Zrzavý kocour Osvald se narodil kočce v chatové osadě Lučina. Kočka tam nechala koťata a pak už se neobjevila. Koťat bylo původně pět, jedno se ztratilo, čtyři koťata přivezla paní, která má od nás Chulia, k nám. Osvald je hodný, pohodový kocour a velký mazel. S ostatními kočkami nemá problém, je tedy vhodný jako společník k podobně staré kočce do bytu nebo do domku se zahrádkou. 17.2.2013 byl Osvald umístěn do Brna ke kocourkovi do bytu.

Děkujeme Vlastě Kocmanové & Majdě, Heidi, Páté, Sněhurce, Báře, Mie a Matesovi, že Osvalda během jeho pobytu u nás podporovali formou  adopce na dálku.

Fotky Osvalda z doby jeho pobytu u nás najdete zde.

Z jeho nového domova máme tyto zprávy:

17.2.2013:
Dobrý večer, Osvald byl v autě hodný, ale hodně rychle dýchal. Doma se schoval za lednici, až před chvílí se přemistil na záchod. Maxe máme zatím v jiné místnosti.

18.2.2013:
Dobrý večer,
posílám zprávu o Montym (dříve Osvald). V noci jsem ho slyšela občas mňoukat a jednou mě dokonce probudila rána - shodil keramický květináč, aby se dostal na garnýž. Opět strašně rychle dýchal, stejně jako včera. Ráno z kuchyně utekl do pokoje, kde si zalezl za stěnu. Za celý den vykoukl asi 3x a hned se zase schoval. Na mého původního kocoura Maxe syčí, když se náhodou uvidí. Ale dělá mi starost, že Montík za celou dobu, co jsme si ho přivezli ještě nebyl na záchodku, ani granulek neubylo a předpokládám, že vody také ne..
V příloze jsou dvě fotečky. První je ze včerejška, kdy byl ještě schovaný na záchodě a druhá z dnešní noci, když si lehl na tu garnýž. Pořád je takový ustrašný, chudáček.

Tentýž den o něco později:
Tak mám dobrou zprávu!
Před chviličkou Monty (Osvald) vylezl a Maxík seděl před ním a nic, nesyčel ani jeden. Montík chviličku seděl u stojanu s kytkama a pak hned zamířil k papyrusu a chvíli jej kousal. Pak sem tam popocházeli za sebou, Maxík občas zavrká jako holoubek. A teď byl Monty konečně i na záchodku, tak mám moc radost!:) Max ho očichává, občas se Montík nechá, občas zasyčí, ale teda pokrok:)

21.2.2013
Dobrý den,
hlásím, že je to den ze dne lepší:) Předevčírem, když jsem ležela, přišel Montík do ložnice, zamňoukl a šel papkat granule. Potom pořád vrněl, "šlapal zelí", a otíral se o židli. Zkusila jsem ho pohladit a podařilo se:) Je to teda velký mazel, pořád mě v noci budil, abych ho hladila - aji otíral hlavičku o vystrčené nohy.. Ráno se mi sice neukázal, byl zase schovaný za stěnou, ale jak jsem přišla ve 12. domů, tak za chvíli byl u mě a nechal se zase hladit. Zvuků se pořád hodně leká, ale vychází z úkrytu stále častěji:)
 
Fotky z nového domova najdete odtud dál doprava.