Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spajk, Kristián 02, Diana 03, Stázinka a Lisbeth

5. 11. 2022
spajk09.jpgDrobný kocourek Spajk přišel jednoho dne do podniku Nafta v Lužicích, kde pracuje naše známá, ta zavolala nás. Je to pohodový kocourek, velký mazel. 14.4.2011 byl umístěn jako jedináček do domku se zahrádkou do Újezdu u Brna. 27.1.2020 - Spajk odešel do kočičího nebe ..., viz zpráva níže.  


kristian02-14.jpgKristiána donesla paní z Bažantice, že ho našla u lesa, ocas měl v půlce uhnilý, pokousaný, musel mu být amputován, v podkoží měl brok, takže do něj asi někdo střílel. Je velmi mazlivý, vděčný. 27.4.2011 byl umístěn ke Spajkovi. 19.12.2012 - Kristián odešel do kočičího nebe ..., viz zpráva níže.

 

diana270.jpgKočka, nar. cca 5/2016
Umístění:
depozitum Hodonín I.

Diana je kočička, která vyděšená pobíhala v parku za radnicí v Hodoníně. Myslíme si, že se někomu ztratila, třeba vypadla z balkónu, ale opakovaně jsme sdíleli výzvu na FB i na našich stránkách a nikdo se zatím nepřihlásil. 17.5.2017 - O Dianu se nikdo nepřihlásil, kočička byla u nás velmi nešťastná z velkého množství koček a tak jsme ji dnes umístili do Židlochovic, ke Spajkovi.

Další fotky zde.


imgp0874.jpgKočka, kastrovaná, nar. 3/2019
Umístění:
dočasná péče Hrušky

22.7.2019 - Dnes jsme našli v bývalém areálu firmy v Hodoníně, kde krmíme plaché kočky černé kotě. Je to kočička, asi 4měsíční, mazlivá a někdo ji sem musel přinést. Je nemocná, má rýmu, svrab.  10.10.2019 - Stázinka prodělala panleukopenii a zůstala ji drobná vada v koordinaci pohybu, které si ani nevšimnete. Stázinka je černé sluníčko, úžasné koťátko, které je rarach i miláček v jednom těle. Lítá, jako drak, hraje si, honí se, nebojí se nikoho. A z toho přijde a je, jak hadrová panenka. Uvolní všechny svaly, vystrčí jazýček a začne vrnět, jako traktor. Je to úžasná kočička do nepohody. Vychází se všemi a určitě se nebude nikoho bát, všechny si časem získá. Dokáže se "hrát" i s dvakrát většími kocoury, kteří si moc servítky neberou. Je to nekutečně mazlivá a miloučká kočička, která potřebuje kočičího kamaráda. 26.1.2020 - Stázinka odjela do nového domova, do Židlochovic, za kocourem Cyrilem a kočičkou Vaškem.

Další fotky zde.

Stázinka byla adoptována na dálku - podporovali ji Věra a Michal Štětinovi s kočičkami Evitkou 02, Bianku, Daisy 02 a Garfieldem. Děkujeme!

13.jpgKočka, kastrovaná, nar. cca 2020
Umístění:
dočasná péče Mikulčice

3.8.2022 - Za Moravskou Novou Vsí u zemědělského družstva nalezena zraněná kočka. Pravděpodobně ji srazilo auto, tahá zadní nožky, RTG prokázal zlomenou pánev a má nařízen klidový režim. Je to krásná, dobře živená kočička, pomocí FB hledáme majitele, volat můžete na 724 142 463. O pomoc s vypátráním majitele jsme požádali i obecní úřad. 9.9.2022 - Lisbeth dělá po měsíci první krůčky. 1.11.2022 - Lisbeth všechno zvládla a může do nového domova! Je moc milá, upovídaná a mazlivá a chtěla by mít svého člověka. Velká skupina koček jí nevyhovuje, obzvláště z koťat je nervózní, ale jeden, dva dospělí kočičí kamarádi nevadí. 5.11.2022 - Dnes Lisbeth odjela do nového domova, do Židlochovic, do domku, za Stázinkou a Dianou (Vašek). 10.2.2023 - Lisbeth odešla do kočičího nebe ..., viz zpráva z 10.2.2023 níže.

