Jdi na obsah Jdi na menu
 


Matylda 03

22. 11. 2017

matylda350.jpgKočka, nar. 9/2016
Umístění:
depozitum Hrušky

21.3.2017
V Hruškách se kdosi odstěhoval z domku a zůstala tam po něm mourovatá koťata. Přijali jsme je k nám do depozita v Hruškách. Dostali jména Matylda 03 a Ernest. 27.3.2017 - Koťata se zatím hodně bojí.
9.5.2017 - Ernest je plachý, ale Matylda může do nového domova. 22.11.2017 - Matylda byla umístěna do Hrušek, do domku, ke dvěma kocourkům a pejskovi.

Další fotky zde.

Matylda byla adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byla Michaela Miklíčková. Děkujeme!

 

Zprávy z nového domova:

22.11.2017

Milé kočičí mamky :-),
dnes jsme si od Vás, z depozita od Petry v Hruškách, dovezli kočičku Matyldu.
Necestovala daleko, protože jsme také z Hrušek, a už několik hodin se u nás zabydluje. Nejdřív se schovala do pelíšku-boudičky, kde si počkala, až vypadnu z pokoje, a nechám jí volné pole pro průzkum :-).
Když jsem se na ni asi za dvě hodiny šla podívat, ležela na polštářku na židli a pozorovala okolí. V patách za mnou vběhl do pokoje náš černý kocourek Šmudlík, pro kterého jsme chtěli Matyldu jako kamarádku, protože je mladý a další dva naši starší kocouři si s ním nechtějí moc hrát. Je to takový kočičí extrovert, nejraději by hned každé kočce padl kolem krku. Matylda si zatím trochu drží odstup. Šmudlík ji evidentně zajímá, ale když se k ní přiblíží moc, tak na něj jemně vrčí. Už u sebe byli ca na 1 metr daleko, ale to už na Matyldu bylo moc, tak vrčela, Šmudlík ustoupil, ona teď vykukuje zpoza stolu. Už si i trochu pohrála s kočičí udičkou a použila záchod. Zda jedla nebo pila, nevím, protože Šmudlík šel hned ochutnat její granule a část jí jich ujedl :-).
Zdá se ale být plna dojmů, takže se asi jídlu bude věnovat až zítra. Teď pomalu popochází po pokoji a očuchává místa, kudy prošel Šmudlík. A Šmudlík leží na opěradle křesla a s obrovským zaujetím Matyldu pozoruje. Ta si teď vlezla znova do pelíšku-boudičky a začala si hrát s kozlíkovým pytlíkem. Myslím, že je vše na dobré cestě. Seznamování se staršími kocourky Ondráškem a Ferdou bude asi trochu obtížnější, ale kupodivu Ondrášek se sem už hrnul jak velká voda (to v případě letos v létě adoptovaného Šmudlíka nedělal, odmítal se na něj vůbec podívat). Zatím ale seznamuju s Maťulkou jen Šmudlíka, ostatní (včetně pejska) přijdou na řadu postupně.
Přeji dobrou noc a posílám pozdravy od Matyldy :-). Brzy se zase ozvu.

Katka Š.

25.11.2017
Doufám, že vše zvládneme v pohodě. Přece jen, každá kočička je jiná a člověk si něco myslí, jak to bude, a ono je to pak jinak :-).
Tak Matylda už se pěkně zabydluje, mazlí se, hraje si a vypadá spokojeně. Zato Šmudlík se své nové kamarádky po prvním dni začal bát a naučil se dokonce na ni vrčet a syčet, i když není to nic dramatického. Jen mi to přijde zvláštní v porovnání s jeho předchozím seznamováním - když jsme si ho v létě vzali, naši starousedlí kocouři Ferda a Ondrášek vrčeli, až to hrůzu nahánělo, ale on nic, vždycky trochu ustoupil, ale při nejbližší příležitosti je běžel zas vítat. Ale věřím, že se s Matyldou brzy skamarádí, protože jeden druhého pořád pozorují a když je mezi nimi nějaká překážka, třeba židle, přiblíží se k sobě třeba na metr bez vrčení.

Ondrášek zareagoval taky jinak, než jsem si myslela, což si ale vysvětluju tím, že Matylda je kočička a že kocourek, byť kastrovaný, asi vzbudil větší emoce. V nestřežené chvíli hned druhý den napochodoval do pokoje, kde se Matylda rozkoukávala, došel až k ní, vzájemně se očichali, ona trochu zasyčela, on zas důstojně odkráčel. Další pokusy o kontakt byly ze strany Matyldy, když už se vydala i do dalších částí bytu. To už se Ondráškovi extra nelíbilo, že ho přišla očichávat na jeho místo na pohovce, tak na ni zasyčel, ale on je jinak tolerantní a raději ustoupí, než by šel s někým do konfliktu.
Trochu oříšek bude asi Ferda, přesto věřím, že když se tolerují se Šmudlíkem, zvykne si i na Matyldu. Zatím zvolil strategii, že bude Matyldinu existenci ignorovat :-). Ovšem jak se Matylda začala velmi rychle rozkoukávat po bytě, usoudila jsem, že bude lepší je vzájemně aspoň na dálku seznámit, aby o sebe náhodou někde nezakopli a nebyla z toho mela. Tak jsem Ferdu vzala do dveří Matyldina pokoje, samozřejmě syčel, i když od sebe byli asi 3 m, a pak hned vyklidil pole.
S pejskem Gerrym se už taky seznámili, zatím jen když Matylda ležela na židli, zdá se ale, že jak je od Petry zvyklá na velkého pejska, tak ani ten náš malý uštěkanec jí nebude dělat problém. Dá se čekat, že jakmile se potkají za pohybu, Gerry bude mít tendenci testovat, jestli by s Matyldou nemohl hrát na honěnou, což má sice zakázáno, ale zakázané ovoce nejvíc chutná :-). Ale když před ním kočka nechce utíkat - a Matylda vypadá, že bude ten případ - tak se Gerry spokojí s detailním očicháním a kontrolou, zda dotyčná kočka či kocour je skutečně ta nebo ten, za koho se vydává :-) ...
Posílám pár fotek, zatím nevalné kvality, protože přes den Matylda spává v pelíšku-boudičce umístěné v "bukru", který jsem jí postavila v rohu pokoje dle návodu na Vašem webu, a tam to má takovou schovku, že dost dobře nejde vyfotit. Večer a v noci se (pokud neřádí po pokoji) stěhuje "o patro" výš do pelíšku na židli (židle tvoří základ bunkru z tlapičkové deky), kde občas provádí různé akrobacie, třeba vis hlavou dolů z pelíšku. No a to jsem chtěla vyfotit, ale při umělém osvětlení to moc nejde, blesk jsem zatím použít nechtěla, aby se nevylekala. Věřím, že brzy budu mít lepší fotky, ideálně Matyldu společně s některým z kocourků :-).
Moc zdravím Váš všechny obětavé kočičí mámy a zrovna tak i kočičky a doufám, že budete mít úspěch na dnešní umisťovací výstavě v hledání láskyplných domovů pro Vaše svěřence! :-)
Katka

