Jdi na obsah Jdi na menu
 


Maxmilián 02

5. 12. 2015

max350.jpgKocour, kastrovaný, nar. cca 2012

Maxmilián je britský, kastrovaný kocour, který byl nalezen zraněný - se zlomenou pánví v Dubňanech. Více o celém případu zde. Maxmilián se u nás zotavuje, odpočívá a pomaličku trénuje chůzi - levá zadní nožka ho neposlouchá. 5.12.2015 byl Maxmilián umístěn do Prahy, do bytu ke třem kočkám. Nová majitelka má zkušenosti a bude se Maxíkovi náležitě věnovat.

Další fotky zde.

9.11.2015
Dostali jsme za úkol nožku štípat, masírovat, aby probíhalo dráždění nervu a Maxík prostě musí trénovat, aby se obnovila citlivost.
A tu se objevil problém: Max je LENOCH!
Maxmilián se celý den válí na pravém boku, poté na levém a nakonec na zádech :-D Je to jeho zamilovaná činnost, ze které se nechá málokdy vyrušit a když to spojíme s nedostatkem našeho času, není to u nás pro Maxíka nejlepší. Hledáme pro něj domov, kde by se mu měli čas věnovat  a pomocí hry Maxmiliána provokovali k pohybu. Vážnému zájemci sdělíme podrobnější informace.

Maxmilián byl adoptován na dálku, jeho adoptivní rodinou byli Markéta a Míša z Hodonína. Děkujeme!

Zprávy z nového domova:

5.12.2015
SMS zpráva:

Dobrý večer,
tak jsme doma. Max to neustál a před Prahou udělal nadílku. Teď se po očistě myje, prozkoumává byt a lákají ho výšky :-) Písneme zítra.
L.

6.12.2015
Dobrý večer,
posíláme zprávy od Maxíka, kterého jsme si včera večer dovezli. Cesta byla OK, jen chudák Max vždycky, když začala "skákací dálnice", mňoukal, držela jsem kovová dvířka od přepravky, aby nedrncala, ale D1 je prostě šílená, takže u Prahy jsem měla ruku už úplně vykroucenou. Maxík to navíc před Prahou neudržel a my jsme se sice s mužem snažili dýchat póry, ale jogíni opravdu nejsme. Nicméně jsme šťastně dorazili, zasmradili celý dům (což si někteří sousedi stejně zaslouží...) a zkusili Maxe dát do vany. Ten se ovšem nedal, takže jsem ho otírala mokrými ubrousky v umyvadle, zatímco manžel likvidoval tu nadílku. Nakonec jsme začali seznamovat smečku (máme 3 černoušky - Tessi, Sheylu a Melichara). Všichni 3 už přes týden vědí, že přijede kámoš, takže snad jim podvědomí napovědělo, že to je on. Oproti všem je Maxmilián opravdový obr. To ale nejmenší bezocasé Tesce rozhodně nevadilo. Maxe přijala stoicky s tím, že zřejmě od něj žádné nebezpečí nehrozí, i když je 3x větší. Sheyla si jednou zasyčela, když se šel Max seznamovat. Ten to pochopil a naši kočičí babičku nechal být s tím, že seznámení nechá na později. Paradoxně nejnervóznější byl Melichar (normálně největší přítel všech), který se uklidil do skříně, odmítal na sebe nechat sáhnout a nervózně běhal po bytě tak, aby se s Maxem pokud možno ani neviděli.

max250.jpgMaxík postupně očuchal nejdůležitější body, prohlédl si výškově významné body a pak se vyšplhal bez větších problémů na škrabadlo, uvelebil se v nejvyšším pelechu a meditoval před staroslovanskou ikonou. Viz foto.
Pro Melichara vždy pořizujeme nejrůznější krabice, tu stávající pak Maxík vyzkoušel také. Viz foto.
Navečeřel se sám, ostatní - krom Tesky - trucovali.
Noc proběhla zcela klidně. Až před 7.00 Max ohlásil, že zmírá hlady a ty poloprázdné misky jsou v podstatě prázdné. Přemluvila jsem ho, že je ještě brzy, nechal se a v klidu se nasnídal za 20 minut.
Pak jsme se s mužem odebrali do kostela - byli pryč cca 1,5 hod. Když jsme přišli, u dveří nás vítali všichni 4. Pochopitelně jsme měli radost, i když Melichar se Sheylou se tvářili, že krom černé trojky tam nikdo další není.
Pak už to bylo vlastně úplně v pohodě. Odpoledne jsme šli nakrmit toulavky - pryč jsme byli cca 1 hod. Po návratu vše OK.
Kvečeru si Max vyskočil mezi nás na gauč, nejdřív se připlácl ke mně, vrněl a nechal si lehce masírovat nožku a záda. Pak se připlácl k manželovi. Viz foto.
Večeře proběhla téměř idylicky. Vic foto.
Věříme, že vše bude bezvadné. Maxík je skoro jako pejsek, nesmírně mazlivý, milý, laskavý, klidný. Kde může, tak sebou plácne a pozoruje. Oddaně hledí, co právě děláme.
A abych nezapomněla, přes poledne bylo krásně, slunce v oknech, tak jsme otevřeli a Teska s Sheylou se šli teplíčkovat, Max se k nim přidal. Sheyla nejřív nechápala, ale pak si asi řekla, že místa na okně je dost, tak co by se neslunili všichni tři. Melichar byl ještě trochu nervózní, tak se šel vyvalovat na druhé okno.
Tož to je prozatím vše. Další zprávy podáme později. Zítra je prubířský den, já jedu na služebku do Budějovic a manžel má pracovně velmi tíživý den, takže domů dorazíme někdy před půlnocí. Uvidíme, co bude, ale věříme, že nic zvláštního a že nás zase přivítají všichni 4 kočičí kamarádi.
S pozdravy z pražských Petřin
Rita a Pat

8.12.2015
Dobry den,
tak vcerejsek dopadl nad ocekavani dobre. Kdyz jsme oba dorazili, otevreli hlavni dvere, vitaci komando v cele s Melicharem a Maxem (!) po boku uz cekalo za dvermi. Sice jsme vyslechli, ze zmira hlady, ale asi je stejne chapavy jako ti ostatni, protoze jsme jen kratce ysvetlili, ze vse bude, jen vydrzet, az vycistime zachody, vyvetrame, nandame, tak klid. Vsichni uz jedli krasne jeden vedle druheho. Max je fakt desne chapavy, protoze mu staci jen lehce vysvetlit, ze "neboj, jidla je plna skrin a lednice, za par minut se serviruje", a on prestane mnoukat, bud si lehne pobliz nebo jde jinam, ale je fakt uplne v klidu. Urcite na to ma vliv manzel, protoze on je desny klidas a kocky to z nej citi. Sheyla se uz dokonce o Maxe otirala, kdyz taky simulovala smrt hlady...
Po jidle si Max vetsinou bud vyleze do nejvyssiho peisku na skrabadle, kde se umeje, a pak jde na okno a pozoruje ptaky.
Zjisitli jsme, ze kdyz sedime na pohovce a lehce poplacame vedle sebe a zavolame Maxika, je jak pejsek, pribehne a sup vedle nas a uz se musi hladit a drbat a lehce masirovat nozka a prede jak o zivot :-)
Zbytek smecky zda se ho akceptoval bez vetsiho stresu. Muze se jeste leccos objevit, kdovi, co ma chudak za sebou, ale verime, ze to zadna tragedie nebude, povahove je neuveritelne mily, nechapeme, ze se ho davno nekdo neujal, je to proste zlatous.
Prejeme pekny tyden
Rita a Pat

