Krásná dlouhosrtá bílomourka Ajša se spolu se sourozenci narodila kočce, která se přitoulala k jedné staré paní na dvůr. Kočku jsme vykastrovaly a vrátily k paní, která se o ni bude dál starat, pro koťata hledáme nový domov. 8.11.2009 byla umístěna do bytu do Brna.

Moc děkujeme Lídě a Andřee Šimůnkovým, kočičce Šeri a kocourkovi Dykouši, kteří Ajšu během pobytu u nás podporovali formou adopce na dálku.

Její noví majitelé nám napsali:

11.11.2009:
Dobrý den,
Ajša se má dobře, zvykla si velice rychle, až nás to překvapilo . Už v neděli večer neměla s novým domovem problém. Její nejoblíbenější místo je naskříni za televizí a samozřejmě v posteli. Tam nám taky každé ráno kolem šesté nosí míček, abychom si sní hráli . Je moc hodná a působí spokojeně. Posíláme Vám i nějaké fotky.
Pěkný den a hodně úspěchů při umísťování dalších kočiček.

18.12.2009:
Dobrý den,
posíláme nové fotky a zprávy o Ajše. Je to velké zlatíčko a strašný mazel. Jakmile si někdo na chvíli sedne, už se mu cpe na klín na mazlení . Strašně ráda taky lehává na klávesnici od počítače, když má pocit, že si jí dlouho nikdo nevšímá.
Její nejoblíbenější hračkou je pořád pěnový míček, který aportuje. Sice jsme jí pořídili spoustu jiných hraček, ale tahle vede . Poslední dobou si teda ještě oblíbila míček s rolničkou, se kterým si nejraděj hraje tak kolem čtvrté hodiny ráno .
Asi před čtrnácti dny jsme měli menší problém, že nám Ajša začala čůrat do postele. Přitom záchod měla čistý a kamínků tam bylo taky dost. Nakonec jsme zjistili, že ji vadil druh steliva. Koupili jsme totiž jiné než obvykle, a Ajše se to nelíbilo. Vrátili jsme se proto ke starému stelivu a teď už je vše zase v pořádku.
Jinak několikrát už jsme byli v Hodoníně, kde máme pejska. Měli jsme strach, aby se Ajša nebála, ale nakonec to dopadlo naopak - Ron má z Ajši respekt. Při první návštěvě na něj syčela a vrčela a taky sem tam padla nějaká ta facka. Ale teď už je to mnohem lepší. Ajša sice na Rona sem tam zasyčí, ale to spíš jenom tak ze zvyku, aby se neřeklo . Stačí totiž, když jde se psem někdo na chvíli ven, a ona sedí u dveří a čeká, až se vrátí.
Taky jsme hodně zvědaví, jak bude Ajša prožívat Vánoce. Přece jenom jsou to její první. Uvidíme, co bude říkat na stromeček a na dárky. Určitě pak dáme vědět, jak Vánoce prožívala.
Všem Vám s Ajšou přejeme krásné prožití svátků a vše nejlepší do nového roku.

7.6.2010:
Dobrý den po dlouhé době,
posíláme pár nových fotek Ajši. Ajšinka se má moc dobře a je to naše zlatíčko. Poslední dobou se naučila chodit ven a moc se jí to líbí. Ale trochu se pořád venku bojí, takže se drží jenom na zahradě, což bereme za velké plus, protože nemusíme mít strach, že by se jí něco stalo. Minulý týden jsme Ajši pořídili kočičího brášku Čaka. Ze začátku se s náma nebavila a k malému byla nedůvěřivá, ale dneska už si spolu hrajou, jakoby spolu byli odjakživa . Dokonce když jsme o víkendu byli v Hodoníně, kde máme pejska, tak Ajša hlídala, aby mu pes něco neudělal a když se jí zdálo, že se k melému přiblížil až moc blízko, začala na něj výhružně vrčet a syčet. Je to teď taková jeho ochránkyně.
Ajša je taky strašně fascinovaná vodou. Buď do misky s vodou namáčí pěnový míček, nebo si tam máčí packy a cáká vodu ven anebo někdy taky misku s vodou posouvá po podlaze a až ji celou vybryndá. Taky strašně ráda pomáhá s umýváním nádobí .
Přejeme vám s Ajšinkou hodně úspěchů při umísťování dalších kočiček a časem zase pošleme nějaké fotky.

11.10.2010:
Dobrý den, 
posíláme další zprávy o Ajše. Jak jsme psali posledně, pořídili jsme jí kočičího brášku Čaka. Nejdřív k němu byla ostražitá a moc ho k sobě nepouštěla, ale za několik dní se z nich stala nerozlučná dvojka. Ajša malého začala dokonce i umývat a starat se o něj. Je to teď jeho druhá maminka . Každý den si spolu hrajou, nejraděj se honí po celém bytě. Taky jsme jim koupili nové škrabadlo. To mělo veliký úspěch. Ajša si vždycky lehne úplně nahoru a packama fackuje Čaka, aby nahoru vylézt nemohl. Ajša taky strašně ráda chodí ven, jenom ráno vstane a už sedí u dveří a dere se ven. Na noc ale bývá doma. Jednou nechtěla jít večer domů, a tak jsme ji venku nechali přes noc. To jsme si od ní potom ráno vyslechli nadávek. A druhý den se nehla z bytu, ani na chodbu nechtěla jít.
Ale bohužel už to není takový mazel jako předtím. Máme pocit, že mazlení přenechává Čakovi a sama si moc pro pohlazení nechodí. Ale když za ní dojdeme a začneme ji hladit, vrní a slastně zavírá oči. Strašně nerada se ale nosí, takže když vezmeme a chceme si ji vzít třeba na klín, okamžitě se dere dolů. Posíláme i nějaké fotky, na většině je i Čak, protože poslední dobou se od sebe skoro nehnou.
Přejeme hodně štěstí při umísťování dalších kočiček. 

Fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.