Jdi na obsah Jdi na menu
 


Honzík(04)

26. 5. 2012

honzik04-01.jpgMouratého Honzíka našli lidi na Hlavní třídě. Nejspíš ho tam spolu se sourozenci vyhodil majitel, protože druhý den našla v těch samých místech druhé kotě naše veterinářka, která si ho nechala. 26.5.2012 byl umístěn ke kočce Selly do domku se zahrádkou do Olomouce.

Děkujeme Heleně Zázvorkové & kočce Kitty, které Honzíka během pobytu u nás podporovaly formou adopce na dálku.

Z jeho nového domova máme tyto zprávy:

28.5.2012:
Dobrý den,
Honzík je naprosto skvělý kocourek (takovej mazlík) a všechny si po chvilce získal, teda zatím až na tu naší kočičí slečnu. Cesta proběhla v klidu, po chvíli co se vlak rozjel tak Honzík usnul a spal až domů. Jak jsme přijeli domů, začal prozkoumávat domek, s naší Sellynkou za zády. Ta je z něho asi trochu zmatená - první den syčela o 106, ale při jídle kocourka nerušila a ani v potřebách mu nebránila, jen za ním chodila a když se na ní Honzík podíval, tak zasyčela. Druhý den už situace vypadala lépe - Honzík je suverénní, z kočky si nic nedělá a hrozně moc rád se mazlí - je trochu těžké pokoušet se víc upřednostňovat malou než si zvykne, když ona vyčkává v pozadí, pozoruje a než k ní vůbec dojdu, mam Honzíka u nohou, za krkem, na zádech a v náručí. Sellynka už na něj taky tolik nesyčí, a spíš se zájmem sleduje jeho pinkání do zavěšeného míčku. No a furt za ním chodí a zkoumá ho :) Dneska po příchodu z práce už bylo všechno naprosto OK, žádné syčení a vzájemně se honili z patra do patra :) Honzík jinak jí normálně (hodně a s chutí, tak mám radost) a je takový čilý, ale i hodně spí. Je to takový poklad, vyškrábe se mi na klín, přetočí se bříškem nahoru a kouká na mě a chce hladit po bříšku :) Mysleli jsme si, že Sellynka je ta nejmazlivější kočička, ale Honzík největší mazlivosti dal naprosto nový rozměr.
Já i přítel jsme moc rádi, že je tu s námi.
V příloze vám posílám fotky.
Mějte se pěkně.

21.6.2012:
Dobrý den, posílám vám další fotky, z Honzíkova nového domova. Z Honzíka a Sellynky se stali velcí kamarádi a těch lumpáren co spolu vyvádějí (roztahané igelitky, plastové láhve, oblečení), ale je pěkné vidět, že jsou spokojení. Taky se v jednom kuse kočkují a perou :) a nejradši v krabicích - ty maj rádi oba. Honzík dostal svůj vlastní záchůdek s bentonitovým stelivem, protože to dřevěné mu asi zatím moc nevyhovuje - občas ho použil, ale občas udělal potřebu vedle záchodku. Teď už se to zdá být OK :). Moc rád chodí ven - už ho pouštíme se Sellynkou taky na zahrádku, jen je pak docela problém je večer oba chytit, že už mají jít domů :).Plot ani jednoho z nich neláká, pouze když je otevřená branka, a přítel něco před brankou dělá, tak Honzík to jde zvědavě prozkoumat blíž, ale Sellynka se drží u branky, skoro s pohledem důležité starší ségry a mnouká na Honzíka at se vrátí zpátky. Jedlík je to stále velký, pěkně roste :) a mazlík je to největší, když se mi začně motat u nohou, je mi jasné, že čeká až si sednu aby se mi mohl uvelebit v náruči a usnout :) Na vašich stránkách píšete, že Andulka se už umístila - jsem moc ráda a doufám, že v novém domově se jí bude líbit :) Fotky Medlin ve dřezu jsou rozkošné.

9.11.2012:
Dobrý den :)
radši vám píšu i sem, kvůli hlášení komentářů facebooku. Honzík kastraci zvládl, jen na to jak se motá se moc dobře nekoukalo a celkově z toho byl trochu vedle. Paní doktorka říkala, že je hodný a vzorný pacient :) prý když mu píchala injekci, vůbec jí to neztěžoval. Dostal ještě nějaká antibiotika na 2 dny (v injekci, nic mu prý dávat nemám), ale večer už byl skoro fit (soudím podle toho že mňoukal u dveří že chce ven :)) a dnes ráno se mi zdál už úplně v pořádku, ale ven ho ještě radši nepouštím.
Za tu dobu co jsem vám nepsala, se toho zas tak moc neudálo :) Honzík nám přestal chodit na záchodek a sám od sebe se rozhodl, že bude chodit na potřebu ven, umí si mňouknout a ukázat, takže všichni doma chápeme, že mu máme otevřít dveře :) trochu mi přijde, že se chce stát venkovním kocourem :/.Bedýnku doma máme stále, ale prostě ji nepoužívá, pokud neni nejvyšší nouze. Rád prozkoumává okolí a hlavně sousedovic zahradu :) ale mimo zeleň nechodí a silnice nebo auta ho nelákají (spíš má strach a jak slyší venku nějaký větší hluk tak se utíká schovat, ale to možná i tím že kolem nás auta jezdí hodně vyjímečně), většinou zkoumá na zahradě stromy (kdybyste jen viděli jaký je to šplhoun :)), jen je to pěkný koketa, jak okolo plotu někdo jde, tak se naparuje, předvádí a lísá, že mám strach aby nám ho jednou někdo neodnesl.Venku ani doma ho nenutím zůstávat a snažím se mu dávat svobodu volby, když chce ven tak ho pustím a když chce zůstat doma tak ho nenutím, nejvíc těžce tohle nese Sellynka, vůbec nemá ráda když Honzík opouští dům, sedí celou dobu na schodech a mňouká, ale ven za ním jít nechce.
Honzík je naprosto nekonfliktní a s okolníma kočkama a kocourama má dobrý vztah (soudím podle reakcí, když se k nám jdou najíst sousedovic kočky - chodí k nám na granule). Je tak naprosto bezproblémový a mazlivý (většinu času mi leží na klíně a nebo se lísá), že to snad ani není možný, ale pak se podívám na tu naší Sellynku jak trhá krabice, demoluje igelitky a roztahává všude obsah odpadkových košů, že ono se to vlastně celé vyváží :))) Jsou pravé opaky a přesto jsou to takový kamarádi, že se i o místo na spaní dělí, je mi to záhadou :)
Kamarádka se před pár měsíci ujala 2 týdenního koťátka, které našla venku. Vypiplali ho a daří se mu dobře (mělo by mu teď být tak 2 a pul měsíce), ale jak jsme se tak bavily, tak s ním mají i dost velké potíže. Věší se jim na záclony, hryže je do krve, šplhá po nich jako po stromech a snaží se všem ukousnout nosy, nebo když někdo okolo prochází, tak jim loví nohy. Mají ještě 6letého pejska, ten je z něj chudák taky na prášky. Myslíte, že by mohlo pomoct, kdybysme Honzíka s Borískem seznámili? Že by mu mohl třeba po kočičím vysvětlit že kousat se nemá při hře moc a nebo že nosy nejsou k jídlu. Napadlo mě to právě kvůli tomu jak je Honzík bezkonfliktní a Sellynku kousat odnaučil, myslíte že by to mohlo pomoct? Nebo to radši v zájmu obou zkoušet nemáme?
Nové fotky nemám, ale nějaké udělám :) nějak doma nejsme nikdo schopni koupit baterie do foťáku :) Pokud byste pro mě měla nějaké rady, nebo výtky v péči, budu ráda, přecijen chci pro obě své kočky to nejlepší.
Mějte se zatím pěkně a hodně štěstí na umisťovací výstavě.

4.1.2013:
Dobrý den,
posílám vám slíbené nové (dnešní) fotky Honzíka a i pár fotek Honzíkovo kamarádky Sellynky :) jen nám trochu ten Honzík doma kyne do větších rozměrů i přesto, že hodně aktivně běhá po venku.
Sellynce bylo kolem vánoc veterinářkou předpovězeno onemocnění FIP, ale horečky opadly, znovu začala pořádně jíst tak to vypadá hodně nadějně. Honzíka i jí jsme měli do dneška izolované od sebe kvůli tomu podezření na FIP, ale kvůli zvratu v jejím stavu k lepšímu (což jak jsem pochopila se u FIP nestává), jsme je zase dali k sobě.
Honzíka jsme celou dobu po zjištění jak to vypadá se Sellynkou kontrolovali, ale on vypadá v pořádku, vzkvétá a hlavně se cpe k prasknutí :) málo lidí mi věří že ten obrovský šestikilový kocour je starý 11 měsíců. Třeba to mají v genech, Alfík je taky takový obr?
Doufám, že nebyla chyba dát je znovu k sobě, ale Honzík furt škrábal na dveře, že za Sellynkou chce a ona se teď taky zdá spokojenější.

11.3.2013
Dobrý den,
posílám vám nové fotky toho našeho lumpíka Honzíka.
Bohužel teď si nemá moc s kým hrát, protože Sellynka je dlouhodobě nemocná a nejvíc jen polehává a odpočívá(nejdřív podezření na FIP, ale nakonec chronické selhávání ledvin - a jednu ledvinu už má hodně špatnou), na zábavu nemá moc náladu. Zato Honzík, ten je jak buk zdravej, jemu se snad všechny neduhy vyhýbají obloukem :)
Je chytrý jako opice, učenlivý (snažím se ho naučit aportovat, docela mu to jde, ale jen když chce :D) a energie má na rozdávání (právě proto ho to učím a furt mu házím míčky), vyloženě neproblémový kocourek, s každým kočičím obyvatelem vychází, je pozorný k marodící Sellynce a často jí čistí kožíšek, je nesmírně hodný.
Jediný s čim teď máme potíže je, že, tak jako přestal používat záchodek a chodí ven, tak asi zapoměl k čemu je škrabadlo a začal nám drbat koberce. Když mu začnu vysvětlovat, že škrábe se na škrabadle, a dám mu na něj packy, tak mi přijde že jeho veškerá učenlivost je fuč, kouká na mě jako bych spadla ze stromu a stejně jde příště zase škrábat koberec :(
Ale jinak je všechno OK a je to náš velký poklad a zlatíčko.
Mám ty moje kočky nesmírně ráda a za Honzíka vám budu vždycky vděčná.

10.6.2013:
Dobrý den,

tak vám zase po 3 měsících píšu, snad vám to nevadí :) a v příloze posílám i nové Honzíkovy fotky.
Honzík se má skvěle, zdravý jak řípa a největší krasavec ve vesnici. Jen bez Sellynky se nudí, fakt to na něm jde vidět, občas se tak prochází po baráku s takovým výrazem "nevím co bych vyváděl". Usilovně se snaží Mícu a Zrzka přemluvit k hraní, ale ani jeden nechce a začínáme to tu mít trochu vyhrocený :( (zatím ještě nemám dovoleno přivést mu kamaráda, když máme dohromady kočky tři).
Když zrovna není venku, mám ho furt za patama. Chodí se mnou zalévat zeleninu, vynášet odpadkový koš a úplně nejradši se mnou vytírá, protože během vytírání může lovit hadr na podlaze.
Vždycky když něco chce, začne bouchat packama o dveře vedlejšího pokoje, jenom mi nějak už pak nenaznačí co vlastně chce :) a sedí a čeká že to asi vím :). Je z toho trochu tipovací soutěž: zabuší packama, tak jdu dolu mu dát kapsičku, a když buší za 5 minut znovu, tak vím že jsem se netrefila a že chce něco jiného, občas s ním takhle chodím po domě i půl hodiny než zjistím co vůbec chce, že mě už párkrát napadlo jestli to nedělá naschvál, aby se neprocházel sám :)

Ale je zlatý, a je to ten jediný na světě.
Mějte se pěkně,
Mirka V.

 


 

Fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz. a další fotky z nového domova zde

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář