Kočka, kastrovaná, nar. 11/2012

Dotty se vyhladovělá toulala ve Finských domkách v Hodoníně, dlouho asi žila venku, měla špatnou srst, byla nemocná, hubená. Je trochu opatrná, ale jak si zvykne je mazel. Druhých koček se trochu bojí. Je vhodná jako společnice ke kočce nebo pejskovi do bytu nebo do domku se zahrádkou. Na II. umisťovací výstavě opuštěných koček 19.4.2014 v Brně byla Dotty umístěna do Tišnova, do domku jako jedináček.
 

Fotky Dotty najdete zde.

Děkujeme paní Nadě Slavíkové a kočičím sestrám Roxy a Angie, že ji po dobu jejího pobytu u nás podporovala formou adopce na dálku. Děkujeme!

Zprávy z nového domova:

19.4.2014
Hlásíme, že jsme v pořádku dorazili domů.
V autě začala po chvíli žalostně naříkat, otvírat tlamičku, tak jsme se rozhodli u Globusu na chvíli zastavit. A jen co se vypnul motor, začala vrnět a lísat se... Další zastávku jsme měli v Kuřimi.
Doma jen co jsme otevřeli přepravku už se cpala ven, všechny nás omazlila, obličeje plné chlupů...

17.5.2014
Dnes je u nás Dottynka 4 týdny a už zvládá celý dům, byla i na půdě a ve sklepě, nejradši je se mnou na posteli, je velký mazel, ráda papá dobrůtky a umí si o ně říct, má ráda granulky i kapsičky, nejraděj má šumečku. Zdravíme všechny kočičky v útulku a přejeme jim nový domov, Dottynka s rodinou.

9.9.2014
Jak byla Dotty na návštěvě u Datličky:
Dobrý den,
posílám hlášení o jedné mimořádné události...
S babičkou bydlím u Datličky, mamka s partnerem u Dottynky.
I rozhodli se mamka s partnerem, že po několika letech vyrazí na
dovolenou... A Dotty mi svěří na hlídání...
Dotty se přede mnou doposud (kromě prvních pár dní) schovávala. A to su
u nich asi nejčastější návštěva.
29. srpna odpoledne k nám Dotty v přepravce dovezli. To ještě Datli
netušila co se chystá a přišla se podívat (první 4 fotky).
Dotty celkem rychle opouští přepravku, chvíli prozkoumává pokoj a až do
večera se schovává pod regál.
Večer začne podnikat průzkumné výpravy po pokoju, za chvilku se už nechá
pohladit a kolem desáté hodiny už mi vrní v náručí.
Abych ji nestresoval přesunem do jiné místnosti a nenechával ju
samotnou, ustýlám si na zemi. Ale moc toho nenaspíme, chvílu se mazlíme,
pak chvílu na průzkum,...
Někdy nad ránem v takovém polospánku cítím, že mám kočku za zádama. To
je ale divné, protože ju slyším vrnět z druhé strany z pelíšku...
Datlička se na nás přišla podívat, a v tuto chvíli byly k sobě
dobrovolně asi nejblíž za celou dobu společného pobytu.
V sobotu musím pryč, máme už delší dobu domluvenou brigádu na tábořišti.
Babička se za ní byla přes den párkrát podívat, odpoledne už se od ní
Dotty nechala taky pohladit.

Nedělu trávím s kočkou v náručí.

V týdnu musím do práce, Dotty se pozvolna pokouší prozkoumávat dům,
vypadá, že by se i chtěla kamarádit, ale Datli je proti. Takže si dům
rozdělily - Datli má přízemí s babičkou a Dotty odtud vyhání, Dotty má
první patro se mnou a Datli nevyháníme, protože za náma skoro nepřijde.
A když přijde (nebo je přinesena), tak syčí a vrčí...
Koncem týdne už Datli při kontaktu syčí a vrčí jen chvílema, jinak se
tváří, že tu vlastně ani není...
Největší překvapení přichází v neděli, když si naši přijeli pro Dotty a
ona se před nima schovala a tvářila se, že je nezná.
V pondělí se stavuju podívat za Dotty, k našim se tulí a přede mnou se
opět schovává...
A Datlička se mnou teď taky nemluví... fotky zde.

V lednu se Dotty nevrátila domů...

22.2.2015
Uz mesic jsme bez Dottynky. Roznesla jsem letaky, prochazela ulice, hledala, volala, nikdo ji nevidel jen jedna pani mi volala, ale nebyla to nase Dottynka jen ji podobna kocicka.Uz neverime, ze se nam vrati. Je nam ji lito a je nam smutno.