Další fotky zde.

Lisbeth byla adoptována na dálku - na veterinární péči a další náklady spojené s pobytem v depozitu přispívala Ludmila Tvrdoňová a kocouři Matýsek, Pitrýsek, Bertíček a Jasmínek. Děkujeme!

 

 

Zprávy z nového domova:

14.4.2011
Zdravíme z nového domova. Cestu jsme zvládli s lehkým hygienickým handicapem, s kterým jsme se vypořádali s grácií. Spajk jenom vzkazuje pozdravení, nemá čas se zdržovat, má toho hodně na rozkoukávání :-)

19.12.2012 - Kristián odešel do kočičího nebe ...
Je mi moc líto, že Williho (u Vás Kristián) šťastné žití u nás trvalo jenom dva roky. Byl to frajer, a šéf domácnosti, pro jehož projev přízně jsem se musela setsakramentsky snažit, ale vrnící odměna potom byla přesladká. Byl to Pan Kocour. Moc mi chybí.


Zprávy po příjezdu Diany:

diana271.jpgPřivítání s novou paničkou heart

 

17.5.2017
Šťastně jsme se dopravily s kočičí dámou domů a probíhá rodinné oťukávání. Už teď je jasno, Král Cyril je sesazen, ať žije královna. Cyrda byl dodneška šéfem koček v širokém okolí, nikdy nedostal od žádné na budku. A dneska, po každém vzájemném zasyčení a dlouhých upřených pohledech nakonec on vždycky sklopil zrak a odcházel po špičkách a pomalinku, jakoby tam ani nebyl. Společná trikolóra fotka hned tak nebude.
Kočička je nádherná a není umění se do ní zamilovat z první. Nádherná, elegantní a hrdá dáma. Co na tom, že manžel pro ni vybral jméno Václav. Máme teda Karla, Cyrila a Vašku. Koneckonců Vašku ji sluší, je to stejně výjimečné, jako ona.

kaja-a-cyril-5.jpg27.1.2020
Dobrý den, hodonínští,
opožděně podávám zprávu, že jsme se minulý týden naposledy rozloučili s Kájou, u vás Spajkem. Původně marně léčený zánět dásní, přerostlý do onkologického maléru, už ho nenechával bez bolesti. Bylo to málo roků, zasloužili bychom si společných víc, než osm. Ale díky za ně. Nevybírala jsem si ho, to on si vybral mě, když jsem si jela do Hodonína pro Kristiána, u nás Williho. S Wildou byli dva udatní pouliční kovbojové. Potom s novým bráchou Cyrilem byl jeho trpělivým učitelem a celou dobu mezi tím si vždycky udělal čas, aby mě zkontroloval, namasíroval a dohlídnul na chod domácnosti. Finále bylo bolestivé a on dlouho a udatně trpělivý.

Nové zprávy po příjezdu Stázinky:

31.1.2020, pátý den
Vašku je znechucená a naprdnutá, dokonce i některou noc raději zůstává venku. A když tu černou nechutnost doma potká, vysyčí na ni všechno pěkně od plic. Koneckonců ani se mnou se dámička moc nebaví. Asi ví, kdo TO domů přivezl. Jenom s manželem si ťuťají a poškrabkávají, jeho si nechala. Ano, toho manžela, co žádnou kočku nechtěl a nepohladil, jenom s Vašku se to tak nějak semlelo, že to semlelo i jeho ke zvířatům chladné srdce. :-)
Cyrda se zatím tváří lhostejně. Na Stázinčino syčení trpělivě koukal, pak se otočil a evidentně si myslel své. Slečinka už na něj nesyčí, i chodí k sobě blíž. Ještě pořád se těším, že si ji nakonec adoptuje a bude se o ni gentlemansky starat, jako to původně dělal Kája jemu.
No a Stázka? :-D To je taková Máňa :-D. Asi jí po panleukopenii zůstaly následky, je taková padavá a gramlavá. Ale je to taková milá a šťastná koule. S výrazně demoličními účinky. Čurá a kaká, kam má. Zvědavě pokukuje po otevřených dveřích. Až bude moci chodit ven, beztak nebude šťastnějšího tvora kolem našeho domu. Akorát že venku, za balkónovými dveřmi, číhá externista Viktor, je to takový Zlobr. Před ním jediným Vašku ostražite couvá. Tak uvidíme, tam náš čeká druhý díl seriálu socializace slečny Stázky, třeba to bude její milující strejda. Však život je plný překvapení.
Mějte se moc hezky, Olga

19.2.2020
Pozor, hlášení:
Naše slečna Stázinka v neděli zvládla první odpolední výlet na zahradu pod dozorem a naháněním od nás dvounohých. V pondělí ráno už absolvovala samostatně, bez dozoru a na zavolání se vrátila. Tedy je plnoprávným členem naší kočičí rodiny a ráno už vybíhá s ostatními. A až zvládne Girohaus = vypustit dveřmi a vrátit se mostem kolem garáže na zahradu, to bude mít přiznaný i vysokoškolský titul. Děkujeme za tohle černé štěstí, je osvěžující.

d2.jpg17.5.2022
Milí SOShodonínští, dneska je to pět roků, co se naše domácnost rozrostla o jedno hrdé kočičí srdce od vás - Diana03, my jí říkáme Václav.
Nejspíš už nikdy hrdější kočku nepotkám. Mysleli jste si, když jste ji vzali do útulku, že se někomu ztratila. Čítám, že tak to nebylo - prostě se v domácnosti rozhlídla a rozhodla se, že "tady teda nebudu ani minutu", sebrala se a šla vstříc za svým cílem. Doma u nás první den počurala sedačku. Nejspíš aby si zjistila, co jsme zač. Za měsíc to pro naši výstrahu udělala znovu. Zřejmě jsme obstáli, tak si nás nechala. Je to nekompromisní šéfová kočičí a ani my si ji nebudeme hladit a chovat, kdy se nám zachce. Výhradně jen když chce sama. Stará se o nás zodpovědně. Myši, ptáčci, když ulovila potkana, to jsem jí opravdu vyčinila, že není lev, ať to nepřehání. Široko daleko není krtčí hromádky, všechny krtky už nám nařádkovala ke dveřím. Za tu veverku jsem se na ni opravdu zlobila.
Že otevřela manželovo srdce pro lásku ke zvířatům, za to jí nepřestanu být vděčná. Udatná bojovnice, namistrovaná dámička Václav. Děkujeme za ni.
Olga

Další zprávy po příjezdu Lisbeth:

9.11.2022
Diana (u nás Vašku) uvítala Lisbetku spíš mňaukem: Tak TOHLE jsem od vás nečekala!!! Stázinka se hoďku zdržela, beznázorově pozorovala co se bude dít, a protože nic výrazného, odplula také do tmy. Lisbetka zatím vymetla misku s Gurmetkou (jsme si šplhnuli) a zalezla za pohovku přemýšlet, jestli si nás nechá. Snad jsme si to u ní zatím nijak nepokaňhali.

Později:
Přátelství to sice není, ale je bezva, že nejsou nepřátelé. Není to naaranžované, Stázinka tam byla dřív a přesto si Lisbetka došla lehnout "na svoje". Stav vyhodnocuji jako výborný, zatěžkávací zkouška bude otevření dveří na zahradu. Čítám tak v prosinci. Jestli mi to Lis nepřeplánuje. Protože dveře jsou pro ni jako silný magnet.

1.12.2022
Dobrý večer, hodonínští zachránci kočičích sirotků,
podávám zprávu z Lisbetčina nového domova opožděně, protože start se nám úplně nepovedl. První týden tedy ano, to vypadalo, že za pár dnů bude Lisbetka ráda v novém doma. I když se po hladící ruce často ohnala. Ale potom se nás začala úplně stranit, zalezla si do úkrytu pod schodiště a vylézala jenom když jsme za ní došli dolů - to se vysoukala na klín a stěžovala si. A zároveň se jí objevily na levé zadní tlapce do krve vylízané fleky. Paní doktorka ve stěrech nic nenašla, tak naordinovala medicínu proti bolesti a zánětu -  Meloxicam. Ejhle, už po dvou dnech bylo vidět zlepšení, Lis se pomalounku přesouvala za námi do patra, i když většinou polehávajíc. Vylízaná bebina na levé pacce se zklidňují. Ale!!! Včera si Lisbetka poprvé při hraní s pírkem opravdu chutě zadivočila a když po vábničce skočila, měla jsem oči navrch hlavy. Dneska se mi povedlo zachytit kousek videa, tak připojuji. Držte nám palce, ať Lisbetce zůstane dobrá fyzická i psychická pohoda i poté, až medicínu vysadíme. Že se s ostatními domácími chlupáči nekamarádí, se není co divit. Má zatím hodně starostí sama se sebou.
Olga

20230106_185805.jpg10.2.2023
Dobrý den,
tak jsem se konečně dokopala podat oficiální zprávu: Je mi moc líto, že Lisbetčino pobývání u nás bylo tak krátké a klopotné. Lisbetka se napřed docela rychle rozkoukala a našla si svoje místo v nové kočičí i lidské tlupě. Potom se stáhla do nejzašších koutků a přestala s námi chtít být. Teprve až si na dříve zraněné noze vylízala otevřenou ránu, došlo nám, kde může být problém. Naštěstí lék od paní doktorky byl zvolený správně a po týdnu už byla Lisbetka zase ráda mezi námi. Svoje místo v kočičí partě si opět vybrala a hrdinně obhájila. Začala si opravdu radostně hrát, rozhýbala tlusťocha Stázinku, že i ta metala kozelce, aby se předvedla, že je taky mrštný lovec. Se zájmem prošmejdila občas zahradu.
Pak mi jednou vyskočila na klín, vzala jsem ji do náruče, ona dvakrát zařvala, prohnula se do křeče a byla mrtvá. Fakt se mi chtělo umřít s ní. Byla jsem zdravotně i psychicky (nemohoucí maminka týden v mojí péči doma) vyčerpaná a do toho moje štístko mrtvé.
Byla opravdu sladká. Princezna. Furt poslouchala za dveřma jak tetka z trhu a když jsem ji nachytala, hlasitě komentovala. Chodila šmírovat každé šustnutí, aby jí něco z dění neuteklo, jako můj manžel :-). Rošťačila se Stázinkou a bylo s ní veselo ...
Děkuji Vám za Lisbetku. Bylo to štístko. I když tuze moc na krátko.

Fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz a od 17.5.2017 zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Rozloučili jsne se s Kajdolínem

(Olga Šafaříková, 27. 1. 2020 9:32)

Dobrý den, hodonínští, opožděně podávám zprávu, že jsme se minulý týden naposledy rozloučili s Kájou, u vás Spajkem. Původně marně léčený zánět dásní, přerostlý do onkologického maléru, už ho nenechával bez bolesti. Bylo to málo roků, zasloužili bychom si společných víc, než osm . Ale díky za ně. Nevybírala jsem si ho, to on si vybral mě, když jsem si jela do Hodonína pro Kristiána, u nás Williho. S Wildou byli dva udatní pouliční kovbojové. Potom s novým bráchou Cyrilem byl jeho trpělivým učitelem a celou dobu mezi tím si vždycky udělal čas, aby mě zkontroloval, namasíroval a dohlídnul na chod domácnosti. Finále bylo bolestivé a on dlouho a udatně trpělivý.

Miláček Willibald

(Olga Šafaříková, 19. 12. 2012 19:34)

Je mi moc líto, že Williho (u Vás Kristián) šťastné žití u nás trvalo jenom dva roky. Byl to frajer, a šéf domácnosti, pro jehož projev přízně jsem se musela setsakramentsky snažit, ale vrnící odměna potom byla přesladká. Byl to Pan Kocour. Moc mi chybí.

Sláva nazdar výletu

(Olga, 14. 4. 2011 21:08)

Zdravíme z nového domova. Cestu jsme zvládli s lehkým hygienickým handicapem, s kterým jsme se vypořádali s grácií. Spajk jenom vzkazuje pozdravení, nemá čas se zdržovat, má toho hodně na rozkoukávání :-)