9.12.2015
Zdravim, uz nebudu zdrzovat, jen posilam ne prilis kvalitni fotku (mobil) ze vcerejsiho vecera. S muzem jsme se chystali na dnesni prezentaci knihy, kterou jsme dali spolecne dohromady ...
Maxik prisel k posteli a poprosil, ze by rad nahoru, tak jsme mu splnili asi velky sen, nebot si postele uzival opravdu velice velmi. Sokonce ani Tesce to moc nevadilo. Sheyla to taky zvladla. Melichar radeji jen pozoroval, ale prisel se pomazlit taky :-)
Hezky den
Rita a Pat

14.12.2015
Dobry den,
drzte Maxikovi palce, ve ct. vecer jedeme za MVDr. Bostickou do Vetcentra Stodulky, aby mrknul na Maxikovo oko a vymyslelo se, co dal, ocko zlobi.
Jinak se ma Max asi hodne dobre, nijak si nestezuje, krome hlasitych projevu tykajicich se jidla. Sheyla, ktera u nas byla "zpevacka", kdyz slo o jidlo, zjistila, ze ma mnohem silnejsi konkurenci, ktera z nas muze nejakou namku vytahnout i behem dne, tak toho pekne zneuziva :-)
A jinak Max se zda byt neuveritelny mazel, jeste jsme takovou kocku nemeli ani ja, ani manzel. Max by se nekdy uplne umazlil. Zjistil, ze Tesska miluje vecerni posezeni na posteli, idealne na panickovi, tak si zjistil, jak se na postel dostane tak, aby nemusel prosit o vyzvednuti. Kdyz jsme o vikendu pracovali, Maxovi se to taky zalibilo a delal mi milou gaucovou spolecnost - hral mi nozky. Mame pocit, ze dovede vyprodukovat mnohem vic tepla nez ostatni kocicaci, taky se chodi "chladit" na dlazdice do kuchyne. A to doma zadny parak nepestujeme.
Posilame opet par ne prilis kvalitnich fotek (mobil) a vsichni zdravime.
Rita + Pat + smecka

18.12.2015
Dobry den Lucie,
tak jsme to vcera zvladli, MVDr. Bosticka i sestricka byli z Maxika nadseni. Spolupracoval, i kdyz bylo videt, ze se mu to rozkapavani a prohlidka nelibi. Ma poskozena i vnitrni vicka oka, oko by se sice dalo pry nejak lecit, ale nikdy by na ne nevidel dobre, jen kouskem, navic ta poskozena vicka by ho tyrala porad. Takze mame termin na 26.12. vecer. Bude mu vyjmuto oko a misto zasite. Chteli jsme co nejdriv, abychom s Maxem mohli byt doma, tak se to snad nejak zvladne, do 3.1. jsme doma.
Vecer bude operace - cca 1-1,5 hod. - dostane limec na 10 dnu, uvidime, jak to bude zvladat. Uz jsem mela nekolik kocouru, kteri limec proste nesnesli, ale zadne stehy si netahali, tak to nejak musime vypozorovat.
Maxik byl skvely, doma dostal bastu (vazi ted 4,8 kg) a na panickovi odlezel zbytek vecera. Ma nadherny kozich, ale jeste skvelejsi povahu, je to proste His Majesty.
Ani ja (depozitovala jsem nekolik let), ani manzel, jehoz rodina v Irsku zila na kraji mesta, kam lide vetsinou odkladali "nepotrebna" zvirata, a jeho maminka se jich ujimala, tedy meli doma vzdy kolem 10 kocek, psu, kachen, ruznych ptaku, kraliku a hlodavcu..., jsme zatim za sve kariery nezazili tak desne klidneho a rozumneho kocoura. To, jak se na nem lide podepsali, je neuveritelne. A jeste neuveritelnejsi je, ze on stale lidem veri a je proste ZLATOUS!!!
Jinak, co se tyce hrani, tak Maxik ma rad - stejne jako Melichar - brcka, krabice nejruznejsich velikosti, zboznuje vecerni posezeni v posteli pred usnutim, mazlikovani vseho druhu, proste takovou tu domaci pohodu. Melichar uz mu nekolikrat olizal hlavicku, Sheila uz davno nema problem se o Maxika otirat, Tessi ho jeste bere jako jakousi zvlastni velkou kulicku, ale neohrozujici, tedy celkem v pohode, klidne se v posteli podeli o panicky. Max odpociva na me, Tessi na manzelovi ;-)
Zjistili jsme, ze Max hrozne rad chodi do vany pote, co se osprchujeme, a vylizava vodu :-O
Taky jako jediny pochopil, k cemu je skrabaci "vlnovka" z kartonu, kterou zatim ostatni kocky vyuzivaly jen k lezeni.

max400.jpgNechutna mu syrove maso, ale nejruznejsi namky to ano, ale neni loudil. Ozve se, jen kdyz je opravdu miska prazdna (dle jeho predstav). Ze by sedaval u misek a vyl, ze ma hlad, to ne. Je to dustojny medvidek.
S pozdravy
Rita LK

26.12.2015
Dobry vecer, Lucie,
tak jsme z operace doma. Max se rovnou z prepravky vrhl k jidelnimu koutu, kde nic nenasel, tak si tam lehl a po drahnou dobu hypnotizoval skrinku s jidlem. Ostatni behali kolem s tim, ze tohle je uz ale fakt extrem, nejist temer 24 hod...
Zavadeni kanyly byl boj, muz ma ruce porvane, Max byl v razi. 3.ledna jde vyndani stehu, tak doufame, ze vse bude OK. Max dostal prezdivku Maxipirat, vypada fakt strasne, ale az se to uzdravi, verime, ze se mu ulevi. Zitra poslu nejakou fotku.
Jinak s Melisem uz Max podnika nocni hlasite honicky, kdy soutezi, kdo koho probudi driv. Ted si akorat Maxik hraje s brckem a plastovym pruhem, jakoby se nechumelilo:-O
Dobrou noc
Rita LK

