Jdi na obsah Jdi na menu
 


Verdel a Štěpánka 03

17. 11. 2018

verdel02.jpgMourečka Verdela našla paní jako malinké nemocné koťátko. Vzala jej domů, vyléčila a nechala navakcinovat. Bohužel její domácí kocour jej ani po 3 měsících nepřijal a moc ho bil. Verdel je velký mazel a velmi společenský kocourek, který u všeho musí být. K ostatním kočkám je kamarádský. 11.4.2008 byl umístěn do Brna.
Verdel po 10 letech odešel do kočičího nebe.

 

 


stepanka4.jpgKočka, kastrovaná, nar. 5/2017
Umístění:
depozitum Starovičky

27.7.2018 - Dnes jsme přijali kočičku, která žila v kempu na Jižní  Moravě. Moc dobře se jí tam nevedlo, někteří zaměstnanci ji sice krmili, ale jiní ji odháněli, zázemí neměla nikde. Nikdo ze zaměstnanců ani kočce nehledal pomoc, když onemocněla, zavolala nám až návštěvnice kempu. Kočička dostala jméno Štěpánka a s očičkem bude muset na operaci. 1.8.2018 - Štěpánka je po operaci a zotavuje se, očičko bylo odstraněno. 17.8.2018 - Štěpánka je v pořádku a může do nového domova. Je milá, mazlivá a kočky snáší dobře. 17.11.2018 - Štěpánka odjela do nového domova z XI. umísťovací výstavy koček, do Brna za kocourem Judášem, aby mu po odchodu Verdela nebylo smutno.

Další fotky zde.

Štěpánka byla adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byli Miloš a Tanja. Děkujeme!

 

 

Zprávy z nového domova:

22.10.2010
Dobrý deň,
píšem po dvoch rokoch čo máme nášho Verdeliaka :-) Je to skvelý kocúr, kráľ džungle a veľký maznáč, každý deň sme z neho znova a znova úplne hotoví :-)
Prajeme pekný deň a ďakujeme.
Katka a Maroš

3.11.2016
verdel3.jpgDobrý den,
krátká informace k Verdelovi - je to syčák, opičák, urážlivý, umíněný ale přesto skvělý kocour. A já ho bezmezně zbožnuji :-) Má se dobře, je zdravý, má nás rád a my jeho. Pouštíme ho i do vnitrobloku, když se mu chce jít ven. Velice vynalézavě se však snaží každý den dostat Judáše z domu ven, takže Verdelek předstírá, že chce ven, a když Judáš se ven rozhodne jít, Verdel uteče zpátky do bytu..:) Má potřebu nám být neustále nablízku nebo nějakému ochočenému důchodci ve vedlejších barácích, jak už jsem ho občas přistihla. To se pak ale tváří hrozně nevinně, obzvlášť když jsem ho přichytila jednou cestou do cizího bytu :D. A naučili ho loudit jídlo jedna radost, takže když doma teď otevřu lednici, Verdel přiběhne i z druhého konce bytu a natahuje ke mne pacičky. Je s ním proste legrace:), ale jinak je
verdel2.jpgto 100% mazel.
Zatím Vám přeji hezký den.
Katka

 

 

 

 

 

Další zprávy po příjezdu Štěpánky:

21.11.2018
Dobrý den Vám přeji,

zasílám zprávy z domova Štěpánky. Nepíšu záměrně nového, protože si myslím, že kdyby měla možnost výběru i ona by si vybrala nás, i když jste nám jí vybraly Vy.
Přiznám se, že když jsme šli na umísťovací výstavu v Brně, nebyli jsme vůbec rozhodnuti, zda si nějakou kočičku domů odneseme. Přenosnou tašku jsme brali spíše pro strýčka náhodu.  Částečně jsme byli v mysli pohodlní, protože náš kocour Judáš tráví poměrně dost času venku, vzájemně jsme zcela sžití a až na občasné temné chvilky je to pohodář. Pak tu ale byly pochybnosti, protože nám Judáš přišel smutný a skleslý na náladě, že nemá po odchodu Verdela kamaráda a neklaplo to ani s kočkami a kocourem od sousedky. Brali jsme to ale tak, že si popovídáme a ponecháme si nějaký čas ještě na rozmyšlenou, protože vzít si domů kočku je odpovědný závazek na dlouhou dobu.
No a pak střih, já nad kočičkami brečím, Štěpánka se mazlí s mým mužem, paní Tomalová vypisuje papíry na adopci a v závěru se fotíme s kočkou jak odjíždí do nového domova. :-)
Jelikož jsem byla na další kočku trochu nepřipravená (muž byl na tom o poznání líp), přepadla jsem odchodem z výstavy panice a zeptala jsem se muže, zda v té tašce má opravdu kočku. Řekl, že má. Já se nejvíc bála reakce Judáše a že když to neklapne, tak budeme muset kočičku vracet do útulku. A komu by to pak prospělo.. ale jak jsem již psala, muž byl na tom o dost líp. On věděl hned, že to bude dobrý :-).  

