Kočka, kastrovaná, nar. 5/2016
Umístění:
depozitum I.

Kaira je kočička, kterou našla paní na silnici směrem na Holíč, přivezla ji k nám a podporuje ji adopcí na dálku. Kaira byla dehydrovaná, podvyživená, začervená a nemocná. Kaira dostává antibiotika a odpočívá.
8.9.2016 - Kaira je zdravá a může do nového domova. 
1.6.2017 - Kaira je poslední dobou z množství koček nervózní a asi by se jí líbilo v novém domově i jako jedináčkovi.
27.6.2017 Kaira byla umístěna do Podivína, do bytu, jako jedináček.

Další fotky zde.

Kaira byla adoptovaná na dálku - její adoptivní rodinou byla Tereza Knapová. Děkujeme!

Zprávy z nového domova:

29.6.2017
Dobrý den,
Kaira celou cestu promňoukala, naštěstí za půl hodinky už jsme byly doma. Z přepravky si to zamířila hned do koupelny a schovala se do rohu. Byla tam několik hodin, dala jsem k ní misky s vodou a granulkama a polštářek a poblíž umístila kočičí WC. Nechala jsem ji v klidu a radši jsem na ni nesahala, protože vypadala vystrašeně. Bohužel jsem musela jít na noční. Ráno mi sousedka říkala, že celou noc slyšeli mňoukání. Zjistila jsem, že se Kaira vydala na průzkum, v obýváku byly popadané nějaké věci a pár granulek ubylo, WC nepoužila.
Ráno jsem ji našla za skříní, ale nechala jsem ji v klidu. K večeru jsem se snažila ji nalákat na kapsičku a syrové maso. Sice se olizovala, ale nevzala si. Pak, ani nevím jak, ze své skrýše zmizela a schovala se pro změnu pod postel. Snažila jsem se na ni mluvit, nalákat ji na jídlo, hračky, ale nešla ke mně. Podařilo se mi na ní dosáhnout a podrbat ji za ušima, tak chvíli držela, vrněla, i mi olizovala prsty, ale pak se zase stáhla.
Večer se mi podařilo ji vzít do náruče, mazlila se, otírala si hlavičku. Snažila jsem se jí ukázat WC, ale nechtěla tam jít. Pak začala zkoumat okolí, okusovat dracenu, otírat se o nábytek a vzala si kousek plecka, ale jinak nic nejedla. Dokonce za mnou několikrát vyskočila na postel a nechala se mazlit a pak šla spát pod postel. Myslela jsem, že už to bude dobré, ale ve dvě hodiny v noci začala být nesvá, chodit po místnosti a mňoukat. Za občasného mňoukání prozkoumávala postupně všechny rohy v místnosti, pořád se dívala do zrcadla a snažila se dostat za ledničku. Vypadalo to, jakoby hledala ostatní kočky. Myslela jsem i, že má hlad, ale misky byly plné. Přenesla jsem jí WC do pokoje, ale nepoužila ho. Mazlit se už nechtěla, tak jsem se snažila ji zabavit jinak, ale na hračky nereagovala. Protože už venku svítalo a byly slyšet různé zvuky, tak jsem ji posadila na parapet, aby koukala z okna. To ji zaujalo. Ani nevím jak, ale kolem čtvrté se uklidnila. Ráno jsem ji našla za botníkem. Zavolala na ni a šla opatrně ke mně. Zjistila jsem, že pokud sedím, tak ke mně přijde i sama, ale jakmile vstanu nebo chodím po místnosti, tak se bojí a uteče se schovat. Teď dokonce za mnou vyskočila i na stůl a kuchyňskou linku a konečně použila i WC.
Vypadá to dobře, ale bohužel jsem zjistila, že mám na kočky alergii :-( Říkám si ale, že to překonám. Beru sice prášky (kvůli alergii na pyly a trávy), ale moc nepomáhají. Nemáte zkušenost, že by alergie ustoupila? Věřím, že když s ní budu pořád v kontaktu, tak si "tělo zvykne".
S pozdravem Lucie L