4.1.2016
Dobry den,
posilame par info od Maxipirata, kteremu mely byt vcera vyndany stehy, ale protoze mel ocisko velike a ranky lehnce zmokvaly, pojedeme na vyndani az tnehle patek.
Maxik je zlatous, i kdyz uz od nej mame oba + doktor i sestry pekne orvane ruce - brani se usilovne. Vcera jsme jeli na kontrolu, doktor mu ocistil strupiky, Maxika jsme museli zabalit do rucniku, tak moc nas vsechny nenavidel... Po ocisteni doslova skocil do otevrene prepravky :-O
Kdyz jsme se vratili, tvaril se tak, ze to bylo horsi nez samotna operace, zdlabl misku a odpadl na postel, kde do noci tvrde spal - opravdu tak tvrde, ze jsme ho pri rozestylani postele museli vzit a odnest na gauc, ani oko pri tom neotevrel...
S Melicharem se pekne prohaneji, Max obcas vystartuje na Sheilu, ktera ovsem byla jedina, ktera za nim vcera prisla a hlidala ho na posteli. Jednou jsme ho pristihli, jak se tak neuctive diva na Tessinku, ze ta chudak se uplne stahla, coz je tedy novinka, nebot ona dosud byla sefkou smecky!
Pres nektera vyhrazovani se a vymezovani se je vse v pohode. Maxik se ma bajecne, miluje hlazeni, pusinkovani, mazleni, teplicko, mekoucko, o jidlo si uz rika jen obcas, brzy mu doslo, ze jidla bude vzdycky dost a nemusi se strachovat, ze by stradal.
S pozdravy
Rita a Pat

18.1.2016
Zdravime do Hodonina a posilame par novych info o Maxovi.
Pred vice nez tydnem mu vyndali stehy z ocka, vse vypada uplne v poradku.
Nicmene Maxipirat se zacina dost necekane projevovat coby utocnik na prvni funkcni pozici. Ze prohani Melichara, to neni na skodu ani pro jednoho, ale funkcne a asi i vekove nejstarsi Tessinka zaziva perne chvilky, je to malicka bezocasa kocicka, ktera si prosla peklem, ale mame ji nejdele a je to jaksi nekorunovana hlava smecky - tedy az po mne (aspon se o to snazim). Max nabyl dojmu, ze kdyz se mu ted tak skvele ulevilo, tak by se mohl stat jednookym kralem a Tessku degradovat, coz vyvolava silne vasne. Zjistili jsme, ze o vikendu je vse v pohode, protoze jsme doma a Max reaguje na lidskou pritomnost velice dobre. Potrebuje "svuj cas s panicky", a pak je v klidu. Viz vcerejsi odpoledne v priloze :-) Behem tydne je to ovsem vypjate, takze se uvidi, jak se situace bude vyvijet. V patek jsme zcela racionalne uvazovali o tom, ze by Max mel mozna jit bydlet k nekomu, kde by byl sam se svym clovekem (ale ne s nekym, kdo chodi do prace), nebo s moznosti chodit ven. Pak pres vikend to bylo zas temer idylicke, tak jsme zvedavi, co bude dnes vecer, ja se jeste doma stavim po praci, pak jdeme na koncert, zitra mame divadlo hned po praci, ve str. mam sbor, ve ct. cviceni...
Doufame, ze kdyz si s Maxem budeme kazdy vecer dostatecne hrat - nezkoli-li nas unava -, tak by to mohlo byt OK. Nebo se proste role vymeni... Uvidime.
Pekny tyden prejeme!
Rita a Pat

Naše odpověď:
Maxmilián je pravděpodobně velmi dominantní a chce mít svého člověka jen a jen pro sebe a odhání svou kočičí konkurenci. Každopádně, kdyby tomu tak bylo i nadále, musí se mu hledat jiný domov. Tohle Vašim kočkám dělat nemůže. Pokud se tak rozhodnete, dali bychom ho zpátky na stránky i na FB a hledali domov pro jedináčka.

19.1.2016
Dobry den Lucie,
obavam se, ze asi budeme muset pro Maxe hledat novy domov, kde by byl jedinackem a hlavne s nekym, pak by byl idealni byt, kde by mel pozornost, k domku si myslim, ze to neni nejlepsi, ta zadni noha rozhodne neni uplne v pohode, takze kdyby ho nekdo prohnal (pes napr.), tak mu neutece a byl by prusvih.
Kdyz dlouho lezi, coz dela nejradsi ze vseho (zabral si pohovku - celou!), a pak vstane, vypada jak "opilec", trochu se kymaci, nez se zrejme nozka rozchodi. Snazim se mu ji ruzne masirovat, ale velice velmi se mu to nelibi, dovede se pekne ohnat. Nejlepsi je pohyb, honeni, babrle, chytani mysek, micku, spuntu...
Vcera bylo zase dusno, vecer jsem si s nim do pulnoci hrala, ale ten hajzlik si pak sednul za dvere a cihal a kdokoli z kocek se chtel jit napit ci na zachod, tak po nem vystartoval. Ale fakt hnusne. Neni to hrave, on ma proste radost, kdyz na nekoho muze ze zalohy napadnout - to me dost nervuje. Melichar mu zdrhne a vyskoci nekam nahoru, kam za nim Max nemuze, Sheila nejradsi spi ve skrini, takze tam k tomu dochazi jen malokdy, navic Max zrejme Sheilu povazuje za nejake menecenne stvoreni, ktere mu nestoji za rec (navic je Sheila sluzebne jen o 1 latku pred nim). Nejhur je na tom Tessi, je malicka, kdyby Max chtel, da si ji k veceri. A on treba na ni civi, normalne ji terorizuje pohledem, a pak si ji jde vychutnat, zazene do kouta a jde ji namlatit. To pak zasahujeme, jenze jen kdyz jsme doma... A ten hajzlik to vi, okamzite se stahne a prikrci a vi uplne presne, ze dela neco, co nema a co nas dost nervuje.
Je to pan princ, ktery chudak prosel asi dost krutou skolou hned na pocatku zivota a asi si zvykl se s nikym nemazlit. Nevim, jestli se to da jeste nejak ovlivnit. Obavam se, ze moc ne.
Pritom to dovede byt neuveritelny mazel. Vleze na vas, pusinkuje, mazlinkuje, to si fakt uziva. Je to takovy rozporuplny kocicak.
Jen si neumim predstavit, ze treba na vikend (nerku-li na dovolenou) odjedeme a i kdyz mamka bude chodit 1x denne krmit, tak to bude katastrofa.
Achjo, mrzi me to, ale trapit sebe i kocky nema smysl.
Zkusim Maxe nejak apartne nafotit, aby tim svym kremovym kukucem zaujal, a poslu fotky.
Pekny den a zdravim vsechny kocicaky!
Rita

26.1.2016
Dobry den Lucie,
davam dohromady info a fotky k Maxikovi. Situace se bohuzel nelepsi, meli jsme s muzem dlouhou debatu na tema: nechat si Maxe ci mu hledat domov. Manzel by si ho nejradeji nechal, ale uz i jemu po tomhle vikendu doslo, ze pro Maxe bude nejlepsi, kdyz bude bydlet nekde, kde bude zvireci jedinacek. Tessi a Melichar v podstate ziji ve skrini, boji se jit i na zachod, protoze ten trouba Max tam na ne ciha a nenecha je na pokoji. Kdyz je jidlo, je to OK, pak chvili siesta taky, ale jak se princ Max vyspi, nejradeji by radil. A skutecne mu nedela dobre suchy panelakovy byt. Doufam, ze do patku dam dohromady textik i fotky, Max vypada ted moc krasne, jak mu zarusta jizva. Uz 2x jsem ho vzali "na prochazku" v ksirach, ale to se mu nelibi, boji se a pak je stres, tak to nebudeme lamat pres koleno.
Manzel si s nim kazdy vecer hraje, ale je to dost vysilujici, je videt, ze kocour je jeste mlady, potrebuje interakci, zabavu, behani, honeni, kdyz ven, tak ven, kdyz na posteli, tak na posteli, ale rozhodne kralovat sám.
S pozdravy
Rita

29.1.2016
Max je fakt princ.
Dala jsem dohromady takovy textik, mrknete na to, jestli je to OK, popr. doplnte, vyskrtnete...
A posilam par fotek, jeste nejake pekne snad udelam.
Maxikovi se krasne hoji ta jizva, uz neni skoro videt. Kdyz si hraje, clovek by nerekl, ze ma jen 1 oko, ma neuveritelny postreh.
Bohuzel, situace je napjata, vcera Melis ani neprisel vitat, byl schovany v koute a klepal se jak osika. Zato Max si vykracoval jako pan kral...
S pozdravy
Rita, Pat a smecka

maxmilian400.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Maxmilián hledá domov!

Vloni, na začátku října se k nám Max dostal z Dubňan, kde byl krmen jako kočičí bezdomovec, ale byl nalezen zraněný, pravděpodobně po srážce autem. Je to kastrovaný britský kocour, barva lila. Měl zlámanou pánev, jednu nohu tahal za sebou. Zřejmě se ho snažil někdo zastřelit, u páteře má diabolku, oko vystřelené vzduchovkou. Kocourek dostal jméno Maxmilián, což se na jeho výraznou královskou povahu opravdu hodí.
O dva měsíce pozděli byl Max umístěn do Prahy, do bytu ke třem dalším kočkám. Podstoupil operaci oka, které mu bylo vyjmuto a Maxíkovi se velice ulevilo. Všechno proběhlo bezvadně a Max si náramně užil Vánoce v teplíčku a s lidmi. Poraněnou nohu už za sebou netahá, už se dovede i podrbat, umí skvěle běhat. Jen když delší dobu leží, tak pak se tak trochu kolíbá, než se rozchodí.

Po více než měsíci, když se Max zabydlel, však noví majitelé zjistili, že je velmi dominantní, nesnese se s dalšími kočkami, které dovede dost prohánět, útočit na ně a napadat je. Jejich původní tři kočky jsou ve velkém stresu, většinu dne schované ve skříni a bojí se jít i na záchod!

Ale s lidmi je úplně báječný, chodí rád na klín, mazlí se a přede, hraje si, pusinkuje, někdy blahem olizuje ruce či tvář. Maxmilián je neuvěřitelně chytrý, krásný, veliký kocour, který má úžasně kvalitní srst (téměř vůbec nelíná, má rád i občasné kartáčování).
Také se mu nelíbí v malém panelovém bytě, kde je na něj zřejmě příliš teplo a sucho, nejraději sedává na parapetu či pod oknem s mikroventilací. Také rád z otevřeného okna pozoruje ptáky a lidi.

Když je sám s lidmi, je úplně zlatý, miluje lidskou společnost, nikdy (kromě návštěv u veterináře) nevytáhne drápy – ty si nechává stříhat štípátkem na nehty, užívá si té péče. Když přijde návštěva, je to ten nejspolečenštější princ, kterého každý obdivuje a on si tu pozornost také umí vychutnat. Nemá moc rád, když ho někdo bere do náruče, sám si přijde pro mazlení – a to je často.

Maxmilián je asi 3letý čistokrevný britský kocour a přesto ve svém krátkém kočičím životě zažil mnoho špatného. Byl zřejmě vyhozen a musel se ve svém mladém věku dost protloukat, takže se naučil se s životem příliš nemazlit. Možná byl i sebrán mámě dřív, než se má, a proto se snaží být vždycky první a nejdůležitější. Své páníčky chce mít prostě pro sebe.
Je ideální k lidem, kteří nebudou mít jiná zvířata (je možné, že pes by nevadil), budou se mu věnovat, protože je to ještě mladý kocour, který potřebuje trochu výchovy. Je extrémně inteligentní, takže chápe velice dobře pravidla, že třeba na kuchyňský stůl se nesmí. Rád si hraje, ale také moc rád spí, miluje krabice všech možných tvarů, kočičí tunely, myšky, bábrlata, míčky…

Potřebuje prostor – není to kocour do malého bytu, ale buď velkého bytu, nebo do domu se zahradou, kde by měl neustálý přístup dovnitř. Poraněná páteř zanechala následky na jeho levé zadní tlapce, která se sice neustále zlepšuje, používá ji už téměř normálně, ale je na ni opatrný. Před nebezpečím by asi neutekl. Ale bude-li mít dostatek pohybu a zábavy, pak by se mohl stát velkým kočičím princem, který bude rád lítat po schodech, hledat schovávačky a užívat si kočičího života, ve kterém toho zatím moc dobrého nepoznal.

1.2.2016
Od patku se nam ted o vikendu zda, ze veci se obraceji k lepsimu - nechci to zakriknout, je pondeli a kdovi, co zas bude, az prijdeme vecer, ale vazne mame dojem, ze se karta obraci.
... Manzel veri, ze se to zklidni, ja jsem trochu skepticka, ale musim uznat, ze vikend byl mnohem lepsi nez predchozi tyden. Max dokonce spal na posteli s Teskou, kterou jeste pred par dny prohanel a zahanel do kouta. Melis po nem dokonce slapal, kdyz Max zustal zastlany v perinach, a Max to nechal byt... Tak snad se blyska na casy!
Moc zdravime!
Rita, Pat a cela smecka

11.4.2016
Max porad terorizuje. Pani Vackova pred Velikonocemi psala, ze doufa, ze rekonstrukce snad bude hotova do 25.4., ale nevim, uz jsme trochu rezignovani... Jsme ted uplne vyrizeni kvuli praci a dalsim rodinnym potizim, nervy mame oba nadranc.
Max se nezmeni, to je jista vec. Tesska je opravdu terorizovana nejvic, je mi ji lito, chuderky, Max je neuveritelne vynalezavy co se tyce tyrani ostatnich. Necekala bych, ze je neceho takoveho schopen. Cihat za rohem, startovat, napadat, zahanet do kouta a pak ji psychicky terorizovat s tim, ze nekdy dojde k fyzic. nasili, nekdy zase ne. Ona ubozacka nevi na cem je. V podstate zije na knihovne, kam jedine ten obr nemuze.
Obavam se, ze bude tyrat i Vackovych psa, zvlast je-li mirumilovny, coz pry je :-(
Musime to vydrzet, to se neda svitit, ale je to nekdy dost desny boj, protoze resit v prubehu noci Maxovy vystrelky je nekdy fakt na prasky. Mne rozkousal plastovy pantofle. Musi se drzet zkratka i s jidlem, zacal se cpat jako sileny, dokonce i zvracel. A pak je nastvany, tak jako stene kouse moje trepky.
Byla jsem s nim na veterine po Velikonocich, protoze mu zacalo silene smrdet z pusy. Zuby a dasne jsou v poradku, ten pach jako by sel z bricha. Byl opet odcerveny, tenhle tyden ho vezmu zase, protoze pred Velikonocemi vyblinkal skrkavky :-O
Dostal konvenii i proto, ze mu dost teklo z prave nosni dirky, coz vet pricital tomu vyjmuti oka. Hned potom se jak smrad z pusy, tak nudle hoooodne zlepsily, ale asi idealni to nebude nikdy.
Toz tak zatim, ani jsem nepsala, nebot by nebylo moc o cem, Max je proste hajzlik, potrebuje silnou vychovu od lidi, aby vedel, kde je jeho misto. Delali jsme si legraci, ze to je nevychovany pes v kocicim tele...
S lidmi je to takovy zlaticko, ze byste tomuhle tezko uverila.
S pozdravy
Rita

26.4.2016
Zdravim Lucie,
aktualni zprava od Maxe: Jak jsme spolu v patek mluvili, hned jsem zavolala do Vetcentra Stodulky, objednali ho hned na sobotu.

diabolka220.jpgSamozrejme, byla to diabolka, ktera zrejme pote, co se Maxe nejaky silenec snazil zastrelit, kamsi schovala v jeho obliceji, takze pri vyjmuti oka nebyla videt, zrejme ani nahmatat. Po operaci se mu zacala posouvat - vetka rikala, ze mel tedy kruci stesti, protoze se taky mohla zacit sunout opacnym smerem ci dovnitr hlavy!
Maxe lehce prispali, vyjmuli ten hnus, dostal analgetika. Je v poradku, prestalo mu smrdet z pusy, coz bylo zrejme zpusobeno hromadenim hlenu v nose a nosohltanu, vsude cucha, prestal chrochtat a chrapat. Vcera jsme byli vecer na kontrole, je to frajer, takze ted uz je snad komplet OK, tedy krome te zadni tlapy, s niz bude mit asi holt potize po zbytek zivota, ale nijak zasadni.
V priloze mrknete na tu humusarnu, co mel nebozak kdovi odkdy v hlavicce.
S pozdravy
Rita a spol.

5.5.2016
Zdravime z Prahy!
Tak padlo definitivni rozhodnuti. Max zustane u nas. Pani V. se atejne neozvala a Max si uz u nas zvykl, je zabydleny, proste doma. Stale sice dochazi k excesum, ale je to ucenlivy hajzlik, verime, ze si casem da rict a s vekem se takhle charakterova vlastnost upozadi.
Tessi se mu sice stale vyhyba, ale kdyz jde o kus zvance, dovede mu odpustit a Max dovede zapomenout, ze ma spadeno na jeji funkci vedouci smecky. Obcas jsou to nervy, ale treba asi uz pochopil, ze s Melicharem se muze honit, aniz by ho pri tom nutne musel strasit zahryznutim ci jinym nasilim - to je pokrok, i kdyz ve 3 rano si z nas delat dalnici je trochu neprijemne...
Verime, ze to bude jeste lepsi, zvlast, jestli se nam do konce cervna skutecne podari koupit zamysleny dum, ktery je velky, kocky v nem budou mit spousty prostoru, nebudou si muset lezt do zeli. Uvidime, jestli je po zabydleni budeme poustet aspon na zahradu, u Maxe to mozna nebude nutne, on ven nechce, ani na okno nevyleze, jen tak mezi oknem, pozorovat, koukat, ale na venkovni parapet (i kdyz zasitovany) se mu to fakt nelibi. Je to proste gaucak.
Dobrovolne se chodi socializovat, s lidmi je skvely, kdyz prijdou mi rodice, tak si jako stene lehne mame na chodidla a je nejstastnejsi na svete.
S nosem se mu tak moc ulevilo, mozna i to hralo roli, ze byl hnusny, tezko rict, co se v te jeho velikanske hlave odehravalo a odehrava. Manzela zboznuje coby sveho nejlepsiho pritele a kamose, necha si od nej spis vynadat a pak to zpracovava, je chovan, mazlen, postel je nejelpsi samozrejme, ale jakykoli tunel ci krabice, pod perinou (viz priloha), na kline...
Toz tak. Drzte nam pesti, at to s domem dopadne dobre, pak budou mit kocky fakt kralovstvi od sklepa az na pudu.

S pozdravy vsem chlupacum
Rita a Pat

3.8.2016
Dobrý den, Lucie,
po delší době posílám pár info z našeho kočičince.
Max prošel feromonální kúrou (Etovet), ale s pramalým - spíše nulovým - výsledkem...
... koupili jsme dům se zahradou ... a už 2 týdny stěhujeme jako diví, čistíme, škrábeme, malujeme, zjišťujeme, co kde nefunguje, prostě je to maso. Žijeme v bednách, krabicích a absolutním chaosu, k tomu dopisujeme oba knihy a snažíme se zajistit, aby Max Tessku nezardousil. Do domu se celá smečka přestěhujeme příští týden, až vyndají Sheyle stehy.
Max si to jediný náramně užívá, musí vyzkoušet každou bednu, vyspat se v každé krabici, teď má doma labyrint z plastových beden, je v sedmém nebi, což ho ovšem neodrazuje od nejzákeřnějších útoků...
Snad to v domě bude lepší. Bude víc místa, víc výběhu (je tam krásné schodiště), za čas, až si zvyknou uvnitř, tak zkusíme zahradu. Soused má také kočku, tak snad to bude nějak fungovat.
Přejeme pěknou půlku léta, co nejméně nervů s bezprizornými chlupáči a všichni zdravíme na Moravu.
Rita, Pat + Tessi, Melichar, Sheyla, Max

31.8.2016
Dobry den, Lucie,
po case se opet ozyvam, tentokrat jiz z noveho bydliste na Dobrisi.
V pondeli zacal 3. tyden s kocicaky. Nejdriv dostali jednu mistnost v 1. p., aby meli vyhled na zahradu a castecne do ulice. Max, ktery Vas asi bude nejvic zajimat, si zabral nejvrchnejsi odpocivadlo na skrabadle a 3 dny s nami nemluvil, k jidlu nechodil, mazlit se odmital, delal, jako by tam nebyl. Docela nam to pripominalo jeho chovani u Vas v depozitu. Proste ignoroval ostatni, zil si nejakym svym vnitrnim zivotem.
Ostatni kocky - Tessi a Sheila - zacali prozkoumavat mistnost, skrine, hrozne se jim libil koberec a valeni se na slunicku, Melichar se zasil na skrin - on je hrozny nervak, vsechno mu trva, ale pak je OK.
Max se po 3 dnech oklepal, seskocil a zacal se domahat otevreni dveri. Tak jsme zacali s tim, ze na noc byl vybeh do 2 chodeb a na schodiste. Max si okamzite zabral schodiste a odpocivadlo na nem, pak tak naskladane bananovky (porad zijeme v krabicich, opravujeme, zabydlujeme se.
... Minuly vikend (tedy po 2 tydnech) jsme otevreli na balkonek a kdo byl prvni - Max. Hned ven a sup za zabradli na okraj a tresteni jeho kukadla na to, jak by se mohl dostat na asi 5 m vzdalenou garaz, mame o nej strach, zda se, ze ne zcela ovlada odhady vzdalenosti, i kdyz v prazskem byte si daval velkeho majzla, aby skocil jen tam, kde muze. Ale dava se fyzicky tak do poradku, ze uz by nikdo nerekl, ze mel neco se zadni nohou. Balkonek jsme zkusili pak jeste 2x, ale naposledy si na nej vyslapla i Tessi a Max na ni zautocil, tak jsme udelali stop.
Nevime, jak se bude situace vyvijet, Max proste ciha a ceka na prilezitost, kdy by mohl odnekud vyskocit z okna ci proklouznot ze dveri ven, je uplne nervni, jak se snazi kudykoli dostat ven. Nejhorsi je ulice ... pres den je tam hooodne rusno. Ja osobne mam hrozitansky strach, Max je na jednu stranu protrely, na druhou je to strasny trouba.
Urcite se mu bude venku libit, o tom neni pochyb, na zahrade je nekolik stromu, po kterych muze splhat do aleluja, muze na garaz, na pristenek, ale jak dlouho mu to vystaci, to nedovede odhadnout stoprocentne ani on. Je to Darwinuv omyl, jak manzel casto rika, nebot Max se vlastne niceho a nikoho neboji :-((( Melichar se vystresuje pri kazdem neznamem zvuku a leti do pelechu, Tessi a Sheila jsou prilis rozumne, aby si na stara kolena zadelavaly na problemy, kdyz mohou lezet v teple doma, ale Max je proste svuj.
Drzte nam palce, at to ten blbecek nezvore a neprovede nejakou pitomost. Byla by to takova skoda, nebot lidi miluje. Kdyz k nam chodi ruzni opravari a remeslnici, tak ani to jedno oko nezvedne, proste se nenecha rusit, kdyz zrovna chrupikuje.
Toz tak a zdravime z Brd do Hodonina!
Rita, Pat a smecka

6.9.2016
Zdravim jeste jednou, tentokrat posilam aspon 2 fotky z noveho bydliste. Z Maxovych honicek se bohuzel neda poridit zadna fotka, nic by na ni nebylo, jen smouha.
Jedna fotka je z jeho strategicke pozice (na kufirkach nebo v krabici) na schodisti, odkud ma prhled o vsem. Druha je z vikendove makacky na loznici, odkud se nam kocandy nechtelo stehovat jinam, miluji vyhled a jizni stranu (z Maxe kouka jen ucho z nejvyssiho odpocivadla).
Max vcera dostal obojecek, aby si zvykal, o vikendu mame v umyslu mu ukazat vychod a zahradu - ale zatim jen pod dohledem.
Ostatni budou dostavat obojky postupne, nikdy je nemeli, tak nevime, jake budou reakce.
Drzte nam pesti, at se nic nepotenti!
S pozdravy
Rita, Pat a smecka

4.10.2016
... V září bylo krásně, tak jsme vždy několikrát denně brali Maxe na zahradní procházky. Byl štěstím bez sebe. Občas jsme to zkusili s prádelní šňůrou, aby měl pocit, že má větší volnost, ale to se neosvědčilo, zjistil, že se může rozběhnout a lítat mezi stromy, takže to nedopadalo dobře. (Viz foto)
Před 14 dny jsme nabyli dojmu, že Max zahradu už zná, ví, kde je vchod do domu, kde je garáž, přístavek, kde je vedle hlavních dveří strategická miska s vodou a granulemi (Max si chodí pro "snack", jak říká manžel, aby se ujistil, že neshodil ani miligram). Ucpali jsme všechny možné díry kolem plotů a ujistili se, že žádný z ježků, které přikrmujeme, není v denním dosahu, stejně jako strakapoud, kterému jsme nechali celou úrodu lískáčů a který bydlí na smrku na konci zahrady.
Max miluje lidi, takže jsme nechali den D na neděli, kdy přijel bratr se švagrovou a tátou na zahradní posezení. Max byl štěstím bez sebe. Chodil si po svých místečkách, kde má pocit, že něco vyčuchá (chová se jako pes, pořád jen čekáme, kdy zvedne zadní nohu a označkuje dané místo!), kde je mu nejlíp ve stínu při odpočinku, kde může lozit a schovávat se ve vysoké trávě, kde jsou díry v zemi (zřejmě nějakých hmyzáků), nad kterými pak kýchá (viz foto), a nadšeně lítal od jednoho k druhému, hlídal proviant (viz foto) a užíval si. Slyší na jméno, takže když je chvíli sám, tak ho zavoláte a on přiletí, resp. přiskáče jak přitloustlý kamzík.
... Max, pokud má dostatek "výběhu", nechává ostatní relativně v klidu. Zatím tedy je Max jediný "zahradní král". Ostatní kočky jsou entita sama pro sebe, Maxovy zájmy jim připadají obskurní a nechápou, proč se snaží si komplikovat život nějakými rejdy venku, když je tak pohodlné ležet doma v teple a odpočívat.
Rita, Pat + smečka

7.11.2016
Max se ma jiste uzasne, i kdyz pravda, mohli bychom se mu jiste mnohem vic venovat a zajistovat mu vice zabavy a spolecnosti... O tom neni sporu. Uz je bezna praxe, ze chodi ven za svetla, kdyz jsme doma, coz je v podstate jen o vikendu a obcas zcela vyjimecne, treba dneska, kdyz je manzel nachlazeny a pracuje z domova. Max dostane rano snidani, kterou casto ani nedoji, protoze se obava, ze by mohl zmeskat vlitnuti do predsinky, kde sice neochotne, ale preci jen, natahne krk, dostane obojek a trada ven!

max300.jpgNechavame pootevrene hlavni dvere do predsinky, kde jsou ruzne rohozky. Kdyz ma Max pocit, ze mu je bud velka zima, nebo si potrebuje dat slofika, prijde tam, chvili postoji a kdyz se nic nedeje, zazpiva arii a nekdo z nas ho jde pustit domu, to si to pak straduje rovnou k jidelne, kde sup na pohovku, vycistit kozich a blazene usnout. Pred vchodem nechavame misku s vodou a granulemi, protoze Max si behem vychazek chodi pro snack, aby nahodou nezhubl. Uz umi obe diry mezi ploty k obema sousedum.
Minuly patek byl chvili rano venku - vezli jsme auto na prezuti - trava byla zmrzla, to chudak pelasil domu, vubec se mu ta rosa a namraza nelibily.
O vikendu jsem hrabala listi a sestavovala hmyzi hotel a krmitko pro ptaky, tak Max asistoval, jako pes chodil kolem, sedel, sledoval, snazil se nacpat do pytle s listim a strcit hlavu do krmitka...
Je to nas milacek, princ a drahous, co si nas zcela ziskal. S tim trapenim Tessinky je snad konec, maximalne se honi po chodbach a schodisti s Melicharem.
Vecer po vikendovem trajdani je vetsinou tak vyrizeny, ze pochopitelne zcela ignoruje, ze by mel jidelnu opustit a odebrat se do "kociciho pokoje", tak ho vetsinou musime zcela vlacneho popadnout do naruce a odnest do jeho spaci "veze" - viz priloha.
Posilam par fotek a preji co nejmene sverencu!
Rita a spol.

5.12.2016
Dobry den do Hodonina.
Dnesni den je specialni, neb Max je u nas presne rok. Loni na MIkulase jsme pro nej k Vam jeli. Od te doby se toho tolik udalo!
Max podstoupil operaci vyjmuti oka, posleze vyndani sunouci se diabolky z nosu, obdobi terorizovani Tessinky, rozhodnuti koupit dum, prestehovani se, rekonstrukce bytu, zabydlovani se (to stale trva), zvykani na zcela nove prostredi a k tomu samozrejme velikanska asistence Maxmiliana, neobycejneho kocoura, ktery sice dovede zazpivat pekne arie, ale co vsechno si prozil, nez jsme ho adoptovali, to uz se nedovime.
V poslednich dnech je hrozitanska zima, kdy se Maxovi chce sice ven, ale sotva vyleze na zaprazi, tak si sedne na rohozku a jen tak kouka, maximalne sebehne k zmrzle trave, trochu ji okouse a pelasi domu, hup na gauc nebo se rozvalit na slunicko na koberci. Obcas miva zvlastni dny, kdy si preje byt sam, ale vetsinu casu si chodi doslova rikat o mazleni, halzeni, kdyz si sedne nekdo na pohovku, hned vyleze na klin, bezne okupuje obe nase zidle - jedna je mu mala -, obcas si zabere papirovou tasku s dalsimi taskami uvnitr, uvelebi se tam a je mu blaze.
Udelali jsme mu pro jistotu polyst. bednu se senem pred domem, kdyby nahodou venku stradal, ale ty doslova minuty, ktere v tehle siberii venku travi, nestoji za to, takze doufame boudu vyuzije bud sousedovic kocka, ktera se k nam chodi prikrmovat a pomazlit a zazemi vpodstate nema, nebo nejaky z okolnich kocouru ci kocek, ktere jsou bud bezprizrni nebo opet - nikdo se o ne nestara. Uz prikrmujeme cerneho kocicaka, ktery si s Maxem snazil cosi vyrikat, ale radeji jsme jejich blizsi seznameni posunuli na nejakou teplejsi dobu.
Budeme muset obalit kmen tamarysku necim protidrapovym, nebot Max si ho vybral jako to nejlepsi skrabadlo a uz je to na kmeni neboheho stromu znat.
Posilame par fotek jako dukaz toho, ze Maxmilian si takzvane "umel vybrat", zaridil nam opravdu cily zivot a na nudu si stezovat rozhodne nemuzeme.
S pozdravy
Rita, Pat + smecka

14.1.2017
Dobry den Lucie,
predem Vas, Vase kolegyne a kolegy a vsechny chlupace zdravime a prejeme vsechno nejlepsi do celeho r. 2017, predevsim co nejmene opustenych ci tyranych zviratek, zdravi a radosti.
Vanoce jsme promarodili, coz uvitali vsichni kocicaci, kteri tim padem travili veskery cas s nami, valeli se po kobercich, na pohovkach a na topeni, na kterem zvlaste Sheila a Tessi ziji v podstate neustale...
Zimu nas drahy Max vyslovene nenavidi, i kdyz v lete se valel predevsim ve stinu a chladu. Jak zacaly ty ukrutne mrazy (je -15C) a napadl snih, tak chodi ven jen tak na skok, a to doslova. Probehne se podel domu a kdyz zapadne do snehu, tak ouha, hupky zpatky a rovnou na pohovku. Pak ma jeste mezitim takove mazlici zachvaty, kdy je nam schopen nacpat sve obrovske chlupate telo za zada na zidli, prisat se a tvarit se jako nejvetsi andel na svete. Vzdyt preci on nas tak miluje!
... Maxikovu zadni pochroumanou nohu uz byste sotva poznala, ze ji neco bylo, jak skace jak zajic, honi se a blbne. Obcas se mu ji snazim vzdycky trochu jeste promasirovat, coz ne vzdy ma rad, ale rozhodne ho to netyra jako driv. Co mu ovsem asi uz zustane, je neprijemny pocit, kdyz mu sahnete na zadni kus zad, kde ma pod pateri ten brok ci diabolku, to opravdu nema rad. Zacal si ale uzivat i kartacovani, kdyz videl, ze Melichar to miluje. Max je vubec Maxikocicak. Mazany jak lisak a chytry jak opicak. Je ovsem poucitelny. To, co musite Melicharovi v podstate neustale pripominat, to Max za par napomenuti uz vi a diva se na toho cerneho tupce s velkym despektem.
Jsme radi, ze cerne trojce nevadi jista Maxova nadrazenost a to, ze mu venujeme asi vic casu a prostoru nez jim. Ale Sheila a Tessi jsou byvale divosky, celkem si vystaci. Sheilu stejne zajima vetsinou jen jidlo a teplicko, Tessinka si prijde rict, kdyz potrebuje pozornost.
Samozrejme, ze obcas dojde k excesum, prijedeme z prace a Tessi ma dosti konkretni vypadky v kozisku a Max za drapy zbytky jeji srsti. Vyhybaji se jeden druhemu a jsou ochotni akceptovat vzajemnou existenci jen v nasi pritomnosti.
Posilam par fotek ze zimni Dobrise a moc zdravim
Rita a spol.

4.4.2017
Dobrý den do Hodonína,
posíláme pozdravy z jarní Dobříše a samozřejmě nějaké novinky o velkém maxikočičákovi Maxmiliánovi.
Celý minulý týden pracoval manžel z domova, takže Max si užíval výběhu, toulání, zakázané návštěvy Pneuservisu, snahu procpat se skrz sousedův plot a civět na ulici za rohem, která v něm ještě vyvolává jistý ostych (doufáme, že mu tento ostych ještě nějakou dobu vydrží).
Ten pneuservis je hned naproti nám. Manžel jednou vyskočil z okna a přeskočil plot, když z pracovny náhle zahlédl Maxe, kterak si velkopansky vykračuje středem ulice směr hlavní brána do Pneuservisu. Bylo to ve všední den, kdy je tam trochu rušno, tak to byl jistě pěkný pohled na muže vyskakujícího za bílého dne z okna, přeskakujícího plot a anglicky volajícího na jednookého kocoura, aby se zastavil, což ten naštěstí udělal a natáhl se u prvního zaparkovaného auta již v rámci pneuservisu.
Pracovali jsme na zahradě a Maxík se upokojil nakonec velice velmi, už nemusí za každou cenu lítat jak
max.jpgšílený, chodit k sousedům a pořád někoho kontrolovat. Zjistil, že je docela fajn se prostě natáhnout a dát si šlofíka přímo na vlastní zahradě. Před 2 týdny manžel vyráběl kompost za zadní garáží, kde rostou lísky a je tam plno suchého a odpoledne i pěkně vyhřátého listí. Tož se Max uvelebil tam, dal si odpolední odpočinkový ozdravný spánek a ještě byl jaksi "u toho". Viz foto.
Já se snažím plít co mohu, takže Max mě taktéž sleduje, dovede se vyklidnit natolik, že si sedne či lehne vedle zahonů a je velmi šťastný. Občas si přijde pro uklidňující pohlazení či pusu a zase se jde buď projít, nebo zkusit, zda se Melichar nechá zlákat ke hře na honěnou. Tváří se jako protřelý velkovlastník celého pozemku i domu, včetně přilehlých parcel ;-)
... Ale je to učenlivý chlapík. Někdy je přímo v jakémsi hracím modu, kdy letí do schodů a je štěstím unesen, když za ním někdo vyběhne, schová se do krabice, vystrčí zadek a snaží se ulovit víčko od petlahve. Občas je po toulkách tak vyřízený, že jen leží, ani oko neotevře a spícího ho večer manžel odnáší na jeho pozorovatelnu, vánoční dárek, škrabací sud. Miluje taky šantu kočičí, kterou mu odsypáváme do kartonového škrabacího kola, kde také rád usíná a když mu tam někdo vleze, dovede být pěkně nepříjemný.
Jinak se ale zapojil do klasického somrování o pamlsky - dřív mu tahle ponižující činnost byla zcela proti srsti, seděl opodál a nechápal, že černá trojka dovede žebrat. Teď se už přidává a s chutí si vymňouká nějakou ňamku. Max se zdá být úplně v pořádku, zadní nožku by už nikdo nepoznal, že s ní něco měl.
Rita, Pat a smečka

Fotky Maxmiliána z nového domova zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

jste úžasní

(jolana, 10. 11. 2016 8:59)

a Max spokojený! nádhera a pohoda z každé fotky. a kočičí pokoj je super, to nesmím ukázat těm našim nebo ho budou chtít taky:-) mějte se krásně.

Max

(Rita, 1. 11. 2016 10:45)

Dům jsme kupovali kvůli kočkám jen částečně ;-) Ale to se jim nesmí prozradit :-) Potřebovali jsme do většího a v Praze jsou ceny ta kvyšponované, že nechápu, kdo si to vůbec může dovolit. Buď mít za šílené peníze jen o málo větší byteček někde v paneláku na okraji, nebo za menší peníz vypadnout z Prahy, mít vlastní prostor, klid, zahradu. Sice dojíždíme, denně v 5.30 vstávačka, běhy na autobus..., ta rána a noci jsou šílené, ale jak kočkám, tak nám je ve vlastním velkém prostoru moooc dobře a po cestě konečně přečteme obrovské množství knih. Max si musí myslet, že tohle je něco jako kočičí nebe, i když si o našich službách myslí své - potřeboval by otroka, který by seděl za dveřmi a otevíral a zavíral dle jeho požadavků, aby mohl ven a dovnitř přesně tak, jak se mu zachce. Nicméně víkendy jsou jeho, lítá, blbne, miluje společnost, naposledy u ohníčku, jako pes čekal na ždibec z opečené klobásy... užírá ježkům z mističek a vylizuje bahnité kaluže... Už zná 2 sousední zahrady, ví, jak se dostat zpět domů, na zavolání reaguje (zatím). A donesl si první blechy :-O

Max

(marie, 9. 10. 2016 16:23)

no teda smekám. Všichni bydlíme u svých koček, podřizujeme jim své dny i noci, ale koupit kvůli kocourovi dům se zahradou, aby byl spokojený, tak to tu ještě nebylo :-D :-D :-D

Max

(vk, 31. 1. 2016 10:22)

Nejsmutnější je fotka Maxe u toho zasíťovaného okna... Ten kocour potřebuje ke štěstí výběh – neberte si ho prosím nikdo bez možnosti, aby chodil ven...

Max

(Mirka L., 30. 1. 2016 19:44)

Maxi,držíme palce a moc a moc ti přejeme hodné lidi, kteří tě budou mít jako opečovávaného jedináčka!

Max

(marie, 19. 1. 2016 19:14)

ještě jsem neměla ani poslední zprávy dočtené a hned jsme si říkala, že Max musí být bezpodmínečně jedináček, lidi miluje a kočky nenávidí, to by u Vás dopadlo špatně

Max

(marie, 19. 1. 2016 19:14)

ještě jsem neměla ani poslední zprávy dočtené a hned jsme si říkala, že Max musí být bezpodmínečně jedináček, lidi miluje a kočky nenávidí, to by u Vás dopadlo špatně

Držíme palce.

(Mirka L., 19. 12. 2015 19:26)

Maxínku, děkuji za tvé hodné lidi, co se ti věnují a pomáhají ti překonat obtíže.
Moc ti držíme palce, aby ses už nemusel ničím trápit a žil spokojený život v lásce. A čekáme na zprávy, jak se ti daří.
Mirka + 5 kočičích miláčků.

Krásná zpráva!

(Daniela se svými osmi kočkoláskami, 6. 12. 2015 10:56)

Maxmiliánku,jen a jen štěstí a pohodičku plnou lásky a hladících rukou Ti ze srdce pějeme a děkujeme za to,že si Tě hodní lidé vzali a dají si s Tebou tu práci,abys nám nezlenošil úplně a byl zase zpět aktivní kocourek!Měj se krásně!!!!