Den první: Bunkr pochopitelně připraven nebyl, takže Štěpánka zalezla za gauč v obyváku. Tak jsme jí tam dali misky, záchod a trávili s ní v obýváku celý den. Včetně Judáše, který je tak veliký, že za gauč prostě nevleze, tudíž měla klid. Judáš byl ale překvapivě v pohodě. Že máme doma další kočku, zjistil, až když si všiml misky s jídlem. Štěpánka prošmejdila byt v noci. Judáš spal s námi v posteli a Štěpánku nechal zcela na pokoj.
Den druhý: Okolo gauče budujeme bunkr. Většinu dopoledne trávím polovinou těla v bunkru a čtu Štěpánce knížku. A pak Štěpánka začala vrnět,  strčila k ní ruku a drbala jí za ouškem. Judáš šel odpoledne ven, s mužem jsme byli se Štěpánkou v obyváku, a jak si tam sedíme, z bunkru vyběhla Štěpánka. Za námi nešla a když jsme udělali prudší pohyb tak se lekla, ale jinak se toulala po bytě. Na parapetu každého okna trávila celkem dost času a sledovala okolí. Když nás po více jak půlhodině nepřišla zkontrolovat, zda jsme pořád na svých místech, šla jsem se za ní podívat. Našli jsme si nakakáno v posteli. To opravdu nechcete, poučeni ale z minulých hříchů, jsme v klidu poklidili, na Štěpánku schovanou pod postelí mluvili a pak jsem si  lehla vedle postele a povídala si s ní. Její reakce byla kouzelná, protože asi po minutě se ke mně rozběhla a od tohoto momentu se nechala hladit a začala trávit čas s námi. Bunkr jsme zrušili a od toho momentu Štěpánka chodí normálně na záchod. Když se Judáš vrátil z venku byl taky nemile zaskočen, protože se na něj Štěpánka rozběhla, a očistila mu zadek, když chtěl jístJ Trochu na ní místy zavrčel, ale pouze proto, že z ní byl nesvůj. Neohnal se na
foto-1.jpgní, jen před ní prchal. Večer jsme se pak všichni dívali na fotbal a světe div se, Judáš a Štěpánka se uvelebili mezi námiJ (foto 1). Jinak foto nezkresluje, Judáš je opravdu obří oproti ní. Čekáme kdy jí sní. Tak jak ostatní kočky v sousedovic okolí.  V noci spala Štěpánka opět za gaučem.
Den třetí a čtrtý: Štěpánka ráno na zavolání vyběhne zpoza gauče a udělí veliké kočičí vítací buc pořád konsternovanému Judášovi. Večer když jsem si  s ní pak hrála, Judáš nás bedlivě sledoval. Pak se přidal. Má rád sice trochu jiné hračky než Štěpánka (zejména palmové listy), ale na něho to byl veliký sportovní výkon. Jelikož je ale otesánek, na další den nějaké palmové listy v naší nepřítomnosti snědl a povracel nám celou postel.. a tak opět uklízíme ..:))
Den pátý: Naše postel se stává útočištěm pro všechny v dobrém i ve zlém (foto 2) a když Vám večerpíši tento mail vím, že je všechno jak má být (foto 3).
Pro mě  je navíc super, že se Judáš nezlobí. Není nadšený, ale podle našeho chování ví, že Štěpánka není vetřelec ani pouhá návštěva. Verdel po příchodu Judáše se mnou přestal mluvit. Kdo to nezažil, neuvěří. Přestal vrnět, nenechal se ode mě hladit a dokonce spával v jiné místnosti, ač normálně lenošil v posteli. To mu vydrželo něco přes rok. Navíc Štěpánka je povahově skvělá. Nebojí se ho, chce se kamarádit, nedovolí mu o tom moc přemýšlet, ale zároveň není invazivní. Je milá, přátelská,  v noci díky tmavšímu zbarvení trochu jak nášlapná mina a jedno očko slibuje pirátský záblesk šibalství, prostě kočka snů. Děkujeme za ní. :-)
Hezký večer přeji.
Katka

Další fotky zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Děkujeme

(Kočky SOS, Petra, 26. 10. 2010 10:15)

Dobrý den, Katko a Maroši,

tak to je výborná zpráva, udělala nám velkou radost. Děkujeme Vám za Verdela, že jej máte tak rádi!:-)

správy z nového domova

(Katka a Maroš, 22. 10. 2010 11:36)

Dobrý deň,

píšem po dvoch rokoch čo máme nášho Verdeliaka:o) Je to skvelý kocúr, kráľ džungle a veľký maznáč, každý deň sme z neho znova a znova úplne hotoví:o)

Prajeme pekný deň a ďakujeme.

Katka a Maroš