11.12.2017
Jak Matylda hospodaří ...
Dobrý večer do Hodonína a do Petřina depozita v Hruškách! :-)
Konečně se mi podařily trochu lepší fotky Matyldy, některé dokonce i za denního světla a bez blesku. Matylda s oblibou vysedává na okně a pozoruje ptáčky nebo cokoliv, co se hne venku. Dneska vylezlo dopoledne slunko a kolem oken z ulice poletovaly mouchy (nechápu, jakto, že ještě nezmrzly!) a Matylda je s velkým zaujetím pozorovala :-). Je to holka šikovná, ani jeden květináč neshodila :-). Odpoledne pak se Šmudlíkem lovili "skákače". To je taková ta hračka, co se prodává u Zoohitu pod názvem "ježaté míčky" nebo tak nějak. Jsou gumové a když se s nima hodí o zem, skáčou i metr a půl vysoko - a to se kočkám děsně líbí. Běhají za míčky, honí je packou, Šmudlík si je i nosí v zubech. Nevýhoda je, že se snadno zakutálí nebo někam skočí, takže člověk aby dával pozor, kdeže míčky skončily,a neustále je kočkám pomáhal hledat (na jedné z fotek hledají Matylda a Šmudlík pod stoličkou, nakonec jsem ale musela zasáhnout sama, máme těch míčků dost velkou spotřebu, protože když se zakutálí neznámo kam, občas některý pak skončí ve vysavači, aniž by si toho někdo všiml :-)).
Šmudlík je z Matyldy pořád ještě trošku "vykolejený". Zatímco ona je zdravě sebevědomá a mazlivá mladá kočičí dáma, tak on jakoby si občas nevěděl rady, jak má vedle Matyldy fungovat. Tak mu vysvětluju, že může pořád spát se mnou v posteli, i když je tam Matylda, že do ní může dloubnout packou, když ona po něm taky ťapká, že když ona jde od svojí misky k jeho, tak má jít do její (samozřejmě krmení v obou miskách je stejné :-) ), atd. :-) No asi to ještě chvíli potrvá, ale jelikož dnes si nějak náhodně zkřížili cestu a hlavama si udělali "duc" (moc krásně, ovšem na fotce to nemám, byla to chvilka :-)), tak věřím, že jednoho dne budou třeba vedle sebe spávat. Při hře se Šmudlík zapomíná bát a prohání skákače, perou se spolu o kočičí udičky (už je pěkně zdevastovali, tak snad jim Ježíšek donese nějakou novou :-) ), nejlíp ovšem, když je nikdo nevidí. Stačí, když se dívám zpoza rohu - hned o mě vědí a začnou dělat jakoby nic :-).
Matylda je jinak typická ženská, která má ráda uklizeno. Leč kočičí tlapky nejsou na uklízení zrovna ideální, takže si to umí zařídit - něco vymyslí a já to zrealizuju :-) (případně zrealizuje mamka, pokud nejsem po ruce já). Například zjistila, že na jedné skříni, kde skladuju svazky časopisů Živa a Rybářství, je nepěkně moc prachu, a tak dva z těch svazků shodila ven. Jak to dokázala, netuším, protože každý ten svazek váží několik kilo a vyhozené byly nikoliv krajní svazky, jak by člověk čekal, ale naopak takové, co i mně dělalo problém je ze skříně sundat. Navíc ne dva vedle sebe, ale ob jeden. No ale nějak to prostě udělala. Usoudila jsem, že Matylda má pravdu, chtělo by to tam uklidit, a navíc by ona asi měla ráda pelíšek někde ve vyšších sférách. Tak jsem strávila asi půldruhé hodiny úklidem a celkovou reorganizací vršku skříně, aby se tam vešly jak časopisy, které nemám jaksi kam jinam dát, tak i krásný nový, ručně pletený kočičí pelíšek, a navíc aby bylo vše bezpečně usazeno a nic nepadalo. Když jsem se pokochala, jak se mi to hezky povedlo, jala jsem se přemlouvat Matyldu, aby se šla podívat, což se mi nepovedlo. Tak jsem ji na skříň vysadila - no ale ona naštvaně seskočila, asi jsem se celkovým uspořádáním netrefila do jejího vkusu :-). Je fakt, že dříve se dalo zalézt za ty svazky časopisů a schovat se tam tak, aby průměrně velkou kočku nikdo neviděl. A to teď už nejde, tak možná proto ta skříň pro Matyldu ztratila původní kouzlo. Vydala se tudíž udělat pořádek i do obýváku a z jedné police poshazovala jakési ošatky a další věci, co tam byly tak nějak odložené do doby, než budou potřeba. Opakovalo se to, co u mě v pokoji - mamka to vzala zgruntu a zas celý ten prostor uklidila a předělala, aby tam Matylda měla místo. Tu to ovšem přestalo bavit, když už z police není co shazovat :-).
Co ji ale asi bavit nepřestane, je vyhazování steliva ze záchodku :-). To někdy vypadá, jakoby pracovala s lopatou.
matylda300.jpgJá přijdu, začnu lomit rukama, že jsem před 10 minutama zametla, no ale co dělat, dojdu pro smetáček a lopetku - a Matylda leží na posteli a se zájmem sleduje, jak to nadělení zametám. Zjevně se jí to náramně líbí :-). A nejspíš taky proto má nejraději záchodek, který je nejnižší a stelivo z něj krásně lítá ven, přestože má dovnitř zahnutý okraj a výrobce se dušuje, že ani kousek steliva se ven nedostane. Je fakt, že toto WC jsem zakoupila přímo pro Matyldu, tak je možné, že právě proto ho má nejraději :-). Pozoruhodné je, že když to uviděl Šmudlík, oblíbil si je taky, přestože do té doby všechny záchodky pečlivě střídal. Takže máme v bytě 4 kočičí WC, z nichž se nejvíc používá toto jedno, pak ještě je dost v permanenci jedno další vaničkové (s vysokým okrajem - no ale stejně je to houby platné) a další dvě jsou spíš jako "dekorace".  Před dvěma týdny objednané WC "s horním plněním" (takové to vysoké s otvorem ve víku), jímž jsem chtěla učinit konec létajícímu stelivu, mi pošta při přepravě rozbila. Ovšem než došlo na nové objednání, usoudila jsem, že toto WC by možná bylo dalším kandidátem na dekorační předmět v naší domácnosti, a raději jsem zvolila "klasiku", která by se mohla kočkám víc líbit :-). Aspoň tedy Matyldě a Šmudlíkovi, naši "velcí" kocouři Ferda a Ondrášek totiž nejraději chodí ven. Jak to udělat, aby po vyluxování zůstalo přiměřeně čisto déle než půl hodiny, zatím nevím :-). Mám ovšem na výběr širokou škálu možností na vyzkoušení, nějakou superatraktivní zábavou pro Matyldu počínaje (aby jí vyhazování stelivo oproti tomu přišlo jako nuda, pak to třeba přestane dělat) a pořízením robotického vysavače konče.
Co je ale nad slunce jasné - s Matyldou se nudit nebudeme :-). Ta zaměstná ruce i hlavu :-). A to na první pohled vypadá jako "obyčejná mourečka" a dovede se tvářit tak nevinně :-)) . V zásadě je to ale hrozně hodná kočička - nedělá takové vtípky jako Ondrášek, který si do nás z legrace občas zlehka kousne a škrábne, není nedůtklivá a nechá si pěkně pročesat kožíšek i čistit uši, s kocourama i se psem vychází dobře a neposílá mě spát ani nepřikazuje vstávat jako Šmudlík. A má takový hebký lesklý kožíšek a velká kuladla, že se na ni člověk stejně nemůže zlobit, ani když něco provede :-).
Všechny Vás moc zdravíme a přejeme bohatého kočičího Ježíška a hlavně taky nějaké hezké domovy pro kočičky, ať se jim splní to největší přání! :-)
Katka

21.1.2018
Dobrý večer,
Matylda je u nás už skoro dva měsíce, krásně se zabydlela a se Šmudlíkem jsou už asi měsíc bezva kámoši. Krátce poté, co jsem psala posledně (někdy v půlce prosince) si najednou začali lehat vedle sebe, aniž by Šmudlík utíkal. Pak kupodivu oba vzali na milost i ten nový pelíšek, poté, co jsem jim ho dala ze skříně dolů na koberec a nalákala je tam pomocí hraček. Matyldina procházka po skříni byla vskutku asi jen snaha o úklid :-) a poté, co byl úklid proveden, už na skříň jít nechtěla a pelíšek tam tak ležel "ladem". Matylda i
matylda4.jpgŠmudlík si teď pelíšek oblíbili tak, že v něm občas spí spolu (viz foto). Častěji si ale hrají na posteli, vzájemně se umývají a okusují, přičemž se objímají kolem krku :-). Vypadá to moc hezky, ale vyfotit se mi je tak zatím nepodařilo, protože jakmile vidí, že je pozoruju nebo si dokonce chystám foťák, hned všeho nechají a sledují, co bude. Matylda je velká přítula, večer mě v posteli zalehne tak dokonale, že se ani nemůžu pohnout. Stejně tak zalehne Šmudlíka, když dojde na hlazení - když jsou oba pohromadě, hladím je oba, ale Matylda soudí, že Šmudlíka hladím tou "lepší" rukou, tudíž se chce hladit vždy stejnou rukou jako on. Nejsnazší je zalehnout ho a přilepit svoji hlavu k jeho :-). No, ona se na první pohled nezdá, ale je děsně šikovná a vynalézavá. Od Šmudlíka odkoukala, že drobné míčky, myšky, atd. se dají přenášet a začíná být jako malý pejsek, občas něco někam odnese :-). Taky ji baví vylévat misky s vodou, teda nejvíc ji bavila jedna miska na okně, protože když se převrhla, voda tekla na stůl, na židli a na zem a byla to pro ni náramná zábava :-). Pro mě už menší, neb utírání vody mezi papírama na stole a na dalších skrytých místech zabralo dost času (ale zas došlo leckde na dokonalý úklid po dlouhé době :-)).

Ještě musím napsat, jak Matylda lovila myšici lesní. Kdepak, neposlali jsme ji do lesa, ani na zahradu, zvládla to pěkně v teple domova :-). Naši kocouři Ferda a Ondrášek chodí ven, i teď v zimě, a hrozně rádi loví. Ondrášek má zvyk  občas nás obdarovat živým zvířátkem. Většinou včas zjistíme, že nese nějakou myšku, a pak má na vybranou - buď zůstane i s myší na dvoře, anebo ji tam nechá a může do domu. Jenže párkrát už se stalo, že pronikl do domu i s přineseným myšovitým hlodavcem – a to se stalo i teď. Bylo to brzo ráno, ještě za tmy, Ondrášek žalostně zamňoukal zvenku (nad ránem totiž nejraději chodí ven na lov) a já jsem se mu honem hnala otevřít. Pozdě jsem zjistila, co to nese (ošálilo mě to mňoukání, jak mohl mňoukat s myšicí v zubech?). V kuchyni myšici vypustil na podlahu, asi aby "těm mladým" ukázal, jaká nuda jsou ty jejich umělé myšky, a jestli něco stojí za námahu, tak "jedině tohle". Mládež, tj. Matylda a Šmudlík, byla patřičně vzrušena, ale Ondrášek jim nedovolil myšici hned chytit, nejdřív ji sám 2x chytil a 2x pustil. A to byla chyba, protože pak najednou nedával nikdo pozor a nikdo nechytal a myšice šup pod sekretář. Kdyby někdo natočil, co se dělo pak, zaručeně by musel získat první cenu v nějaké soutěži amatérského videa :-). Já jsem se v pyžamu plazila po podlaze, svítila si baterkou pod sekretář a hledala, kudy myšice prchá. Matylda, Šmudlík a Ondrášek leželi každý z jedné strany sekretáře a snažili se na myšici taky dohlédnout, případně dosáhnout packou. Poslední kočičák, Ferda, seděl pod stolem a na moje prosby "Ferdo, pojď nám pomoct" nijak nereagoval. Asi si myslel, že na jednu myšici je nás víc než dost. Myšice se samozřejmě zdržovala v místech, kam na ni nikdo nedosáhnul. Jelikož už s tímto zvířátkem mám z minulosti (opět díky Ondráškovi :-)) určité zkušenosti a vím, že je náramně chytré (mimo jiné z pastičky dokáže vyndat jakoukoli návnadu, aniž by se do ní chytilo), honem jsem pozavírala všechny dveře a snažila jsem se myšici chytit živou. Ovšem moje prosby k myšici, ať si vleze do připravené zavařovací sklenice, že ji pak odnesu na zahradu, byly marné, stejně jako prosby ke zbytku rodiny, ať pečlivě zavírají všechny dveře, jinak neručím za pohyb myšice po domě. Myšice se tak v nestřežené chvíli přesunula do mého pokoje a schovala se za skříně. Matylda jí sice byla neustále v patách, ale myšice se pohybovala výhradně v místech, kam se žádná kočka nevejde. Ale Matylda byla vytrvalá a další den (to jsem byla v práci, tak to vím jen z vyprávění rodičů) myšici polapila. Myslela si ovšem, že si budou hrát, protože ji zase pustila, pak zas chytila... no ale je dost možné, že by myšice v nestřežené chvíli zase utekla. A v té chvíli kde se vzal, tu se vzal Ferda, který to měl až dosud "na háku", myšici chytil a  a běžel s ní na dvůr, nejspíš ji už ale nepustil. A Matylda ještě teď, po týdnu, obchází místa, kde na myšici číhala, a snaží se zjistit, jestli se třeba mezitím nenastěhovala nová myšice :-).
Jak vidíte, máme u nás veselo :-). Sice je to někdy trochu náročnější na úklid po divočící mládeži, ale stojí to zato a jsme moc rádi, že jsme si Matyldu adoptovali.
Přeji krásné zimní dny a ať si zájemci o kočičky pospíší - vždyť co může být lepšího než zimní večer s kočkou na klíně? :-) A zimní večer bez kočky? No to snad ani nejde, ne? :-)
Katka Š.

18.12.2018
Milé Kočky SOS,

koncem listopadu uběhl už rok od doby, kdy jsme si od Vás, z Petřina depozita, adoptovali kočičku Matyldu. Tehdy s charakteristikou, že je hodná a nekonfliktní a že s našimi třemi kocoury si na sebe určitě brzy zvyknou. Ano, to všechno je pravda. Dokonce po začlenění Matyldy do naší domácnosti zavládl mezi kocoury téměř dokonalý mír, protože ten nejmladší, černý Šmudlík, získal parťačku ke svým hrám a trochu se tak odpoutal od "velkých" kocourů.
Co jsme ale zjistili až po určité době, bylo, že Matylda je
1) vášnivá badatelka,
2) vládne různými těžko vysvětlitelnými, až nadpřirozenými schopnostmi.
První zjištění mě obzvláště potěšilo, neboť věda je mojí profesí, a tak jsem nečekaně v Matyldě nalezla nejen přítulnou a vrnící bytost s hebkým kožíškem, který vybízí k nekonečnému hlazení, ale takříkajíc kolegyni "od fochu". Pravda, i mezi kolegyněmi může dojít k různým neshodám. Když se Matylda jala zkoumat klávesnici mého notebooku, přičemž se jí nejvíc zalíbily klávesy "v" a "6", které z klávesnice vyloupla, nadšená jsem nebyla, ještě méně pak poté, co mi náš "ajťák" sdělil, že klávesy jsou pochroumané tak, že nejdou nasadit zpět a že náhradní se neprodávají, leda vyměnit celou klávesnici. Ujistil mě však, že bez dvou kláves se zcela jistě obejdu - a tento mail je toho důkazem :-). Na druhé straně, velmi mě těší Matyldin zájem o můj herbář a oceňuji, že navzdory zájmu ještě žádné z usušených rostlin nesnědla. Také knihy, které se v naší domácnosti vyskytují všude tam, kde zrovna neleží žádná kočka, Matylda zatím zkoumá pouze nedestruktivní metodou, ač by oprávněně mohla dojít k závěru, že ty hromady papíru u nás zabírají příliš mnoho místa, které by se účelněji mohlo využít pro nový pelíšek, misku, hračku, kočičí WC nebo celou novou kočku :-).  
 
