Jdi na obsah Jdi na menu
 


Micka(02)

4. 7. 2012

ObrazekStříbrně mourovatá Micka strávila svůj celý dosavadní 4letý život na ulici, kde ji krmila hodná paní. K sobě domů si ji vzít nemohla, protože jejich domácí kočka by ji nepřijala. Paní se o Micku starala opravdu vzorně, dokonce ji i česala, a přes zimu Micka bydlela ve sklepě. Ostatním lidem se to však samozřejmě nelíbilo a někteří dost nadávali.... Zhruba před třemi roky Micku odvezli městští policajti na kastraci, pak o ní nikdo nevěděl, no a po čase se znovu objevila na původním místě - a strašně vyhublá... Policajti ji patrně vypustili někde úplně jinde a ona chudák musela hledat cestu zpět... Pak paní onemocněla a musela do nemocnice (její manžel je taky velice nemocný) a protože měla starost, co bude s Mickou, radši ji dala manželovi, ať ji odnese na veterinu uspat. Micka mu ale po cestě strašně mňoukala a jemu se jí zželelo, tak ji zase na opačné straně Hodonína vypustil... No a ona se zase po 4 týdnech vyhublá vrátila zpět. Pak paní zavolala k nám a poprosila nás, abychom ji vzaly k sobě a našly pro ni nový domov u hodných lidí, kde by mohla chodit ven. Vzaly jsme ji k nám 18.12.2006. I nám po cestě žalostně mňoukala. Je velmi milá, trochu ustrašená a tolik by se chtěla mazlit. Jenže u nás se k ní vždy přiřítilo nějaké kotě a ona vrčela, syčela a zalízala pod vanu. Naštěstí na nový domov nečekala dlouho: 6.1.2007 si ji od nás odvezli manželé do Březolup, kteří od nás měli kocourka Vašíka. Micka se u nich měla moc dobře, mohla kdykoliv se jí zachtělo procházet kočičími dvířky na dvorek a zase zpátky, jak se jí zrovna chtělo. Ve svém posledním domově prožila krásných 5,5 let. Pak se její zdravotní stav začal zhoršovat a přestože se její majitelka snažila, aby s ní mohla Micka být co nejdéle, 4.7.2012 ji nechala na radu veterinářky uspat. Zemřela jí v náručí.

Z Micčina domova máme tyto zprávy:

7.1.2006:
Micka zkoumá domeček, nechá se pohladit, jedla už večer i záchodek našla. Pelíšek si našla ve skříni. Zdravím!

8.1.2006:
Dobrý den!
Chtěla bych Vám napsat o naší nové člence do mácnosti Micce. Po cestě z Hodonína poplakávala a když jsme přijeli domů, tak se chvíli schovávala, ale na zavolání přišla. Byla velice plachá, ale v neděli už se tolik nebála. Samozřejmě se bojí každého nového zvuku, každého nového člověka, ale večer už skočila za mnou na židli několikrát a mazlila se, hráli jsme si se šňůrkami. Chovat se zatím moc nechce. Lehne si vedle židle, kde sedím. Pelíšek si našla ve skříni. Jí kapsičky, sýr a rybičky. Ráno přišla za námi do postele prozkoumat naše pelíšky.
Věřím, že se jí bude u nás libit a že si u nás zvykne.

26.1.2006:
Dobrý den!
Už 3 týdny máme doma Micku od Vás, a tak Vám chci o ní napsat, jak se má. Zdá se nám, že se jí u nás líbí, protože je daleko klidnější, není už tak plachá. Je ještě lekavá, ale to už bude pravděpodobně v její povaze.
Přišla jsem na to, co má nejvíc ráda. Je to kuřecí šunka. Vařené nebo syrové maso vůbec nechce, ale po šunce je úplně splašená. Taky jí kupuji speciální mléčko pro kočky, to jí velmi chutná. Strašně se bojí vysavače. To někam zaleze a nemůžu ji najít. Posledně při vysávání zdrhla na dvůr, a tam se jí velmi líbilo. Tam bylo co ke zkoumání! Měla jsem strach, aby se nezatoulala, ale vrátila se do domu v pohodě na zavolání. Také ve sklepě se jí líbilo, ale zatím ji tam nepouštím. Ona totiž nějak netouží jít ven. Nejradši má, když sedíme v křesle. To se přitulí a vydrží se mazlit celý večer, buď se mnou, nebo s manželem. Když nemám čas, tak chodí a mňouká, dokud si s ní nesednu. To je úplně blažená. Také se chodí přitulit za mnou do postele, a ráno mě přijde vzbudit, když je čas vstávat. Prostě je z ní mazel.
Ráda si povídá, ale před návštěvami utíká. Schová se a není k nalezení.
Objednala jsem teď nové stelivo, nějakou novinku, nějaké umělohmotné, tak jsem zvědavá, jaké to bude. Nemáte s tím zkušenosti? Také jsem Micce objednala škrábadlo, tak doufám, že se jí bude líbit. Už aby bylo jaro a mohly jsme být na dvoře.

9.7.2007:
Chtěla bych Vám napsat o Micince, která je u nás od ledna. Stala se hvězdou na našem konci ve vesnici, protože se u nás kocouři jen rojí. Začala chytat myši kdesi u potoka a skoro každý den nám přinese úlovek. Naštěstí myši nejí, sem tam nějakou rozkouše.
V očích se jí udělalo třetí víčko, takže jsme jeli k veterináři. On řekl, že to kočky mívají a dal nám oční kapky. A že jí to máme 5x denně kapat. No to byl horror! Ona je tak mazaná, že se vůbec nedala chytit. Vždycky jsme museli vymýšlet nějakou fintu, abysme jí aspoň jednou denně do očí kápli.

11.7.2012:
Zdravím vás,
mám pro vás špatnou zprávu, Micinka, kterou jsem měla od vás, minulý týden usnula. Byla u nás 6 let. Před třemi lety měla úraz na nožičce a do podzimu minulého roku po ní chodila, ale začala jí zakrnovat a tak chodila po třech nohách. Na jaře se jí přidaly potíže s ledvinami a těď i ta druhá zadní noha oslábla, takže se pohybovala jen pomocí předních nožek. Nechávala za sebou loužičky, ale pořád dobře jedla, měla zájem o všechno, tak jsem si myslela, že snad nechce odejít. Ale minulý týden se stav zhoršil, paní doktorka říkala, že už dál by to bylo trápení, tak mi v náručí usnula. Pořád ji hledám, pořád myslím, abych nezapomněla nakoupit jídlo, ráno se první dívám, kde je...Byla dobrá společnice a dobrá kočička. Lovila všechno,ale poté, co měla nějaké problémy se žaludkem už nelovila, ale myši se našemu domu vyhýbaly.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář