Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozárka(04)

11. 4. 2010

ObrazekKrásná tříbarevná kočička Rozárka hledá nový domov z rodinných důvodů. Je velmi přítulná, hravá, s každým je hned kamarádka, vůči ostatním kočkám absolutně bezproblémová, vhodná i k dětem.  Rozárka byla 11.4.2010 umístěna ke kocourkovi Matýskovi do Prahy.

Děkujeme paní Martině Hradilové, která Rozárku během pobytu u nás podporovala formou adopce na dálku.

Z nového domova máme tyto zprávy:

11.4.2010:
Rozárka je v pořádku, prozkoumává nový domov, zatím se ještě dost schovává. Matýsek ji sleduje a očichávají se, žádný konflikt nenastal.

12.4.2010:
Dobrý den do Hodonína i do Chýně,
jsem ráda, že mohu poslat dobré zprávy. Rozárka celou noc pečlivě prozkoumávala svůj nový domov a prošla snad každičký centimetr, a to všechno pod dohledem kocourka Matýska. Zchroupala také pár granulí. V noci se začala osmělovat, několikrát vyskočila na postel a nechala se hladit. Ráno se dalšího hlazení ještě zase bála, ale kolem poledne z ní strach spadl a začala se mazlit, vinula se kolem nohou, nechala se drbat a hladit a pořád neměla dost. Je sice ještě opatrná, ale prochází se bytem se vztyčeným ocáskem a zdá se, že rychle ztrácí ostych. S Matýskem to dopadlo dobře, kromě jednoho zasyčení včera večer žádné konflikty nevypukly. Většinou se drží v uctivé vzdálenosti od sebe, ale čas od času se pekně zblízka očichají. Pořád po sobě koukají, je vidět, že jeden druhého zajímá. Tak doufáme, že dobré vztahy vydrží a ještě se zlepší.
Máme jen jeden problém, který nám dělá starosti. Zatím nechce jíst, i když jsme vyzkoušeli už troje granule i konzervy a paštiky a maso i různé pochutiny. Snad je to přechodné ze stresu a doufáme, že se to co nejdříve srovná.
V neděli se chystám zajít na výstavu, kde budete, tak poreferuji osobně, jak se Rozárce daří. Také pořídím nějaké fotky a pošlu vám je.
A ještě jsem vám chtěla říci, že taková nádherná kočka, jako je Rozárka, by mohla hned dělat reklamu na váš útulek. Čisťounká, načesaná, dobře živená, prostě kráska. Děkujeme vám za báječnou kočičku, která nám, jak doufám, bude dlouho dělat radost.
S pozdravem a přáním krásných domovů pro další vaše svěřence.

13.4.2010:
Řekla bych, že Rozárka už je tu jako doma, jen je ještě přece jen trochu opatrná, jak jsem psala včera, ale to je jasné, vždyť je tu teprve třetí den. Možná, že v noci už nějaké granule jedla, ráno bylo vidět, že z misky dost ubyly a Matýsek na ně zas tak moc není, tak snad to byla ona. Konkrétně to byly RC 33 Sensible. Kromě toho máme nasypané ještě Purina ONE Natural Balance kuřecí a Perfect In Home. Čas od času kupuji i DM Exquisite s lososem, ty jsou u nás taky oblíbené, tak je zase zkusím. Napište mi, prosím, jaké konkrétní měla Rozárka v oblibě, opatříme jí je.
Díky za tip s DM tyčinkami. Máme je doma, je to Matýskova oblíbená pochoutka, teď jsem to byla zkusit a Rozárka tyčinku zblajzla s chutí, tak jsem moc ráda, že jí mám co dát na mls.
Samotnou mě překvapilo, jak rychle se kočička aklimatizovala, je skvělá. Dnes ráno už s Matýskem předvedli pořádnou vzájemnou honičku celým bytem. Tak to bývalo i s předchozím kocourkem, dokud byl zdravý. Sama už si chodí pro pohlazení, používá záchodek, pije z fontánky a s oblibou zabírá Matýskova milovaná místečka :-). Mám z ní radost.
Přeji vám krásný den.

19.4.2010:
Dobrý den,
posílám pozdrav do Hodonína a přeji krásný den. Bylo mi líto, že jste včera na výstavu nedorazili a nemohla jsem vám tak povyprávět o Rozárce osobně, ale takové věci se bohužel stávají, technika nad námi někdy zvítězí. Věřím, že příště to vyjde, a všem kočičkám, které se tak do Prahy nedostaly, přeji, aby si přesto rychle našly pěkné nové domovy.
Rozárka se má moc dobře. Zabydlela se tak, že to vypadá, že je tu odjakživa. Už normálně baští, granulky má nasypané na dvou místech a během dne si vícekrát chodí zchroupnout, takže v součtu to za celý den vydá takovou normální porcičku. Několikrát za den se chodí napít z fontánky. Kromě masových tyčinek (mají skutečně velký úspěch), na které jste nás upozornili, jsme přišli ještě na jednu pochutinu, která jí moc chutná - syrový žloutek. Tak ho občas trochu dostane.
S Matýskem má bezproblémový vztah, ráno a dopoledne se pěkně prohánějí celým bytem, odpoledne se obvykle každý uloží na některé své oblíbené místečko a vyspávají.
Jinak je to moc mazlivá kočička, chodí si pro pohlazení, často vyskočí na klín, strká hlavičkou do brady, otírá se o obličej, "šlape" a nechá se mazlit. Přede a tváří se při tom naprosto blaženě
Posílám i pár foteček, na některých kterých uvidíte i kocourka Matýska. Máme z nich z obou velkou radost, jak se pěkně shodli.