Poslední dobou si Matylda oblíbila vědu ornitologickou a pilně sleduje ptáčky za oknem. Bývá tak u vytržení, že se nechá i vyfotit, což se mi u řady jiných jejích aktivit nedaří. Konečně, jako správná badatelka je nejraději, když má na bádání klid. Nejvíc jí vadí, když jí nějaký objekt chceme k bádání vnutit. Miluje praní prádla, to, jak se prádlo v bubnu pračky točí, ale při zavolání "Maty, pojď, pračka!" znechuceně odkráčí. Toho, že si chce bádat sama a po svém, jsem využila, když jsem dostala k narozeninám misku s napíchanými řezanými květinami. Bylo jasné, že krásné aranžmá se bude hrozně líbit i Matyldě. Tak jsem ji vysadila na stůl vedle kytice: "Maty, podívej, jaká krásná kytička!" Byla děsně naštvaná, že nemůže kouzlo květin objevovat sama a celý den se ke kytici ani nepřiblížila. Ovšem další den už na příkoří, které jsem jí způsobila, zapomněla a v nestřežené chvíli vytáhla několik drobných chryzantém, aby je blíže prozkoumala :-). Rodiče referovali, že Matylda si oblíbila i seriál Komisař Rex snaží se vypátrat, odkud  se ten velký pes bere v té divné placaté desce s pohyblivými obrázky. Bohužel v době, kdy seriál běží, bývám v práci, tak jsem ji zatím při tomto druhu bádání neviděla na vlastní oči.
 
Naše na první pohled nenápadná a drobná Matylda dovede i mnoho jiných věcí, zejména pak záhadně mizet a objevovat se (mám podezření, že dokáže být neviditelná, anebo prochází zdí :-)) či pohybovat předměty, které jsou o mnoho větší a těžší než ona. O tom už jsem ostatně kdysi psala. Posunovat malým pelíškem po linoleu je celkem snadné (viz foto), jenže ona zvládne přemisťovat i mnohem větší pelech v pokoji po koberci - jen jsme ještě nezjistili, jak to dělá :-). Že odnáší drobnosti jako tužky, flashky atd., přičemž je i bere do zubů jako psík, na to jsme si už zvykli, takže víme, že když se taková věc hledá, je třeba hledat v celém bytě, nejen v místnosti, kde ta věc mohla být odhozena tlapkou pod skříň nebo pod postel. Kupodivu (a naštěstí!) nejoblíbenějším předmětem pro přenášení je pro Matyldu (ale i pro Šmudlíka) kočičí hračka, kterou na Zoohit prodávají v sadě po 4 kusech pod názvem "ježaté míčky", my jí však říkáme "skákač", protože když se hodí na zem, skáče do předem neznámého směru. Skákačů máme velkou spotřebu, kvůli nim se pravidelně každý víkend plazím v kuchyni po zemi a doluju je zapadané pod a za různými skříňkami. Jaká radost, když se nějaký skákač podaří vysvobodit! :-) Obvykle brzy letí zas na nějaké místo, odkud ho kočky nedokáží "vyhnat" samy.
1.jpg
S Matyldou se zkrátka nenudíme. Ona s námi asi občas jo, ale je shovívavá a postará se o to správné "vzrůšo" sama, když na zábavu pro ni náhodou zapomeneme :-). Někdy jsme z těch jejích nápadů na prášky. Ale ona nasadí takový obličej, jakože ji to moc mrzí a u toho tak zvláštně pomňoukává (překládám to jako "já fakt nechtěla..."), že jí člověk musí odpustit. Ba co odpustit - řeknete si nakonec, jak vůbec můžete být takoví a byť jen slůvkem vyčíst tomu milému a věrnému zvířeti nějakou rozbitou věc ("ale co, máme doma dost krámů", komentovala to onehdy mamka, tedy nám Matylda pomáhá zbavit se zbytečností :-)).
 
Věřím, že Vánoce, které do domu vždy přinesou plno nových věcí, vůní a barev budou Matyldu bavit. Přece jen, loni u nás byla jen krátce, a tak si je nejspíš neužila tak, jak je třeba. A tak Vám všem v Kočkách SOS přejeme spolu s Matyldou, Šmudlíkem, Ondráškem, Ferdou a pejskem Gerrym radostné a pokojné Vánoce a do nového roku 2019 pevné zdraví, spoustu elánu, hodně štědrých dárců a ještě více krásných a milujících domovů pro Vaše kočičky! :-)
V příloze posílám pár fotek Matyldy a aspoň některých jejích kamarádů, kteří se zrovna mihli před objektivem.
Moc pozdravuju! Katka
 
6.1.2020
Dobrý den,
opožděně posílám přání všeho dobrého do nového roku 2020, hlavně, ať Vám všem (včetně koček ve Vaší péči) slouží zdraví a ať se při Vaší nesmírně záslužné činnosti častěji setkáváte s pochopením a podporou okolí!

Přikládám pár foteček Matyldy, která mně momentálně sedí na klíně a zapichuje mně drápy do kolena :-). To "vynalezla" před pár dny a nenechá si to rozmluvit, obvykle to dlouho nevydržím a "sesadím" ji z klína. Matylda je, jak uvidíte i z fotek, kočka, která si užívá focení. Asi jí stoupla do hlavy sláva z toho, že se její fotka objevila ve Vašem kalendáři na letošek :-).

img_9914.jpgProtože všechny naše kočky jsou z útulků či převzaté do adopce prostřednictvím útulků, všude jsou samozřejmě zvědavi, jak se jim vede. Tak jsem se o Vánocích snažila všechny naše chlupáče pěkně nafotit. Vždycky závistivě pokukuju po fotkách na webech útulků, kde sedí kočička u stromečku a radostně se dívá do objektivu. Naši dva starší kocouři nemají pro focení pochopení vůbec, lze je zachytit na fotce většinou pouze, když spí. Černému Šmudlíkovi focení taky moc pod nos nejde, ale jakž takž se ještě vyfotit dá. Ale Matylda? Jak ta focení miluje! Vybere si pozadí, které jí půjde "k pleti", např. deku, co jsem dostala k Vánocům (ta se jí líbí víc, než dečka a polštář, co dostali společně se Šmudlíkem :-)) - viz foto. Když jsem pořídila několik pěkných záběrů Matyldy na dece, chtěla jsem později ještě vyfotit Šmudlíka. Když Matylda (ležela tou dobou opodál v pelíšku) uviděla, že fotím Šmudlíka (stihla jsem jediný záběr) a ji ne, okamžitě z pelíšku vyskočila, hop na postel - a připlácla se ke Šmudlíkovi tak, abych ji musela vyfotit taky. A aby mě dokonale přesvědčila, snažila se působit co jako kočka nesmírně zábavná - myslím, že se jí to podařilo dokonale :-). Stále nás nepřestává udivovat. Vánoční stromeček letos nechala téměř bez povšimnutí. Možná proto, že na něm letos byly pouze samé nerozbitné či těžko rozbitné ozdoby z textilu, pevné keramiky a podobných materiálů a žádné skleněné koule (těm dala loni dost zabrat, tak 2-3 denně to odnesly :-)). Zato se jí zalíbilo kutálet po kuchyni jablíčka vyšťouchnutá ven z košíku. Nějaké kočičí hračky ji už vůbec neberou, tak je myslím odnesu Petře pro koťata :-).
Přeji krásné dny nového roku!
Katka

matylda-a-smudlik.jpg12.5.2021
Matylda si užívá se Šmudlíkem a poslala nám fotku do kalendáře ...

Další fotky zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář