeno i do obýváku, vešly tam hned taky a Dášence se moc zalíbil vánoční stromeček a zůstala jí na hřbetě taková lesklá stužka. Tak jsem byla nucena jí to sundat a ona to vzala moc dobře. Opatrně jsem ji dala "očuchat" ruku a dovolila mi pohlazení. Od té doby se nechává hladit i od přítele. Bohužel Majdička pořád prchá a párkrát na mě zaprskala, ale věřím, že si taky dá časem říct(už se mi párkrát otírala o nohy). Dnes byly úžasné... hrály si mezi sebou a taky si už začaly normálně vykládat.
Zdá se mi, že Dášenka je o hodně klidnější a moc velký mazlík... Majdička je pořád bojácná, ale přitom je zvědavé zlobidlo: Vyskočí kam se dá, příteli se pustila do bot.. Ale zatím na ni nechceme být moc rázní. Je pořád vyplašená. Snažím se ji hladit, ale vždycky uteče. Tak uvidíme.
S Koletkou mě to moc mrzí. Moc se mi líbila, tak doufám, že si ji brzy někdo hodný vezme. Zaslouží si to. Možná je problém v tom, že je černá - a vím, že spousta lidí je pověrčivá a né každému se černé kočičky líbí. Ale mě se zdála moc roztomilá.
Ještě mám dotaz ohledně kočiček. Musí se někam hlásit to, že je teď máme? Vím, že pejsek se hlásí, tak nevím jak je to s kočkou. A taky ty tabletky na odčervení. Budou ještě potřebovat další? Zase vím, že u pejsků se pak odčervuje preventivně každý rok, ale u kočiček? S tím kuřetem děkuji za radu. Moc jim chutnalo... Tak snad ten průjem už Majda mít nebude.
Mějte se moc hezky a brzy se zase ozveme

Naše odpověď:
Dobrý večer,
je to všechno přesně jak píšete. Stačilo pár dnů a máte je přečtené:-). Jen u Vás všechno probíhá daleko rychleji, než u mě - po týdnu vylezla ze skrýše (v mé přítomnosti) Mášenka a až další týden se odvážila i Dášenka. Ale asi 14 dnů nato se z Dášenky stala velká mazlivka, zatímco Mášenku jsem dokázala pohladit, aniž by přede mnou utíkala, až chvíli před tím, než jste si je vzali k sobě. Tak myslím, že nebude trvat tak dlouho a k mazlení se Vám podaří zlomit i Mášenku. Majdička je moc pěkné jméno, my už jednu taky
máme.
Majdu asi zatím opravdu netrestejte, jen by se Vás o to víc bála. Však budete mít později příležitost ji vychovat:-).
S Koletkou už je to lepší, vypustila jsem jí kamoše z koupelny, už se zase kočkuje. S černýma kočkama je opravdu potíž. Spousta lidí je nechce, ale zase se najdou takoví, co chtějí jen černou... Jenže letos se s nimi doslova roztrhl pytel. Nakonec ale stejně každá kočička najde svůj domov. Takže Koletka se jistě dočká. To, že máte doma kočky, nikam hlásit nemusíte. Odčervují se preventivně, na rozdíl od pejsků každého 1/2 roku. Možná trochu častěji, pokud jim budete dávat i syrové maso.
Pěkný večer Vám všem a těším se na další zprávy.
Lucka

17.1.2007:
Dobrý den,
tak Vám píšu nějaké novinky... Ono vlastně ani není moc nových informací. Kočičky si myslím už zvykly obě Chvíli nám trvalo pochopit co vlastně která chce a jak se na ně musí, ale myslím, že už to zvládáme. Dášenka začíná zlobit a naopak Majda začíná být hodnější... Připadá mi to, jako by si měnily role Ale pořád je Dášenka větší mazlík, ale Majdička se už občas taky nechá pohladit. Takže pokroky máme No trochu nám vadil budíček ve tři ráno, ale už jsme taky pochopili jak na ně Máme plno fotek i video, ale bohužel jen na mobilech a nemáme kabel do počítače, takže bohužel asi foto nedodáme... Dášenka začíná být moc krásná... má takové větší očička a opravdu nádherně se umí koukat no a Majdička je krasavice pořád stejná. Dášenka začíná dost papat a mám podezření, že krade i něco málo Majdě. Akorát nás trápí, že Majda pořád trpí na ty průjmy. Chvíli je to v pořádku a pak zase začne mít potíže. Stravu jim měníme a dáváme jim i občas nějaké vitamíny, ale nevím teda jestli raději nemáme zajít k veterináři. Zkoušíme jim pěstovat kočičí trávu, ale nevím jestli z ní něco zbyde... holky totiž rády zahradničí. Zaregistrovala jsem se i na kočičím fóru, takže hodně informací jsme objevili tam. O Majdičce-té Vaší víme, právě ona nás k přejmenování Mášenky navedla a navíc příteli se hrozně moc líbila. Mrzelo nás, že byla nemocná a nemohli jsme si jí odvést. A jak to s ní vypadá? A Grétce je už lépe? Ale musím říct, že jsme s Dáškou a Majdou spokojeni a i když nás občas dost zlobí, tak bychom je už nedali Jsou už prostě naše a jsme moc šťastní, že je máme. Úplně to člověku změní domácnost a už tam není takové prázdno. Moc za ně děkujeme jsou úžasné Každá je jiná, ale roztomilé a zlobivé jsou obě A ještě mě napadlo zjistili jsme, že Dášence vypadl zub-celkem originálním způsobem-přítel našel zoubek v botě Tak to už je pro dnešek opravdu vše. Mějte se krásně a snad brzo další kočičky najdou domov.

24.2.2007:
Dobrý den,
po delší době přináším nové zprávy o Dášence a Majdě. Holky zlobí pořád stejně. Na ty rvačky mezi nima je radost pohledět a měla jste pravdu, že jsou lepší než TV. Horší pak už je fakt, že jejich oblíbená doba na dovádění je půlnoc a přes den jsou jako andílci.
Chování Majdy se vůbec nezměnilo. Když nechce, člověk nemá šanci ji pohladit. To musí sama přijít, ale pak vrní jako traktor. Je fakt, že chodí jen za Luckou. Asi proto, že na veterinu s nimi jezdím jen já a všechny pro ně nepříjemné věci (tabletky atd.) provádím taky já. Zrovna tento týden, když jsme byli na přeočkování, jsem Majdu musel držet při injekci a vyčítavě se na mě dívala-jen počkej, to ti vrátím a je se mnou nebavka.
To Dášenka je úplný opak. Tu musíme pořád hladit a všímat si jí, jinak začne žárlit a to máte slyšet ten kravál, aby na sebe upozornila. Takže Lucka hladí Majdu a já Dášu, protože ta by pukla žárlivostí Dáša je více fixovaná na mě a Majda zase na Lucku.
Jak už jsem psal, tak tento týden jsme byli na přeočkování. Dáša preventivně dostala i kortikoidy, aby se neopakovala situace z minula. Teď to ustály o hodně lépe a my se aspoň jednu noc pořádně vyspali. 13.3. jsme objednaní na kastraci.
Lucka prodělala nějaký zvláštní zápal plic, už měsíc je doma a je strašně moc vděčná, že jsme si holky vzali. Bez nich by se prý doma sama zbláznila.
Tak je asi tak vše, co se u nás děje..

14.3.2007:
Dobrý den,
tak píšu další zprávy o Dášence a Majdě... Dneska jsme byli na kastraci. Majda to snáší celkem dobře, čili nepláče a spinká. Dáša ale pořád pláče a nadává nám, ale teďka už usla taky. Dáša všechno snáší hůře... No ale snad bude vše ok.
V příloze Vám posílám pár fotek.. Je tam více Dáša, protože ta je hotová modelka, pořád by se fotila a pózovala. Majda neposedí a vyfotit ji bylo težší.

 

Obrazek Obrazek


Dneska nám na veterině povídali, že jsou na sebe strašně fixované. Po zákroku byla každá v jedné přepravce a ty přepravky byly položené na sobě. A byl to prý takový kravál, že zkusily dát přepravky nejprve otvory k sobě, což moc nepomohlo. Proto otevřely obě přepravky a holky se smáčkly do jedné a byl klid. Snad nenastanou žádně komplikace. Za 14 dnů jdeme sundávat stehy.
Mějte se pěkně a pozdravujte nalezence, co ještě nenalezli nový domov a že jim přejeme hodně štěstí.

Naše odpověď:
Dobrý večer,
fotky jsou úžasné!!! Jsem ráda, že je zase vidím. Nejvíc se mi líbí Lucka s Dášou.
Snad jsou holky po kastraci už dobré, u mě vždycky kočky tak 2 dny odpočívají a pak začnou zase řádit. Jsem tak ráda, že jste si je vzali obě, i tady se držely pořád spolu.
Majda byla vždy odvážnější a ukazovala se i návštěvám, zato Dáša zalezla, ale zase ke mě byla mazlivější. Taky trošku hysterická. Ale obě příšerně ukecané...
Moc děkuji za zprávu a fotky.

12.5.2007:
Holky jsou po kastraci v pořádku a stále dovádějí a bijou se. Všude se píše, že kočky se po kastraci sklidní, ale ty naše dvě slečny jsou asi vyjímka. Je ale pravda, že vstávání ve čtyři hodiny konečně skončilo a holky vydrží ležet třeba do šesti, kdy Lucka vstává do práce. Dokonce říkala, že jí Majdička vždycky, když Lucce zazvoní budík, přijde vzbudit a dát jí pusinku. Se mnou se Majda moc nebaví, málokdy mi vydrží v náručí, ale s Luckou se mazlí o sto šest. Mě to ale vynahrazuje Dáša, která zase moc nemusí Lucku. Ještě že jsme si je vzali obě, jinak bychom asi na sebe žárlili
Před měsícem jsme jeli za rodinami do Karviné. V sobotu ráno jsme vyrazili a v neděli večer se vrátili. Holky jsme zkusili nechat samé doma (jednou už jsme je vezli s sebou a příští víkend s námi pojedou zase) a byli jsme překvapeni, že jsme byt našli v pořádku a ne naruby.
Přemýšlíme, co je pro ně lepší z hlediska stresu. Zda je vzít s sebou, to ale musí vydržet 2,5 hod. cestu s uklidňujícími léky v přepravce, nebo je na dva dny nechat doma. Rozhodli jsme se, že když pojedeme v pátek, vezmeme je s sebou a když pojedeme až v sobotu, necháme je doma. Myslím, že když to není každý víkend (tak co dva měsíce), tak jim to nemůže uškodit.

Naše odpověď:
Dobrý večer,
po kastraci se kočky sklidní, ale je to tak, že Vy jste je kastrovali včas a nezažili jste, co kočka může vyvádět, když se mrouská a chce se pářit... Skáče po klice, proti sklu, drápe na dveře, chce utéct, strašně mňouká... To byste teprve viděli tu divočinu! Toto jich po kastraci přejde a sklidní se. Ale pokud jsou divošky "od přírody", budete muset ještě chvíli počkat, až budou starší... Zatím jsou to ještě hravé koťata . 
S tím víkendovým cestováním opravdu nevím. Problém nevidím ani v cestě autem (nevydrží to bez klidnících léků? Ani když jim zakryjete výhled z přepravky? A před cestou by neměly žrát.), ale nedokážu si představit, jak se chovají tam (možná se to změnilo, ale u mě se bály i každé příchozí návštěvy...). Tak myslím, že jestli z toho pobytu v jiném prostředí nemají stres, tak je klidně vozte (jestli to nevadí rodině), ale pokud by je to mělo nejak nervovat, asi bych je klidně nechala doma i celý víkend. Pokud mají 2 záchodky a nasypete jim dost granulí a dáte hodně vody, určitě to vydrží. Ideální by bylo, kdybyste měli třeba nějakou sousedku, která by k Vám jednou za den přišla, vyčistila záchodky a dala jim nažrat. Ale myslím, že pokud jde jen o víkend, vydrží i bez toho... A když jste dali na naše rady  a vzali si dvě kočičky, nebude jim zase tak smutno... Vystačí si.
Jinak jsem ráda, že je z Majdy mazel. Já ji mohla pohladit, jen když byla rozespalá. Vidím, že se u Vás mají báječně.
Pozdravujte holky, pěkný víkend
Lucka


19.9.2007 se nám Dášenčini a Majdini majitelé ozvali s tím, že s kočkami strávili týden u prarodičů na venkově, kde číči chodily ven, a Majda si po příjezdu nemůže zvyknout na život v bytě. Daly jsme ji tedy znovu do nabídky a pokoušely se pro ni nalézt nový domov, kde by mohla chodit ven. 
8.10.2007 nám přišla zpráva, že prarodiče si dali říct, a Majda u nich bude moci zůstat nastálo.

 

Náhledy fotografií ze složky Dášenka a Majda v novém domově

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář