Krásná dlouhosrstá tříbarevná Meredit (vpravo) je jedno ze tří koťat, která se narodila plaché kočce přitoulané k domku ve Starém Městě. Kočka je již vykastrovaná a zůstane ve Starém Městě, kde o ni bude postaráno, koťata se snažili majitelé ochočit a předali nám je až po druhé vakcinaci. Přesto zůstávají vůči lidem stále ještě ostražitá - když se je však podaří chytit, v náručí předou. Meredit byla 1.11.2008 umístěna do Prahy a přejmenována na Marušku. Edvina se narodila kočce, která se přitoulala do domku v Hodoníně a porodila tam. 20.2.2009 byla umístěna do Prahy k Marušce a přejmenována na Adélku.

Z jejich nového domova máme tyto zprávy:

1.11.2008:
Dobrý den, Meredit byla po cestě moc hodná, ani nemňoukala. Je hrozně vyděšená, celá se třese, ale trošku se napila vody, což je dobře.
Později: Dobrý večer, Meredit si trošku zvyká, na kuřecí jsem ji zatím nenalákala, ale vrní u hlazení. Ignoruje námi nachystané pelíčky a jako svoje útočiště si vybrala kočičí toaletu. Možná jí jediná připomíná to, co měla u vás.

2.11.2008:
Dobré dopoledne,
jak jsem slíbila posílám alespoň tři fotečky abyste viděla, jak se u nás Mededit má. Omlouvám se za kvalitu, je to focené jen telefonem, nechtěla jsem ji děsit velkým fotoaparátem... Slibuji, že lepší dodám. Musím přiznat, že nás Meredit příjemně překvapila tím, že hned od včera při hlazení vrní, nechá si podrbat bříško a dnes se dokonce nechala pochovat! Vrněla jako divá a trošku mi poslintala tričko
Zatím se mějte krásně a zase pošlu novinky a pokroky...

Naše odpověď:
Dobrý den,
paní Tomalová nemá přístup k internetu, ale říkala mi, že Vám "nakázala", ať napíšete zprávu, abychom ji mohly dát na stránky.
Musím přiznat, že já jsem z Meredit v mírném šoku. Ona byla původně u mě a když opustila karanténu koupelny, už se mi ji nepodařilo chytit. Byla tady mazaná potvůrka, bystrá, chytrá, došla až ke mně, chodila kolem a vrtěla zadečkem, ale nesahat!
Ke kastraci jsem ji doslova ulovila, a to tak, že jsem nachystala její oblíbené kuře do koupelny a když se tam všichni včetně Meredit seběhli, chtěla jsem zabouchnout dveře. Jenže mě viděla a stihla utéct. Pak jsem to musela řešit tak, že jsem na kliku uvázala provázek, schovala se za skříň a nenápadně(!) zatáhla a zavřela, když tam vběhla. I tak mě při jejím lovu pokousala a poškrábala. Po kastraci putovala do voliéry k paní Tomalové, kde už nemohla utíkat, tak jí nezbylo, než se nechat chytit a mazlit. Ale že se u Vás nechá hned hladit a dokonce chovat, je pro mě záhada a jsem za to moc ráda. U mě by z ní vyrostla asi plachá kočička, která by neměla moc šancí na umístění. I když je moc krásná.
A ještě jsem chtěla napsat, až se úplně ochočí a zabydlí, pořiďte jí kočičího kamaráda. Opravdu se moc ráda s druhýma hrála a dělala doslova psí kusy.
Ještě jednou Vám moc děkuji za Meredit! Mějte se hezky a budeme se těšit na další zprávy.

Krásné odpoledne paní Malečková,

Meredit opravdu dělá pokroky, snad z hodiny na hodinu... Ano, pořád je hodně ostražitá a trošku bojácná, ale stačí pohlazení nebo na ni jen mluvit a rozpřede se. Má u nás vlastní pokoj, který je momentálně nezařízený a je tam její království (než si zvykne na změnu). Právě jsem zjistila, že Meredit stačí, když jsem s ní v pokoji, a přede celou dobu, vydržela to skoro hodinu. Bude jistě ještě dlouho trvat, než bude u nás zabydlená tak, aby se nebála ani nás ani prostředí, ale jsem si úplně jistá, že to zvládneme. Dokonce teď snědla půl kapsičky, mlaskala a vůbec jí nevadilo že jsem asi 30 cm od ní. Při mazlení mi okusuje prsty, možná se i pustíme do "lovu" hraček. Máme z Meredit všichni velikou radost a jsme šťastní, že ji tu máme. A doufáme, že je jen otázka času, aby i ona byla ráda, že nás má. Můžete se spolehnout, že o ni je skvěle postaráno, a na kočičím společníkovi jsme se už s přítelem dohodli, jen chceme mít jistotu, že si Meredit zvykla, než do bytu pustíme dalšího kočičáka.

Zatím přeji hodně štěstí s hledáním domova pro další kočičky, a dost sil yzických i psychických... To, co děláte, je skvělé!

Brzy opět napíšu, jak se ta naše princezna má.

4.11.2008:
Dobrý večer paní Malečková!
Slíbila jsem, že opět napíšu novinky. Tak tedy, ta nejzásadnější asi je, že kočičce říkáme Maruško, Meredit se nám zdálo pro tak mazlivou a tulivou kočičku příliš tvrdé jméno. Je to taková naše chytrá princezna, proto Maruška. Dnes byla první den sama doma, ale zvládla to na jedničku! Byla moc hodná. Jak už jsem psala má zatím "svůj pokoj", do zbytku bytu jí zatím nepouštíme, dáváme Marušce čas, aby si zvykla. Pořád se při každém zvyku otáčí odkud to jde, a jestli to pro ni není nebezpečné, ale už se nekrčí. Občas se jakoby "zapomene" že se má vlastně bát, a je čilá a zvědavá kočička, inu pořád koťátko... Včera si hrála s hračkami, nejvíc se jí líbí chrastící myšky, ale bohužel nemůžu sloužit fotodokumentací - Maruška pozná, že se na ni upírá oko objektivu a okamžitě s roztomilou nebo legrační činností přestane, skoro jako malé dítě. Líbí se jí v papírové krabici vystlané teplou dekou, má to jako pelíšek na spaní a hlavně útočiště, kdykoliv se cítí ohrožená. Papá krásně, chutnají jí masové kapsičky a samozřejmě oblíbené kuřecí. Ráda se mazlí, dnes to vydržela skoro dvě hodiny, měla radost, že jsem doma z práce. Nejraději má, když si k ní lehnu na zem a ona může při mazlení a drbání válet sudy, sem a tam.
Stále se snažím udělat pár foteček, abyste viděly jak se má u nás Maruška čile k světu, ale jak už jsem psala není to jednoduché, ale nevzdáváme se.
Mějte se moc krásně, Vy i paní Tomalová a hlavně kočičky!
Zase se brzy ozveme. 

5.11.2008:
Dobrý večer,
konečně se nám podařilo pár fotografických "úlovků", proto je hned posílám.
Mějte se krásně. 

9.11.2008:
Krásný den Lucko!
Zase posílám pár foteček. Maruška dělá pokroky, včera jsme poprvé zkusili otevřít dveře do zbytku bytu. Bála se, ale zvědavost byla silnější, prošmejdila co mohla a nakonec se uvelebila v kuchyni mezi kompoty. Po chviličce ale zase utekla do bezpečí svojí oblíbené krabice... Jinak je moc hodná, ráda si hraje a dělá u toho vylomeniny, nakonec vidíte sama na fotkách... Jen se jí moc nelíbí vyčesávání, vydrží tak minutku a utíká, ale budeme se to trpělivě učit.

14.11.2008:
Je to šikulka, prozkoumává celý byt, nejvíc se jí líbí v kuchyni, je tam spousta zajímavých míst.

26.1.2009:
Krásný večer do Hodonína!
Všechny, vás i kočičky, moc zdravíme! Zase po delší době píšu, jak se u nás Maruška má... Nejprve vás asi potěším: z Marunky se stal veliký mazel! Sice se nerada chová, ale tulení, hlazení, drbání a lísání si moc a moc oblíbila. Když jsme si domů přivezli malou ustrašenou kuličku nikdy by nás to nenapadlo. 
Každé ráno, když zazvoní budík, přijde do postele a dožaduje se "svých 15 minut" mazlení, a to vypadá, že nás samou láskou sní, takhle mazlivou kočičku jsem ještě neviděla... Roste jako z vody, to ostatně můžete vidět i na pravidelně aktualizovaných fotograviích v "kočkoalbu".
Troufám si tvrdit, že máme šťastnou a spokojenou kočičku. Jediné co jí zatím chybí, je kočičí kamarádka. Dívala jsem se jaké kočičky máte teď k umístění, a v přednabídce nás moc zaujala Edvina. Mohla bych poprosit o nějaké info o této úžasné kočičce? Jak je stará, trošičku o její povaze, kdy by eventuálně byla k odběru a hlavně jestli už není zamluvená? Moc děkujeme! 
Zatím se mějte krásně, a budu se těšit na zprávy. Přeji hodně sil a hlavně hodných lidí, kterým není osud kočiček lhostejný.

20.2.2009:
Dobré odpoledne, paní Tomalová, cesta byla v pořádku, Edvina sice prvních 30 min. mňoukala, ale pak se uklidnila. Doma se hned chovala, jako by jí vše patřilo. Maruška by se ráda kamarádila, ale Edvina na ni syčí a mručí, uvidíme za pár dní. Mějte se zatím krásně, zase napíšu novinky.

23.2.2009:
Krásné odpoledne do Hodonína!
Jak jsem slíbila, píšu novinky, jak se u nás Edvina zabydluje. No, musíme se přiznat, že jí říkáme Adélko, a ona na to i slyší. Takže pokud to nevadí, i druhou kočičku jsme přejmenovali. Když jsme přijeli domů, Adélka se tu okamžitě chovala jako doma, vyzkoušela šphadlo, Marušku vyhnala z jejího oblíbeného místa, a vyjedla jí všechny misky. I záchůdek používá vzorně už od začátku. Už se pomalu začínají uklidňovat boje, zatím na sebe holky syčely a Adélka i vrčela, kdykoliv se k ní Maruška přiblížila, ale dnes ráno jsem je našla spící na gauči, sice metr od sebe, ale naprosto klidně. Doufáme, že den ze dne to bude mezi kočičkami lepší a oběma to prospěje. Zatímco Vám píšu, z každé strany mám jednu vrnící kočičku.
Mějte krásně, zase se brzy ozveme.

25.2.2009:
Holky opravdu dělají pokroky, dneska pily z jedné misky! Máme velikou radost, Adélka už nesyčí ani nevrčí, sice ji ještě trochu vyjasňují role ve smečce, ale myslíme, že to bude brzy dobré.
Zase se ozveme, co je u nás nového. Zatím se mějte krásně, a za obě kočičky děkujeme, jsou to zlatíčka.

8.3.2009:
Krásný večer do Hodonína!
Zase po pár dnech hlásím, jak se u nás holčičky mají. Adélka je kočička, která nesmí u ničeho chybět, je hrozně zvědavá a vypadá, že si myslí, že všechno v téhle domácnosti je její Maruška si už na novou sestřičku zvykla, i když občas zapomene, že jakmile odejde od misky s jídlem je tam okamžitě Adélka a všechno sní. Občas se prohánějí, ale už je to jen v rámci hry. V noci spinkají spolu na šplhadle, posílám fotečky.
To je od nás zatím vše, zase se brzy ozveme. Mějte se krásně!

13.3.2009:
Hezké odpoledne,
dalo by se říct, že holky na sebe trošku žárlí vzájemně: Adélka je dravec, všude je první, takže se Maruška vlastně učí trochu se prosazovat, někdy to jde, někdy ne... Teď má Maruška zánět v očičku, nejprve jsme mazaly mastičkou, teď už k tomu denně pícháme antibiotika. Tak nám prosím držte palce, ať to naše holčička brzy zvládne. Naštěstí už klesá horečka, a papá, snad je to na dobré cestě (ťuk ťuk na dřevo). Tím pádem má samozřejmě trochu víc péče, což špatně nese Adélka...no není to jednoduché. Někdy si z legrace říkáme, že je to příšera, a ne kočička :-) Stačila by nám desetina její energie! Po bytě jsem nacházela nakousané dětské piškoty, a bylo mi to divné, až jsem nachytala Adélku, jak si otevírá kuchyňskou skříňku, sáček s piškotama a potají je v tlamičce odnáší:-))
Budu končit, je čas zase namazat očičko.
Mějte se krásně, a zase se brzy ozveme.

Obě kočičky mají fotografie a portréty na webových stránkách Modrý kocouř:
Maruška: Kočkoalbum a Zlatá kniha koček
Adélka: Kočkoalbum a Zlatá kniha koček

6.3.2015
Bohužel Vám musím sdělit, že jsme dnes Adélku museli nechat uspat. 6 let statečně bojovala s FeLV, ale bylo to nad její síly. Od pondělí měla záchvaty kdy nemohla chodit, vždy na chvíli pomohla injekce kortikoidů. Dnes jsme ji vzali k neurologovi, a zjistil obrovský nádor mozku. Nedalo se nic dělat.
Jsme rádi, že jsme se o ní mohli starat, vzájemně jsme si dali 6 let radostného života.