4.5.2010:
Dobrý den, Lucie,
posílám nové fotky Rozárky. Asi vidíte, že prostředí na nových fotkách je jiné, než na těch minulých. Rozárka i s Matýskem byli první tři týdny v bytě u mojí maminky tady v Praze, protože u nás se dělaly nějaké úpravy a opravy a pro kočičky tu nebylo bezpečno. Už je všechno hotové a kočičky se tak mohly konečně přestěhovat do svého "trvalého bydliště". Matýsek, který je tady doma už šestý rok, hned Rozárce všechno ukázal, takže ta tu byla zorientovaná za pár hodin. Je to zlatá kočička, dobře baští a vzorně chodí pít, granulky uzobává celý den, chutnají jí masové kočičí tyčinky - ty sní dvě, někdy i tři za den. A přibližně ob den dostává trochu rozšlehaného vajíčka, to jí taky moc chutná. S Matýskem si rozumí. Jak jsem psala už minule, pořádají honičky a závody, pak se očichají a dotknou nosem a zavládne klid a mír. Často spolu sedí na okně a vyhlíží do zahrady. K odpočinku a ke spánku zabrala neomylně Matýskova oblíbená místečka. Trochu jsme se obávali, aby kvůli tomu nevypukla nějaká nevraživost a bitky, ale Matýsek docela ochotně ustoupil a našel si jiná. A je to mazlivka mazlivá, moc ráda se nechá mazlit a hladit, při každém pohlazení zavrká a při mazlení přede jak motůrek. Teď už můžu přiznat, že moje počáteční tajné obavy z osvojení dospělé kočičky k dospělému kocourovi byly úplně liché. Jsem šťastná, že jsem se tak rozhodla.
Mějte se krásně a až udělám další fotky, zase pošlu.

8.6.2010:
Dobrý den, Lucie,
zdravím do Hodonína a po nějaké době se zase ozývám s novinkami o Rozárce. Rozárka se má dobře a vlastně ani žádné zvláštní novinky nemáme. S Matýskem si žijí svůj kočičí život a jsou spokojení. Občas pořádají manévry a honí se, to pak Rozárka žene Matýska před sebou po schodech, až se jim za patami práší. Ale je to všechno v dobrém. Odpoledne obvykle oba lenoší na křeslech v ložnici v patře, tam mají absolutní klid. Nebo se vyvalují v přízemí na parapetu a teď, když už je konečně hezky, lenoší taky na venkovním parapetu, ale samozřejmě za sítí, aby neutekli. Rozárka dobře baští. V poslední době změnila mazlící zvyklosti a teď se nejradši mazlí v koupelně na předložce mezi vanou a umyvadlem, nevynechá jedinou příležitost ani ráno, ani večer, a užívá si to skutečně naplno. Někdy se při mazlení tak rozvášní, že až kouše do rukou. Takže se nám teď mytí trochu protáhlo. Minule jsem ještě zapomněla napsat, jaký jsme s ní měli zážitek při převozu z jednoho bytu do druhého. Byla při přesunu tak akční, že doslova rozervala látkovou přepravku (takovou tu tašku na kočky), která je tím pádem úplně k nepotřebě. Definitivní velkou díru, kterou se prosoukala, do ní naštěstí udělala až v předsíni, přesně ve chvíli, kdy se za námi zavřely dveře. Takže jsem pro jistotu zakoupila druhou plastovou přepravku s kovovými dvířky, ta bude určitě bezpečnější! Jinak je moc hodná, nemáme s ní nejmenší problémy a věřím, že je u nás spokojená. Je to zlatíčko.
Přeji vám krásné a konečně letní dny.

2.8.2010:
Dobrý den, Lucie,
tak po nějaké době zase posílám pozdravy od Rozárky z Prahy. Rozárka se má dobře. Červencová vedra přežili s Matýskem bez úhony, prostě leželi ve stínu a nedělali nic, skoro se ani nehýbali. Jakmile se ochladilo, zase ožili. Večer, když je chládek a příjemně, tak oba s Matýskem sedávají nebo lehávají na okenním parapetu a sledují cvrkot v zahradě. Z Rozárky se vyklubala velká lovkyně můr, spolehlivě vychytá všechny, které nám nalétají do pokoje. Ráda provokuje Matýska, takže je z toho někdy honička a občas i trochu šermování a zavřísknutí, ale pak si ťuknou nosem o nos a je zase klid a mír. Je to holka nebojácná, když k nám někdo přijde, hned ho jde prozkoumat a nechá se i pohladit. Pořád se ráda mazlí ráno a večer v koupelně na předložce u vany. Popravdě řečeno, jsem na to už tak zvyklá, že když někdy nepřijde, je mi to divné. V poslední době si udělala hlavní pelíšek z mé židle u psacího stolu, takže občas nemám při práci kde sedět. Je moc hodná, dobře baští, je v pořádku
Teď v srpnu budou mít oba dva s Matýskem narozeniny, Matýsek 6 let a Rozárka 3 roky, tak to určitě oslavíme nějakou dobrůtkou.
Přeji vám krásný zbytek prázdnin a hodně umístěných kočiček.

5.10.2010:
Dobrý den, Lucie,
po nějaké době se zase ozývám do Hodonína s pozdravem od Rozárky z Prahy. Rozárka s Matýskem prožili pěkné léto, jsou v pořádku a mají se dobře. Pořád spolu žijí v klidu a míru prokládaném občasnými honičkami a šermovačkami, které uhasnou stejně rychle, jako vzplály, a zavládne zase klid. Rozárka vymyslela novou hru. Jednou jsem pověsila šaty na židli (viz foto), ona se za ně schovala a vyrážela zpod židle na všechno, co se mihlo kolem. Tak jsem zkusila házet kolem židle klubíčko a nová hra byla na světě. Šaty, kterým ataky kočičích drápů přece jen nedělaly moc dobře, jsme nahradili kusem tenké látky a takhle teď "sportujeme" každý den. Snažím se nalákat i Matýska, ale ten je líný a sleduje naše počínání obvykle s despektem. Předminulý týden jsme byli s Rozárkou i s Matýskem na očkování a na takové té základní každoroční prohlídce (oči, uši,zuby, břicho a poslech plic a srdce), takže Rozárka už má kartu na naší veterině. Oba jsou zdraví, jen Matýska čeká ještě čištění zubů (což mu nijak nezávidím). Očkování zvládli dobře, jen druhý den byli oba unavení a hodně spali. Myslím, že Rozárka měla i trochu teplotu, měla dost teplá ouška. Ale další den už byli oba OK. A včera jsem jim dala odčervení, což se jim vůbec nelíbilo, ale teď už mají všechno to léčení za sebou. Jinak nejsou žádné novinky, vše je při starém a to je vlastně dobře.
Posílám zase pár fotek a přeji vám s kočičkami málo starostí a hodně radostí.

21.12.2010:
Dobrý den,
všem do Hodonína posílám moc pozdravů a přání krásných Vánoc od Rozárky s Matýskem. S Rozárkou je všechno při starém a to je vlastně dobře. Má se, princeznička, moc fajn. S Matýskem vedou vcelku poklidný kočičí život. Občas se pěkně proženou bytem a dusají při tom jak stádo koní, sem tam padne i nějaká ta facka, ale Rozárka se nedá, zasyčí a hned si zjedná pořádek. A za chvíli je všechno zapomenuto, očichají se z obou konců a jdou spokojeně vyspávat do pelíšků. V noci mi Rozárka často spává na peřině a to pak po mě několikrát za noc šlape a chce se mazlit. Je to taková přítulná a moc hodná kočičí holčička. Teď v zimě moc ráda sleduje, jak za oknem sněží a jak se slétají ptáci na krmení. Taky ráda honí klubíčko, když jí ho házím. Je to holka odvážná a společenská, když k nám někdo přijde, hned se na něj jde podívat a vždycky slaví velký úspěch, protože se každému líbí. Posílám vám pár fotek z poslední doby (z listopadu a prosince) a přeji krásné svátky a hodně štěstí a spokojenosti vám i všem vašim chlupatým svěřencům v novém roce.

11.4.2011:
Dobrý den, Lucie,
všem vám do Hodonína posílám pozdrav od Rozárky a Matýska. Přesně dnes má Rozárka první přineseniny, právě před rokem 11. dubna k nám od vás přišla. Má se moc dobře. Pořád ráda provokuje Matýska, až ho svede k pořádné honičce přes křesla a po celém bytě a někdy i k menší pranici, která ovšem končí smírem. V noci po nás chodí šlapat do postele, mazlí se a přede a když ji přestaneme hladit, kouše do rukou. Je to holka nebojácná, s nadšením vítá každou návštěvu, při práci asistovala například instalatérům, agentovi od elektrických podniků, kontrolorce topení apod. Nedávno jsem koupila dva kátké kočičí tunely, svázala je do jednoho dlouhého a Rozárka nadšeně lítá tunelem sem a tam, to ji moc baví. Ráda se honí také za klubíčkem a občas lítá po bytě sama od sebe a vydává hluboké hrdelní zvuky jako tygr. A když se rozhodne, že nastal čas mazlení, nemůže se nabažit. Je to zlatá kočička, moc hodná a miloučká.
Posílám pár fotek z posledních měsíců a všem vám přeji krásné Velikonoce.

7.7.2011:
Dobrý den, Lucie,
po nějaké době se zase ozývám s novinkami od Rozárky. Rozárka s Matýskem mají už pár týdnů nového kamaráda. Koncem května jsme si z jednoho pražského depozita vzali kocourka, kterému říkáme Filip, takže se naše smečka rozrostla na tři kousky. Je to tříletý obrovský dlouhosrstý černý kocour, kterého provozovatel depozita našel na zahradě se zlomenými krčky stehenních kostí, takže kocourek nemohl chodit. Ujal se ho, zařídil mu operaci nohou a vyléčil ho tak, že na Filipovi dnes vůbec není znát, jaký těžký úraz se mu stal. Protože je to původem pouliční rváč a bijec, chová se někdy trochu zbrkle, ale v jádru je moc hodný, přede, jen se ho dotkneme, dobře baští, je hravý a chodí za námi jako pejsek. S Rozárkou a Matýskem vychází dobře. Občas si sice vzájemně uštědří nějaký ten štulec, ale jinak žijí v úplném poklidu. Rozárka se s ním často honí a je to legrace pozorovat, protože Filip je takový malý medvěd, je asi tak dvakrát větší a těžší (váží 6,5 kilo !) než Rozárka, což ještě umocňuje dlouhá srst, ale ona je holka odvážná, vůbec se ho nebojí a ještě ho sama někdy chodí škádlit a lákat k honičce. Trochu jsem se bála, co právě ona řekne třetímu přírůstku, a měla jsem strach, abych jí příchodem Filipa nějak nezkazila život, ale zdá se, že ji to naopak docela baví. Jinak se má pořád stejně dobře, je to taková zvědavá šmejdilka, ráno a večer se pravidelně a důkladně mazlí. Dál už svou smečku určitě nebudeme rozšiřovat, ale jsme rádi, že ty naše tři, tolik různorodé, kožichy máme.
Pro ilustraci posílám odkaz na původní nabídku Filipa (původně se jmenoval Felix) na KOL 
Kočky-online a v příloze posílám zase pár foteček ze života naší smečky.
Přeji vám všem krásné léto.

27.9.2011:
Dobrý den do Hodonína,
posílám pozdrav od Rozárky, spokojené kočičky-princezničky, která se má moc dobře. Rozárka si bohužel trochu zkomplikovala léto. V červenci si při domácí kočičí honičce zlomila prst na zadní nožce. Přišli jsme na to tak, že najednou chodila jet po třech, nožku nosila ve vzduchu, a když jsem se jí na to chtěla podívat, tak na mě syčela a vrčela a hrozně křičela. Bylo vidět, že ji to moc bolí. Tak jsme hned jeli na veterinu, tam jí udělali rentgen a zjistili, že je to zlomený nosný prst. Verdikt zněl pevná bandáž nejméně na čtyři týdny. Udělali jí pěkný pevný obvaz na celou nohu a vždycky přibližně po deseti dnech jsme jezdili na převaz a kontrolu. Rozárce se obvaz samozřejmě zpočátku vůbec nelíbil, snažila se ho zbavit a byla i docela agresivní. Ale postupně si zvykla a běhala i s obvazem, jako by nic. Nakonec ho měla pro jistotu pět týdnů, aby se to spolehlivě zahojilo. To všechno už je ale jen vzpomínka, bandáž je dávno dole, Rozárce nožka už zase pěkně zesílila a dorostla jí na ní znovu srst. Už zase běhá a skáče bez jakýchkoli následků.
Asi před dvěma týdny jsme koupili veliké škrabadlo, z kterého měla nějvětší radost právě Rozárka. Přes něj se dostane i na skříň, a protože je to šmejdilka zvědavá, tak je tam každou chvíli. A když na to přijde, hájí si škrabadlo i před oběma kocoury, kteří to nakonec raději vzdají a počkají si, až je tam volno
Přikládám i pár fotek, uvidíte na nich i Rozárku se zavázanou nožkou. Fotky se škrabadlem budou až příště, ještě je mám ve foťáku.
Mějte se všichni moc pěkně a kdybyste jeli do Prahy na některou podzimní výstavu, tak se tam určitě uvidíme.

