Světle bílozrzavého kocourka Filípka a jeho čtyři sestřičky porodila kočka 6.6.2012 na rohožce před domem, kam chodila prosit o domov. Bohužel ale lidi, kteří v domě bydleli, odmítli se o ni postarat. Když pak porodila, dovezla nám ji i s koťaty slečna, která o ní věděla a chodila ji tam krmit. Filípek je velký mazel, taková naše žvýkačka - jakmile se přilepí už se jí (ho) nezbavíte. Ráno vstanu a je první na klíně, jdu do kuchyně, plete se pod nohama jako batole, chystám jídlo, sedí mi u nohou jako pes, jdu do koupelny, jde taky. Odcházím do práce, smutně leží v pelíšku a cití se sám a naštvaný. Přijdu z práce a první sedí u dveří, sotva si sednu, už mi sedí na klíně a hlavičkou se tulí a vyžaduje škrabkání a hlazení. Večer jdu spát a leží mi na peřině a spokojeně vrní. Nehne se ode mě ani na krok vyžaduje neustálou péči a nesnese být sám. Tulí se i ke koťatům, ale žárlí, jakmile se nějaké chce tulit, hnedka se cpe místo něj. Někdy fakt až vlezlý, párkrát jsem se už málem přerazila - něco nesu a on se všude plete. Občas i přemýšlím, zda nepředstírá, že je hypochondr, potom se péče zdvojnásobí a to je vážně spokojený!! Ale ten jeho kukuč je k sežrání ...prostě neodolatelný jako pohled kocoura v botách z filmu Shrek. Spokojený bude se zvířecím kamarádem (do nového domova může odejít i s některým kotětem od nás) v bytě nebo v domku se zahrádkou. 15.10.2012 mu bylo diagnostikováno neurgologické poškození, pravděpodobně měl na mozku nádor, a tak jsme jej musely nechat uspat.

Děkujeme Jiřině Vyskočilové & kočkám Išince a Žanetce, kteří Filípka během jeho pobytu u nás podporovali formou adopce na dálku.

Fotky Filípka z doby jeho pobytu u nás najdete zde, fotky všech koťat zde.