21.12.2011:
Dobrý den všem do Hodonína,
blíží se už druhé Rozárčiny pražské Vánoce, a tak vám všem Rozárka posílá pěkný pozdrav. Je v naprostém pořádku. Dobře baští, je zdravá a nadále vládne pevnou tlapkou oběma kocourům. Pokouší je, je iniciátorkou bytových honiček a šermovaček u tunelu, často neohroženě hájí (a uhájí) škrabadlo. Líní kocourci se tak alespoň trochu proběhnou. Jinak ale žijí všichni tři ve vzájemném míru. Je to i proto, že v posledních týdnech se obří kocour Filípek, kterého jsme si vzali v květnu a který byl zpočátku dost prudký, hodně uklidnil a stává se z něj pomalu, ale jistě pravý gaučák a kliďas, takže ve smečce všeobecně vládne mír. Rozárka je pořád stejný mazlíček (když má chuť), v noci po nás pořád chodívá šlapat, je ukecaná a celkově je to veselá kočička. Prostě naše princeznička.
Posílám pár dalších fotek a přeji vám všem, kočkám dvounohým i vícenohým, krásné Vánoce a šťastné vykročení do dalšího roku.

3.4.2012:
Dobrý den, Lucie,
posílám z Prahy velikonoční pozdravy od kočičky Rozárky a jejích dvou kocouřích parťáků. Kočička je spokojená a má se moc dobře. Vlastně ani nemám žádné novinky, všechno je při starém jako vždy, Rozárka je zdravá a v naprostém pořádku a pevnou tlapkou vládne svým kocouřím kámošům. Ráda se s nimi honí a kočkuje, ale když se jí něco nelíbí, tak na ně zasyčí a hned si zjedná pořádek. K nám je nyní velmi mazlivá. Nemá ráda chování v náručí, ale má už svoje "mazlící" místečka a na nich vydrží dlouho a dlouho a nechá se hladit a drbat po celém tělíčku, nakrucuje se a převaluje se a hodně hlasitě přitom přede. Zjevně jí to dělá moc dobře.
Zimu, hlavně ty extrémně studené dni, strávili všichni povalováním na topení nebo někde v jeho těsné blízkosti, ale teď už se všichni cpou k otevřenému oknu, aby mohli nasávat jarní vzduch. Nedávno jsem koupila macešky k zasázení, přinesla jsem je domů a než jsem je stačila odstranit Rozárce z dosahu, tak mi je pěkně okousala. Ona je na všechno zelené jak ďas, musím dávat pozor, aby se nezakousla do něčeho jedovatého. Dokonce jsem si koupila knížku o jedovatých rostlinách a u všech kytiček, které se nám ocitnou v bytě, zkoumám, jestli jsou bezpečné. Ven Rozárka naštěstí nechodí, takže tam nebezpečí nehrozí.
Na vašich stránkách jsem si všimla, že se zase chystáte na výstavu do Chval. Určitě se tam půjdu podívat, tak se zastavím u vašich klecí a předám pozdravy od Rozárky osobně.
Mějte se v Hodoníně všichni krásně, dvounozí i čtyřnozí, a přejeme vám krásné Velikonoce.

20.12.2012:
Dobrý den, Lucko,
uběhl další rok a tak zase posíláme s Rozárkou do Hodonína pozdrav s přáním krásných Vánoc a šťastného vykročení do roku 2013. Jsem moc ráda, že můžu napsat, že s Rozárkou je všechno "při starém", to znamená, že Rozárka se má dobře, je spokojená, zdravá, dobře baští a jako obvykle vládne pevnou pacičkou svým parťákům Matýskovi a Filípkovi. Je to velká šmajchlířka, miluje hlazení, drbání a ducání hlavičkou a když to na ni přijde, dokáže to vydržet do nekonečna a přitom krásně vrní. Od léta si navykla přijít v noci spát ke mně do postele a můžu říct, že mě každou noc potěší, když mě probudí, jak mi šlape po nohou a pak se spokojeně ukládá k spánku.
Posledních pár týdnů máme trochu rušno. Na zahradu se nám totiž přitoulal mimořádně plachý kocourek. Už od loňské zimy k nám chodil na jídlo, ale moc se bál, schovával se a utíkal. Zjistili jsme ale, že mu chybí levá zadní noha a ocas a byl značně hubený. Skoro rok trvalo, než jsme ho - hlavně za pomoci jídla :-) - přesvědčili, že se nás nemusí bát. Nechali jsme ho naočkovat, vykastrovat, vyléčit ušní svrab a odčervit a vzali jsme ho domů, protože venku by to s takovým hendikepem měl asi moc těžké. Říkáme mu Toníček a máme ho doma už cca čtyři týdny. Kamenem úrazu ale bylo, že si s Rozárkou vzájemně naprosto nepadli do oka. Zpočátku jsme museli Toníčka dokonce oddělovat, jinak při setkání s Rozárkou vypukl pěkný "bengál" - řev, syčení, vrčení, divoké výpady z obou stran. Dělalo mi to velké starosti, protože jsem nechtěla Rozárku tak stresovat, ale na druhou stranu je mi jasné, že asi není jednoduché udat takto hendikepovaného dospělého kocourka do dobrých podmínek a do milujících rukou. On je u nás navíc spokojený. Teď už ale několik dní pozoruji velké zlepšení, zdá se, že se situace postupně skutečně uklidňuje, už se zdaleka tolik nevrčí, kočky už se neplíží a vzájemné setkání už mnohdy projde bez výpadu, jen trochu zrychleným krokem. Tak moc doufám, že už můžu věřit tomu, že tu Rozárka bude brzy spokojeně vládnout pevnou pacičkou třem kocourům.
Posílám pár fotek, zrzeček, kterého na fotkách uvidíte, je právě Toníček.
Tak ještě jednou přeji krásné Vánoce Vám všem i všem Vašim kočičkám, ať brzy najdou krásné domovy s plnou mističkou, měkkým pelíškem a rukou, která hladí.


22.12.2013
Dobrý den do Hodonína,
pomalu končí další rok, a tak vám všem chceme spolu s Rozárkou popřát krásné Vánoce a hodně štěstí v novém roce. Rozárka se má jako vždycky dobře. Stejně jako dřív vládne přísnou packou všem třem kocourům. S Toníčkem se ještě pořád tak úplně nesmířila, a to už je to rok, co je Toník u nás. Často na něj hudruje a syčí, Toník se toho pochopitelně chytí a celé to skončí vřískáním a křikem, hlavně ze strany Rozárky. Nejednou padne i nějaká ta facka. Ale za chvíli je naštěstí zase ticho po pěšině. I když jejich vztah není ideální, za ten rok se to hodně zlepšilo, tak doufám, že jak půjde čas, bude se to i dál pomaličku zlepšovat. S ostatními dvěma kocoury má vztahy pořád dobré, i když je na ně přísná :-). Je spokojená, dobře jí chutná a je z ní velká mazlivka.
Posílám pár fotek, všechny jsou letošní, byly focené od léta až do teď do prosince.
Ještě jednou vám všem přeji šťastné a klidné svátky.
Lucie a Rozárka, Matýsek, Filípek a Toníček

23.12.2014
Dobrý den do Hodonína,
posílám vánoční pozdravy od Rozárky, která u nás letos oslaví už páté Vánoce. Rozárce se daří dobře, je zdravá a spokojená, velitelka tří kocourů a ke mně moc mazlivá. A pořád stejně krásná. S Toníčkem se bohužel neskamarádila, i když je to o moc lepší, než na začátku, přesto spolu pořád bojují a honí se a Rozárka při tom občas vříská jak na lesy, i když se jí nic neděje :-). Vypadá to ale, že to ani jednomu z nich nevadí. Rozárka se i tak s oblibou vyvaluje na zádech u topení, okupuje parapety a křesla a spává v posteli. A divočák Toníček honí i ostatní kocoury, on už je prostě takový. Ti si z toho ale moc nedělají a jsou při honičkách potichu.
Letošní rok byl smutný, zemřela mi maminka, která tu se mnou poslední dobou víceméně bydlela. Měla kočičky moc ráda, takže přišly o jednu milující duši a o hladící ruce. Musím jim to teď tedy vynahrazovat. Příští rok nás čeká velká změna. Po rekonstrukci se budu stěhovat ze svého domu do bytu po mamince, kočičky samozřejmě půjdou se mnou. Myslím, že si zvyknou bez problémů, už to tam znají, dříve tam občas bývaly u maminky, když jsem byla někde pryč.
Nějak jsem teď zanedbala focení, nemám bohužel žádné nové fotky, ale já něco teď přes svátky nafotím a ještě pošlu, abyste viděli, jak se moje princeznička má.
Přeji Vám krásné Vánoce a hodně štěstí a zdraví v novém roce. A všem Vašim kočičkám hodně lásky a krásné a šťastné domovy.
Lucie a Rozárka, Matýsek, Filípek a Toníček

8.1.2015
Dobrý den, Lucie,
jak jsem o Vánocích slíbila, posílám ještě pár aktuálních fotek Rozárky. Je pořád stejně krásná, prostě moje zlatá holčička.
Ještě jednou přeji všechno nej v novém roce.

11.4.2015
Dobrý den,
11. dubna, je to právě pět let, co k nám přijela Rozárka. Vážila dlouhou cestu z Hodonína do Prahy a věřím, že toho nikdy nelitovala. Tenkrát to byla ani ne tříletá mladá slečna, dnes je to skoro osmiletá dáma v nejlepších letech. Posílám pár aktuálních fotografií a přeji všem Vašim kočičkám krásné domovy.
Zdravím s celou naší smečkou.
Lucie F. a Matýsek, Rozárka, Filípek a Toníček

Kočky SOS:
Že Rozárka nikdy nelitovala, tím jsme si naprosto jisté a děkujeme!

19.7.2015
Dobrý den do Hodonína,
posílám letní pozdrav od Rozárky a jejích kamarádů. Jak jsem avizovala již ve vánočním pozdravu, letos nás čekalo stěhování z domu do bytu po mamince v rámci Prahy. Tato "šílená" akce tedy před třemi týdny zdárně proběhla a teď už všichni bydlíme ve velkém rekonstruovaném bytě. Všechny čtyři kočičky to zvládly skvěle, myslím, že z toho vůbec nebyly stresované, zalezlé byly jen první večer, což je celkem pochopitelné, ale druhý den už všechny pochodovaly po bytě, očichávaly a hledaly si svoje budoucí místečka. Musím říct, že na rozdíl ode mne :-) měly velkou radost ze 40 krabic naskládaných v obýváku, schovávaly se mezi nimi, lezly po nich, byl to jejich velký kočičí hrad. Krabice už jsou ovšem pryč a byt pomalu, ale jistě, nabírá obyvatelnou podobu. Kočky si krásně zvykly, už jsou tady úplně doma, jako kdyby tu bydlely odjakživa. S radostí musím říct, že se dokonce i zlepšily vztahy "staré gardy" s Toníčkem, nějak se to zklidnilo a už po sobě zdaleka tolik nejdou. No a Rozárka je jako obvykle zdravá a spokojená, prostě moje zlatá kočička. Posílám i pár fotografií celé smečky z nového domova. Přeji vám krásné léto a hodně krásných domovů.
Lucie

1.1.2016
Dobrý den do Hodonína,
rok se s rokem sešel a Rozárka přeje všem kočičím "tetám" a všem kočičkám do Hodonína hodně štěstí a zdraví po celý rok 2016, tetám hodně elánu a uspokojení z práce s kočičkami a kočičkám dobré lidi a krásné nové domovy.

rozarka400.jpgRozárka u nás oslavila už své šesté Vánoce. Po letním stěhování je ona i její tři kocouří parťáci už dávno zabydlená a spokojená. Myslím, že byla nadšená z těch různých řemeslníků, kteří se tu objevovali na různé dodělávky v bytě. Na rozdíl od kocourů, kteří jsou strašpytlové a pokaždé, když někdo přijde, se vytratí, Rozárka se hned za chvilku objeví a všechno pečlivě prověří. Zkontroluje brašny s nářadím a donesený materiál a pak jde hned dohlížet na samotnou práci :-) Zrovna tak, když přinesu jakýkoli nákup a tašku odložím v předsíni, hned je podrobena kontrole. Na fotkách uvidíte, jak ještě v tašce prozkoumávala nový břečťan.
Tak ještě jednou přeji dobrý rok a zase se ozveme.
Lucie F. a Rozárka, Matýsek, Filípek a Toníček

28.1.2016
Dobrý den do Hodonína,
musím se s vámi podělit o pár pěkných fotek Rozárky a o situaci, která mě krásně pobavila. Objednala jsem si kobereček do obýváku. Dnes mi ho přivezli, byl složený v krabici. Ani jsem ho nestačila umístit, jen jsem ho provizorně hodila na zem, aby se narovnal. A v tu chvíli na něm byla Rozárka. Náruživě se o něj otírala hlavičkou, 
roz250.jpg pak si na něj lehla a válela se po něm sem tam, byla z něj naprosto nadšená a za žádnou cenu ho nechtěla opustit. Kobereček je vlněný, tak se jí asi líbí ten pach té vlny, cítí z toho zvířata. I teď večer mi tu leží u nohou celá připlácnutá ke koberečku.
Mějte se krásně.
Lucie + Rozárka a tři kocouři


10.4.2016
Dobrý den do Hodonína,
další rok uběhl a zítra, 11. dubna, to už bude šest let, co k nám přišla Rozárka.
Pamatuji si jako dnes ten deštivý a studený večer, kdy jsem si Rozárku přebírala na parkovišti na Chodově od vašich spolupracovníků, kteří měli tenkrát cestu do Prahy a vezli několik kočiček. A jak jsem ji pak doma vypustila z přepravky a nemohla se vynadívat, jak je krásná. Jako by to bylo včera. Už jí bude devět let. Ty roky jí ale na půvabu a kráse nic neubraly, je to pořád moje princeznička. Daří se jí dobře a je spokojená, ráda se mazlí a je zvědavá na každou návštěvu, která k nám přijde. Posílám pár foteček z poslední doby. Mějte se všichni krásně a přeji hodně radosti při práci s kočičkami.
Lucie F. a Rozárka + Matýsek, Filípek a Toníček

1.1.2017
Dobrý novoroční den do Hodonína,
Rozárka u nás už posedmé přivítala nový rok a tak bych vám všem spolu s ní chtěla popřát dobrý a úspěšný rok 2017. Ať se vám vyplní, co si přejete, a velké starosti ať se vám vyhýbají. A vašim kočičkám přeji jen ty nejlepší domovy, kde budou chtěné, milované a rozmazlované, prostě kočky pro radost, tak, jako je u nás už řadu let vaše Rozárka.
To vám přeje z Prahy
Lucie F. a Rozárka, Matýsek, Filípek a Toníček

22.12.2017
Dobrý den do Hodonína,
už poosmé vám Rozárka přeje z Prahy krásné Vánoce!
V letošním roce mi dala trochu zabrat, ale už je zase všechno v pořádku a pevně věřím, že bude i nadále. Trpěla velkým nechutenstvím a skoro úplně přestala jíst a zhubla o celé kilo, což mě skutečně děsilo, protože to je u takového zvířátka strašně moc. Byla skleslá a došlo dokonce i na zvracení a průjem, a ten ještě nikdy za ta léta neměla. Na veterině jsem ji nechala důkladně vyšetřit, dělal se rozbor trusu - nic, kompletní velká biochemie - všechno v pořádku, nějaké drobné odchylky v několika málo parametrech nenaznačovaly žádnou nemoc a hlavně bylo zřejmé, že ledviny a játra jsou v pořádku. Teplota dobrá, na prohmatání všechno v pořádku. Takže velká záhada, ale problém trval a Rozárka už nechtěla ani své milované pamlsky, jako je sýrová pasta nebo syrový žloutek. Paní doktorka si nás pozvala ještě na sono bříška, obávala se, jestli tam není někde nějaký nádor. Sono ale naštěstí vyšlo úplně perfektně, naprosto čisté. Stalo se ovšem něco naprosto nečekaného. Když se Rozárka asi po dvou dnech oklepala z posledního vyšetření, najednou začala doma zase vesele pobíhat s ocáskem jak anténka a co hlavně, začala jíst. Nejdřív jen tak pozvolna, ale po pár dnech už jedla jako dřív a tak to trvá dodnes, už je to pár týdnů. Už se zase i trošku zakulatila. Takže tak trochu záhada, ale hlavně, že je v pořádku, měla jsem o ni opravdu obavy.
A tak přejeme krásné Vánoce a šťastný nový rok vám všem a spousty krásných domovů pro vaše kočky. Posílám pár fotografií Rozárky z posledních dnů, uvidíte, že je v pořádku, a skoro jedenáct let by jí asi hádal málokdo. A v pořádku jsou i všichni tři její kocouří parťáci Matýsek, Filípek a Toníček.
Lucie

Fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz od 22.12.2013 pak zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

nádhera

(jolana a kočičí tlapičky, 3. 1. 2018 12:13)

krásní kočičáci a spokojenost na každé fotce! moc díky za človíčka jako Vy!!! Hodně zdraví a krásných zážitků i dál.

pozdrav Rozárce i její paničce

(Mirka L., 2. 2. 2016 20:26)

Rozárka je krásná, nový kobereček taky a je vidět,jak je Rozárka na měkkoučkém spokojená.Mějte se koc krásně.
Mirka a 5 kočičích mazlíků

Rozárka a spol........

(Daniela, 31. 12. 2013 18:20)

Jsou to nádherní miláčkové,radost koukat na fotky.Jsou určitě v dobrých rukách u hodných lidí,to je hnedle vidět na jejich maxispokojenosti a velmi krásné kondici.Blahopřeji k tak krásné kočkopartě.
Stálé zdraví všem nejen v roce 2014 přeje a pozdrav posílá Daniela se s svojí kočičí partou šesti domácích a x toulavých tlapiček o které se s láskou starám

pro Martinu

(Lucie, 6. 8. 2010 12:44)

Dobrý den, Martino, děkujeme za pozdrav a Rozárku jsem samozřejmě pohladila (ona má každý den tolik pohlazení, že to asi ani nespočítá). Je moc hodná a krásná a doufám, že u nás i spokojená.

" moje Rozárka "

(Martina Hradilová, 21. 5. 2010 20:54)

Dobrý den Lucie, po dlouhé době jsem se dívala jak se daří Rozárce a musím říct , že je opravdu moc krásná a spokojená. Mám z toho velikou radost. Posílám Vám oběma moc pozdravů a Rozárce navíc pohlazení :o)))

Rozárka

(Iveta, 7. 5. 2010 16:47)

Rozárka je nádherná kočička a vypadá moc šťastně, je super, že se dospělé kočičky skamarádily. My máme čtyři, ale ta nejstarší se s ostatníma nebaví, vlastně ano - syčí, vrčí a vzteká se :-)) Mějte se krásně!!!

Rozárka

(Lucie, 13. 4. 2010 19:05)

Paní Hradilová, děkujeme za pozdrav. Rozárce vytvoříme ten nejlepší domov, jaký umíme. Je u nás teprve třetí den a už se krásně aklimatizovala, vztahy s kocourkem jsou, jak to vypadá, také na dobré cestě. Její adoptivní paničku taky zdravíme a děkujeme jí, že nám poslala tak báječnou kočičku. A Vám, že jste kočičku při jejím čekání na nový domov podporovala.

Rozárka

(Martina Hradilová, 12. 4. 2010 13:17)

Zdravím Vás a děkuji , že jste si vybrali Rozárku, doufám , že se u Vás bude mít moc dobře a s Vaším kocourkem se do sebe zamilují.Pozdrav Rozárce posílá její adoptivní pánička :o)